Kongres USA

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Indická komunita ve Spojených státech se za posledních dvacet let několikanásobně rozrostla. Diasporu, která žije mimo nejlidnatější zemi světa, v New Yorku navštívil indický premiér Nárendra Módí. Jde o jednu ze skupin, která by podle analytiků mohla ovlivnit výsledky hlasování v listopadových prezidentských volbách v USA. Indický původ nahrává demokratické kandidátce Kamale Harrisové. Část amerických Indů ale podporuje naopak republikánské návrhy, včetně snižování daní.

Ředitelka Tajné služby USA Kimberly Cheatleová před dozorčím výborem Sněmovny reprezentantů v souvislosti s atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa přiznala, že 13. července došlo k největšímu selhání její agentury za desetiletí. Cheatleová čelí výzvám k rezignaci poté, co na republikánského prezidentského kandidáta v Pensylvánii zaútočil střelec. Slíbila, že nenechá „kámen na kameni“ a zjistí, kde se stala chyba. Podle Cheatleové Trumpova ochranka nežádala o dodatečné zdroje právě na mítink v Butleru. Podle amerických médií ale exprezidentův tým při předchozích pokusech získat posily nepochodil.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík financování více než poloviny federálních úřadů včetně ministerstev obrany a zahraničí v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů korun). Umožnil tak jejich další fungování. V prohlášení o tom informoval Bílý dům. Bidenovu podpisu předcházelo schválení americkým Senátem, který nad balíkem debatoval dlouhé hodiny.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Státní tajemnice Maine Shenna Bellowsová diskvalifikovala bývalého prezidenta Donalda Trumpa z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě na severovýchodě USA. Po Coloradu jde o druhý americký stát, co k tomuto kroku přistoupil v souvislosti se zapojením exprezidenta do útoku na sídlo amerického Kongresu z 6. ledna 2021, píše agentura AP.

Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Na sedmdesát měsíců za mříže poslal americký soudce bývalého činitele ministerstva zahraničí, který 6. ledna 2021 společně s dalšími příznivci exprezidenta Donalda Trumpa vtrhl do sídla Kongresu. Federico Klein byl uznán vinným z několika trestných činů včetně útoků na policisty, informovala americká média.

Republikán Kevin McCarthy přišel o funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů, když návrh na jeho odvolání vedle hrstky stranických rebelů podpořili všichni hlasující kongresmani Demokratické strany. McCarthy byl teprve třetím šéfem zákonodárné komory, který byl v jejích 234 let dlouhých dějinách vystaven pokusu o odvolání, a jako první z této bitvy odchází poražený, napsal list The New York Times. Prozatímním předsedou byl jmenován republikán Patrick McHenry.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že „extremističtí republikáni“ nechtějí dodržet dohodu o rozpočtu, a tak příští týden hrozí ochromení vlády a federálních úřadů takzvaným shutdownem, uvedly tiskové agentury. Jde o situaci, kdy jsou kvůli platební neschopnosti vlády paralyzovány federální úřady.

Americký Senát schválil zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu USA. Oznámily to tiskové agentury. Prezident Joe Biden označil výsledek hlasování za „velké vítězství amerického lidu“. Zákon brzy podepíše. Bez tohoto kroku by federální vláda v pondělí přestala být schopna splácet své závazky.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).