Kongres USA

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.

Republikánský senátor Thom Thillis tři měsíce blokoval schválení kandidáta na šéfa americké centrální banky Fed Kevina Warshe, kterého si vybral americký prezident Donald Trump. Tillis ovšem není jediný z republikánů, kteří zkřížili plány šéfa Bílého domu ze stejné strany. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie dlouhodobě usiluje o zveřejnění všech dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina, které se administrativa zdráhá publikovat. Několik republikánů se od hlavního proudu odchýlilo spolu s Massiem.

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.

Americká vláda navzdory slibům pokračuje v plošných raziích proti migrantům, včetně dělníků. V jižním Texasu opatření tvrdě dopadla na místní byznys a komunitu, kde osmdesát procent obyvatel tvoří Hispánci. Řada staveb teď nabírá zpoždění. Hispánci zásadně pomohli prezidentovi Donaldu Trumpovi k předloňské výhře. Jeho obliba teď před volbami do Kongresu upadá.

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Šéf Bílého domu Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.

Ruský vládce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání otevřené války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že jeho země konflikt neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi.

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena dvojnásobná.

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Podle agentury AP ustoupil šéf Bílého domu tlaku. Zákon v úterý jednoznačně schválily také americká Sněmovna reprezentantů a Senát.

Americký prezident Donald Trump připustil, že mu třetí prezidentskou kandidaturu zakazuje zákon. Jeho středeční slova naznačují podle agentury Reuters odklon od možnosti, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2028. To dosud odmítal vyloučit.

Venezuela ostře kritizovala vojenské cvičení USA a Trinidadu a Tobaga probíhající v Karibiku, během kterého se dle Caracasu americká CIA pokouší osnovat operaci k vyvolání války proti Venezuele. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvedl, že zadržel „skupinu žoldáků“ s informacemi o akci CIA, píší agentury Reuters a AFP. Pentagon na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Tichém oceánu útočí přibližně dva měsíce. Zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany kritizují, že se tak děje bez souhlasu Kongresu.