Američané v listopadových volbách do Kongresu, takzvaných midterms, mohou kromě běžného způsobu hlasovat korespondenční volbou nebo osobně v předstihu. V posledních letech tyto varianty využívá většina voličů. Konkrétní pravidla se v jednotlivých státech liší, protože jejich podobu do značné míry určují samy státy. Komplikované bývá i samotné sčítání, které mnohdy zabere několik dní, což dává prostor nepodloženým konspiračním teoriím.
Všechny státy USA umožňují požádat o zaslání hlasovacího lístku a odevzdat ho na určeném místě nebo hlasovat poštou, pokud má volič oprávněný důvod k tomu, že se nemůže dostavit do volební místnosti v den voleb. Tím může být například pobyt mimo vlastní volební okrsek, nemoc nebo nasazení na vojenské misi.
Nadstranická organizace National Conference of State Legislatures (NCSL) přináší přehled těchto důvodů pro státy, které ho pro korespondenční hlasování vyžadují. Většina států však tento způsob volby umožňují i bez uvedení konkrétního důvodu k nepřítomnosti.
Někde si voliči musí zažádat o zaslání lístků poštou, jiné státy – Kalifornie, Colorado, Havaj, Nevada, Oregon, Utah, Vermont a Washington – provádí hlasování primárně jako korespondenční a zasílají hlasovací lístky všem voličům. Zároveň zachovávají určitý počet volebních místností pro ty, kteří dávají přednost osobnímu hlasování nebo potřebují při hlasování asistenci.
Při korespondenční volbě se liší i možnosti odevzdání volebního lístku. Je možné ho poslat poštou do volební místnosti či do kanceláře volebního komisaře, pověřit odevzdáním lístku na daných místech třetí osobu a nebo vhodit lístek do zabezpečeného boxu, ze kterého je poté pracovníci volební komise vyzvednou.
Čeští čtenáři tak mohou slyšet americké politiky, novináře a komentátory mluvit o absentee ballot (hlasovací lístek pro nepřítomné voliče) či absentee voter (nepřítomný volič), když hovoří o lidech používajících volební lístky poslané poštou a vyplněné mimo volební místnost. Jedná se především o případy, kdy volič musí uvést důvod k nepřítomnosti během voleb.
V současnosti, kdy stále více voličů hlasuje korespondenčně a státy začaly umožňovat různé formy odevzdání lístku, se tato terminologie proměnila. Vznikly termíny jako advance ballots (předem zaslané hlasovací lístky), mailed ballots (hlasovací lístky zaslané poštou) či vote-by-mail ballots (hlasovací lístky pro hlasování poštou).
Mění se i vztah voličů ke korespondenční volbě. V roce 2018 byl mezi republikány i demokraty silnější názor, že by lidé měli mít přístup ke korespondenční volbě i předčasnému hlasování bez udání důvodu. Postupně však mezi republikány začal převládat opačný názor.
Před prezidentskými volbami v roce 2020 i po nich se korespondenční volba stala cílem kritiky prezidenta Donalda Trumpa. Během předvolební kampaně republikán nepodloženě opakoval, že korespondenční volba je nedůvěryhodná a nemá dostatečné bezpečnostní záruky, aby bylo možně předejít podvodu. Během republikánských primárek si však sám nechal poslat hlasovací lístek poštou a pak ho předal třetí osobě, aby ho odevzdala.
Poté, co Trump v roce 2020 prohrál s demokratem Joem Bidenem, opakovaně – a opět nepodloženě – mluvil o tom, že došlo k volebnímu podvodu a vznesl kvůli tomu několik žalob. Všechna jeho obvinění však soudy odmítly. Pro letošní volby se Trump opakovaně snažil omezit korespondenční hlasování pomocí exekutivních příkazů. Zároveň republikáni připravili zákon SAVE America Act, který měnil volební pravidla, ale nepovedlo se jim pro něj získat dostatečnou podporu v Senátu.
Předčasné hlasování
Kromě korespondenční volby existuje pro americké voliče také možnost osobního předčasného hlasování, kterou nabízí 47 států a Washington DC. Oproti tomu Alabama, Mississippi a New Hampshire takovou formu neumožňují, ale stále poskytují určitou formu korespondenční volby, uvádí NCSL.
Předčasné hlasování začíná jako první v Minnesotě a Jižní Dakotě, a to 46 dní před konáním voleb, naopak nejkratší doba pro předčasné hlasování – jen tři dny – je v Oklahomě a Kentucky.
Při předčasném hlasování některé státy vyžadují, aby voliči spolu s vyplněným volebním lístkem do obálky vložili také své osobní údaje. V ostatních státech stačí odevzdat svůj hlas do urny nebo do sčítacího stroje.
Hlasovací přístroje
Hlasovací přístroje se liší podle své funkce. Američtí voliči se mohou setkat s dotykovými obrazovkami, na nichž voliči označují své volby, skenery pro čtení papírových hlasovacích lístků či skenery, které kromě načítání také ověřují podpisy voličů na lístcích či na obálkách korespondenčních hlasů.
