FBI prohledala volební středisko u Atlanty kvůli volbám z roku 2020

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prohledal volební středisko nedaleko Atlanty, a to v souvislosti s možným ovlivňováním prezidentských voleb v roce 2020. Informovala o tom agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump, který tehdy volby prohrál, bez důkazů opakovaně tvrdí, že hlasování bylo zmanipulované, a že v něm tehdy ve skutečnosti zvítězil.

Zásah FBI se konal ve volebním a operačním středisku v okrese Fulton nedaleko Atlanty, která je metropolí Georgie. Místní úřad sdělil, že agenti FBI se zajímali o záznamy týkající se voleb z roku 2020. Ty v tomto státě i celkově vyhrál demokrat Joe Biden.

Trump, který tehdy prezidentský mandát obhajoval, se s porážkou odmítal smířit a dodnes bez důkazů opakovaně prohlašuje, že byl o vítězství připraven. O „ukradeném volebním vítězství“ hovořil Trump také nedávno v projevu ve švýcarském Davosu na zasedání Světového ekonomického fóra. „Lidé budou brzy stíháni za to, co udělali,“ prohlásil současný šéf Bílého domu.

Po volbách v roce 2020 se Trump snažil výsledek zvrátit, mimo jiné naléhal na takzvaného státního tajemníka v Georgii, který dohlíží na regulérnost voleb, aby mu našel hlasy pro vítězství. Kvůli snaze zasáhnout do výsledku voleb v Georgii čelil Trump vyšetřování a obvinění. Stal se kvůli tomu prvním exprezidentem USA, který se musel přihlásit ve věznici k pořízení policejní fotografie a sejmutí otisků prstů, jak je tomu běžné u čerstvě zatčených.

Trump musel rovněž zaplatit kauci, aby mohl zůstat na svobodě. Vyšetřování nakonec loni v listopadu státní zástupce ukončil, protože by podle něj nebylo ani za příznivých okolností možné případ dostat před porotu dříve než mezi lety 2029 až 2031.

Trump se nyní u státního soudu v Georgii domáhá 6,2 milionu dolarů (v přepočtu zhruba 126 milionů korun), o kterých prohlašuje, že je kvůli případu zaplatil za právní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech. Hodlá zavést další

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974. V noci na sobotu SEČ tak učinil s tím, že clo začne platit téměř okamžitě.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 3 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 5 hhodinami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...