Trump jednal vědomě nelegálně, aby zvrátil výsledek voleb, uvádí výbor Kongresu

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump jednal vědomě protizákonně a plánoval spiknutí s cílem zvrátit výsledek prezidentských voleb, píše ve své 845 stran dlouhé finální zprávě zvláštní výbor amerického Kongresu pro vyšetřování útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Devítičlenný výbor s demokratickou většinou v pondělí navrhl obžalovat Trumpa a pět jeho spolupracovníků z několika závažných zločinů včetně napomáhání vzpouře. Vycházel při tom z osmnáctiměsíčního vyšetřování, během něhož vyslechl přes tisíc svědků a analyzoval přes milion dokumentů.

„Důkazy přinesly jednoznačný závěr: hlavní příčinou událostí 6. ledna byl jeden muž, bývalý prezident Trump, jehož mnozí další následovali,“ stojí v dlouho očekávané zprávě, která je rozdělená do osmi kapitol. Popisují Trumpovo jednání poté, co v prezidentských volbách v listopadu 2020 prohrál se současným prezidentem Joem Bidenem, zaujal stanovisko, že mu „volby byly ukradeny“ a snažil se různými prostředky, podle výboru mnohdy nelegálními, udržet u moci.

Zpráva se zevrubně věnuje Trumpově komunikaci a rétorice na sociálních sítích, která podle výboru vyprovokovala jeho podporovatele vydat se 6. ledna do budovy Kongresu, kde se právě obě jeho komory chystaly stvrdit Bidenovo volební vítězství.

Zatímco se jeho stoupenci střetávali s policií, bývalý prezident „187 minut zanedbával svoji povinnost“ a nereagoval na žádosti svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvádí výbor.

Komise došla k závěru, že davy, které zaútočily na budovu zákonodárného sboru, shromáždil svou rétorikou právě Donald Trump. Jedním z řady citovaných důkazů je podle dostupných informací i jeho výzva, kterou umístil na Twitter necelé tři týdny před inkriminovaným datem.

Trump naléhal na svého ministra spravedlnosti

Trump také podle vyšetřovatelů usiloval o dosazení nového ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.

„Dal jsem jasně najevo, že nesouhlasím s nápadem tvrdit, že volby jsou ukradené, a zveřejňovat takové věci. Prezidentovi jsem řekl, že jsou to kecy,“ prohlásil bývalý ministr spravedlnosti během Trumpovy administrativy William Barr.

V souvislosti s „nátlakovou kampaní“ vůči volebním představitelům jednotlivých států výbor připomněl například Trumpův telefonát s Bradem Raffenspergerem z Georgie, ve kterém ho žádal, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě.

Svědectví o Trumpově jednání

Devítičlenný výbor také zveřejnil přepisy několika desítek svědectví, které mu během osmnáctiměsíčního vyšetřování podali policisté, zaměstnanci Bílého domu Trumpovy administrativy i desítky republikánů.

Mezi prominentními svědky byla například Cassidy Hutchinsonová, která výboru popsala rozsáhlou nátlakovou kampaň ze strany spojenců Donalda Trumpa zaměřenou na ovlivnění její spolupráce s Kongresem.

Byl mezi nimi i bývalý ministr obrany Mark Esper, který vypověděl, že on i další museli Trumpa odradit od nasazení armády k potlačení sociálních nepokojů ve Spojených státech po smrti George Floyda. Předmětem vyšetřování výboru bylo především Trumpovo jednání v době před a během útoku na Kapitol.

Výbor doporučuje obžalovat i Giulianiho

Sedm demokratů a dva republikáni v pondělí doporučili ministerstvu obžalovat Trumpa, jeho poradce a advokáty Johna Eastmana, Rudolpha Giulianiho, Jeffreyho Clarka, Kennetha Chesebroa a personálního ředitele Marka Meadowse, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení, přičemž poslední zmíněný zločin se vztahuje pouze na bývalého prezidenta.

Ministerstvo spravedlnosti se návrhem výboru nemusí řídit. Sám Trump vinu v případu popírá, vyšetřování označuje za politicky motivované a členy výboru za „gaunery a mizery“. Šestasedmdesátiletý bývalý prezident a miliardář se bude v roce 2024 znovu ucházet o Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.