Trump jednal vědomě nelegálně, aby zvrátil výsledek voleb, uvádí výbor Kongresu

3 minuty
Události: Trump jednal vědomě nelegálně
Zdroj: ČT24

Bývalý americký prezident Donald Trump jednal vědomě protizákonně a plánoval spiknutí s cílem zvrátit výsledek prezidentských voleb, píše ve své 845 stran dlouhé finální zprávě zvláštní výbor amerického Kongresu pro vyšetřování útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Devítičlenný výbor s demokratickou většinou v pondělí navrhl obžalovat Trumpa a pět jeho spolupracovníků z několika závažných zločinů včetně napomáhání vzpouře. Vycházel při tom z osmnáctiměsíčního vyšetřování, během něhož vyslechl přes tisíc svědků a analyzoval přes milion dokumentů.

„Důkazy přinesly jednoznačný závěr: hlavní příčinou událostí 6. ledna byl jeden muž, bývalý prezident Trump, jehož mnozí další následovali,“ stojí v dlouho očekávané zprávě, která je rozdělená do osmi kapitol. Popisují Trumpovo jednání poté, co v prezidentských volbách v listopadu 2020 prohrál se současným prezidentem Joem Bidenem, zaujal stanovisko, že mu „volby byly ukradeny“ a snažil se různými prostředky, podle výboru mnohdy nelegálními, udržet u moci.

Zpráva se zevrubně věnuje Trumpově komunikaci a rétorice na sociálních sítích, která podle výboru vyprovokovala jeho podporovatele vydat se 6. ledna do budovy Kongresu, kde se právě obě jeho komory chystaly stvrdit Bidenovo volební vítězství.

Zatímco se jeho stoupenci střetávali s policií, bývalý prezident „187 minut zanedbával svoji povinnost“ a nereagoval na žádosti svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvádí výbor.

Komise došla k závěru, že davy, které zaútočily na budovu zákonodárného sboru, shromáždil svou rétorikou právě Donald Trump. Jedním z řady citovaných důkazů je podle dostupných informací i jeho výzva, kterou umístil na Twitter necelé tři týdny před inkriminovaným datem.

Trump naléhal na svého ministra spravedlnosti

Trump také podle vyšetřovatelů usiloval o dosazení nového ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.

„Dal jsem jasně najevo, že nesouhlasím s nápadem tvrdit, že volby jsou ukradené, a zveřejňovat takové věci. Prezidentovi jsem řekl, že jsou to kecy,“ prohlásil bývalý ministr spravedlnosti během Trumpovy administrativy William Barr.

V souvislosti s „nátlakovou kampaní“ vůči volebním představitelům jednotlivých států výbor připomněl například Trumpův telefonát s Bradem Raffenspergerem z Georgie, ve kterém ho žádal, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě.

Svědectví o Trumpově jednání

Devítičlenný výbor také zveřejnil přepisy několika desítek svědectví, které mu během osmnáctiměsíčního vyšetřování podali policisté, zaměstnanci Bílého domu Trumpovy administrativy i desítky republikánů.

Mezi prominentními svědky byla například Cassidy Hutchinsonová, která výboru popsala rozsáhlou nátlakovou kampaň ze strany spojenců Donalda Trumpa zaměřenou na ovlivnění její spolupráce s Kongresem.

Byl mezi nimi i bývalý ministr obrany Mark Esper, který vypověděl, že on i další museli Trumpa odradit od nasazení armády k potlačení sociálních nepokojů ve Spojených státech po smrti George Floyda. Předmětem vyšetřování výboru bylo především Trumpovo jednání v době před a během útoku na Kapitol.

Výbor doporučuje obžalovat i Giulianiho

Sedm demokratů a dva republikáni v pondělí doporučili ministerstvu obžalovat Trumpa, jeho poradce a advokáty Johna Eastmana, Rudolpha Giulianiho, Jeffreyho Clarka, Kennetha Chesebroa a personálního ředitele Marka Meadowse, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení, přičemž poslední zmíněný zločin se vztahuje pouze na bývalého prezidenta.

Ministerstvo spravedlnosti se návrhem výboru nemusí řídit. Sám Trump vinu v případu popírá, vyšetřování označuje za politicky motivované a členy výboru za „gaunery a mizery“. Šestasedmdesátiletý bývalý prezident a miliardář se bude v roce 2024 znovu ucházet o Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...