Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop. Biden to uvítal

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo celkem 314 kongresmanů, z nichž bylo 165 z Demokratické strany. Pro zákon ale hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.

Schválení zákona ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, označil demokratický prezident Biden za „dobrou zprávu pro americký lid a americkou ekonomiku“. Podle něj je návrh kompromisem a žádná ze stran nezískala vše, co chtěla.

Na podporu schválení návrhu zákona vystoupil na plénu šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Podle něj se podařilo „obrátit kurz“ ve vývoji amerických veřejných výdajů. Podle něj návrh jde správným směrem, ačkoliv neobsahuje všechny požadavky republikánů.

Kritika zákonodárců z obou táborů

Návrh však vyvolal nevoli u části republikánů i demokratů. Více pravicová část republikánských zákonodárců kritizovala, že návrh neobsahuje větší redukci veřejných výdajů, více levicovým kongresmanům zase vadilo například zpřísnění podmínek pro přístup k sociální pomoci.

Podle stanice CNN by Senát mohl začít zákon projednávat již na svém čtvrtečním zasedání a schválit ho do víkendu. Někteří senátoři z Demokratické i Republikánské strany již ale dali najevo, že budou hlasovat proti.

Zákon, o kterém nyní hlasovala Sněmovna reprezentantů, pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna roku 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísňuje již zmíněné podmínky pro čerpání sociální pomoci.

Do pondělí, před nímž jako před nejzazším termínem varovala americká ministryně financí, chce mít zákon na stole k podpisu i prezident Biden. Návrh dojednal McCarthy právě se šéfem Bílého domu ve snaze odvrátit platební neschopnost vlády USA. Ta ještě nikdy v dějinách země nenastala.

Server Politico ale poukázal i na roli, kterou v dojednávání sehrály léta budované vztahy McCarthyho se členy ultrakonzervativní republikánské skupiny Freedom Caucus, který čítá desítky kongresmanů. Ačkoliv skupina k návrhu zákona nezaujala jasné stanovisko až do posledních hodin před volbou, její spoluzakladatel a kongresman z Ohia Jim Jordan zvedal telefon a vyzýval další členy, aby upustili od vyhraněných pozic, napsalo Politico s odkazem na svůj zdroj.

McCarthy: Nebyl to snadný boj

Jordan, bývalý dlouhodobý odpůrce a nyní příznivec McCarthyho, se podle Politica na stranu předsedy dolní komory postavil i proto, že mu pomohl získat vysokou funkci v jednom ze sněmovních výborů. Kromě telefonátů Jordan mluvil ve prospěch kompromisního návrhu z pera McCarthyho a Bidena také na jednáních za zavřenými dveřmi.

„Ke schválení jsme nedošli snadnou cestou. Nebyl to snadný boj, mám lidi na obou stranách, kteří jsou naštvaní. Ale myslím, že jsme udělali kus dobré práce pro americký lid,“ řekl McCarthy na tiskové konferenci poté, co zákon Sněmovnou reprezentantů prošel.

Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Aktuálně je na hodnotě 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...