V posledních volbách v roce 2024 většina voličů hlasovala přes papírový hlasovací lístek, i když jejich okrsky mohly mít pro lidi s postižením připravené hlasovací přístroje. Ty jsou v některých státech hlavním způsobem, jak volit, vyplývá ze záznamů organizace Verified Voting Foundation.
Například v Georgii, Jižní Karolíně a Texasu se používají takzvaná zařízení pro označování volebních lístků (BMD), která umožňují voličům elektronicky vybrat kandidáta a následně vygenerují označený papírový hlasovací lístek čitelný pro člověka, který pak volič shodí do urny nebo samostatného skenovacího zařízení, které hlas započítá. Kromě toho BMD neuchovávají žádné další trvalé záznamy o voličích.
BMD byly vyvinuty v reakci na zákon Help America Vote Act (HAVA) z roku 2002, podle něj musí všechna volební místa zajistit voličům se zdravotním postižením možnost hlasovat diskrétně a samostatně.
Nevada, Louisiana či Indiana využívají takzvané elektronické přímé záznamové zařízení (DRE), které pomocí dotykové obrazovky nebo tlačítek zaznamená voličovo rozhodnutí do počítačové paměti.
Některé DRE zároveň se zaznamenáním hlasu také tisknou papírový záznam o volbě (VVPAT), který slouží jako kontrola pro voliče nebo jako důkaz v případě auditu a přepočtu voleb. Pravidla pro jeho uchování se liší stát od státu. Například v Louisianě ho DRE dokonce ani neumožňují vytisknout.
Napadení volebních přístrojů firmy Dominion
Hlasování přes volební přístroje stále důvěřuje většina amerických voličů, ukázal průzkum organizace States United a společnosti YouGov, který probíhal v druhé polovině srpna 2026. Jejich důvěryhodnost však napadl Trump po prohraných prezidentských volbách v roce 2020, kdy nepravdivě tvrdil, že zařízení společnosti Dominion Voting Systems byla upravená takovým způsobem, aby „ukradla volební výsledky“.
Dominon se následně soudila s mediální společností Fox News Network, která odvysílala pořady, ve kterých moderátoři a jejich hosté taková tvrzení opakovali. Během soudního procesu byly zveřejněny záznamy vnitřní komunikace ve Fox News, ze kterých vyplývalo, že si hlavní moderátoři i manažeři uvědomovali, že televizní stanice vysílá nepravdivé informace, ale z finančních důvodů v tom pokračovala, aby si udržela diváky.
Soudce Eric Davis v březnu 2023 rozhodl, že tvrzení Fox News o společnosti Dominion nebyla pravdivá a nařídil zjistit, zda stanice jednala s úmyslem způsobit újmu. Než k tomu došlo, tak se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání a Fox News zaplatila Dominionu 787 milionů dolarů (17 miliard korun), napsala agentura AP.
Čekání na volební výsledky
Kritiku a konspirační teorie vyvolává také dlouhé čekání na výsledky. To, co v médiích zní jako výsledky voleb, jsou prognózy zpravodajských agentur, které vznikají na základě dosavadních výsledků či voličské účasti. Reálné sčítání je náročné, trvá a v jednotlivých státech se liší.
„Záleží i na rozdílech ve volebních preferencích,“ řekl pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici NPR republikán Stephen Richer, který dříve řídil sčítání hlasů v arizonském okresu Maricopa, který je čtvrtý nejlidnatější v USA. „Například v Utahu lze výsledky volebních soubojů vyhlásit velmi rychle, protože tam republikáni mají velkou převahu,“ dodal.
Žádný stát nedokončí sčítání hlasů ještě v noci po volbách, i když se to tak může zdát, protože tamní výsledky oznámí média.
Například v roce 2024 většina států dokončila sčítání do 7. listopadu, který se uvádí jako celostátní průměr. Některé státy ovšem neměly sečteno ještě dlouho po tomto datu. Například Mississippi, Oregon nebo Kalifornie měly sečteno v polovině listopadu – tedy týden až deset dní po volbách. Jako poslední byla Aljaška, kde volební komise dokončila sčítání až 18. listopadu.
V posledních letech se stala tváří dlouhého sčítání hlasů Kalifornie, což zapříčinily dva faktory. I když je Kalifornie převážně demokratický stát, tak se tam nachází řada těsných volebních obvodů pro Sněmovnu reprezentantů. K obrazu Kalifornie jako „problematické“ přispěl i prezident Trump, který tamní volební proces opakovaně napadá.
„Je to progresivní stát, podporuje korespondenční hlasování a přijímá poštou ověřené hlasy odeslané před volebním dnem nebo během něj až sedm dní po konci voleb,“ sdělil Richter objektivní důvody, proč kalifornské sčítání trvá. „Kalifornie má prostě na zádech velký terč,“ shrnul odborník na volby z univerzity MIT Charles Stewart.
Letos průzkumy veřejného mínění naznačují těsný souboj o křeslo v Senátu na Aljašce, kde se také dlouho čeká na finální sečtení hlasů. To znamená, že pokud ostatní státy nerozhodnout o většině v horní komoře, tak celá země může čekat týdny, než se dozví, která strana bude v příštích letech ovládat Senát USA.
