Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop. Biden to uvítal

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo celkem 314 kongresmanů, z nichž bylo 165 z Demokratické strany. Pro zákon ale hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.

Schválení zákona ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, označil demokratický prezident Biden za „dobrou zprávu pro americký lid a americkou ekonomiku“. Podle něj je návrh kompromisem a žádná ze stran nezískala vše, co chtěla.

Na podporu schválení návrhu zákona vystoupil na plénu šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Podle něj se podařilo „obrátit kurz“ ve vývoji amerických veřejných výdajů. Podle něj návrh jde správným směrem, ačkoliv neobsahuje všechny požadavky republikánů.

Kritika zákonodárců z obou táborů

Návrh však vyvolal nevoli u části republikánů i demokratů. Více pravicová část republikánských zákonodárců kritizovala, že návrh neobsahuje větší redukci veřejných výdajů, více levicovým kongresmanům zase vadilo například zpřísnění podmínek pro přístup k sociální pomoci.

Podle stanice CNN by Senát mohl začít zákon projednávat již na svém čtvrtečním zasedání a schválit ho do víkendu. Někteří senátoři z Demokratické i Republikánské strany již ale dali najevo, že budou hlasovat proti.

Zákon, o kterém nyní hlasovala Sněmovna reprezentantů, pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna roku 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísňuje již zmíněné podmínky pro čerpání sociální pomoci.

Do pondělí, před nímž jako před nejzazším termínem varovala americká ministryně financí, chce mít zákon na stole k podpisu i prezident Biden. Návrh dojednal McCarthy právě se šéfem Bílého domu ve snaze odvrátit platební neschopnost vlády USA. Ta ještě nikdy v dějinách země nenastala.

Server Politico ale poukázal i na roli, kterou v dojednávání sehrály léta budované vztahy McCarthyho se členy ultrakonzervativní republikánské skupiny Freedom Caucus, který čítá desítky kongresmanů. Ačkoliv skupina k návrhu zákona nezaujala jasné stanovisko až do posledních hodin před volbou, její spoluzakladatel a kongresman z Ohia Jim Jordan zvedal telefon a vyzýval další členy, aby upustili od vyhraněných pozic, napsalo Politico s odkazem na svůj zdroj.

McCarthy: Nebyl to snadný boj

Jordan, bývalý dlouhodobý odpůrce a nyní příznivec McCarthyho, se podle Politica na stranu předsedy dolní komory postavil i proto, že mu pomohl získat vysokou funkci v jednom ze sněmovních výborů. Kromě telefonátů Jordan mluvil ve prospěch kompromisního návrhu z pera McCarthyho a Bidena také na jednáních za zavřenými dveřmi.

„Ke schválení jsme nedošli snadnou cestou. Nebyl to snadný boj, mám lidi na obou stranách, kteří jsou naštvaní. Ale myslím, že jsme udělali kus dobré práce pro americký lid,“ řekl McCarthy na tiskové konferenci poté, co zákon Sněmovnou reprezentantů prošel.

Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Aktuálně je na hodnotě 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...