Trump jednal vědomě nelegálně, aby zvrátil výsledek voleb, uvádí výbor Kongresu

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump jednal vědomě protizákonně a plánoval spiknutí s cílem zvrátit výsledek prezidentských voleb, píše ve své 845 stran dlouhé finální zprávě zvláštní výbor amerického Kongresu pro vyšetřování útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Devítičlenný výbor s demokratickou většinou v pondělí navrhl obžalovat Trumpa a pět jeho spolupracovníků z několika závažných zločinů včetně napomáhání vzpouře. Vycházel při tom z osmnáctiměsíčního vyšetřování, během něhož vyslechl přes tisíc svědků a analyzoval přes milion dokumentů.

„Důkazy přinesly jednoznačný závěr: hlavní příčinou událostí 6. ledna byl jeden muž, bývalý prezident Trump, jehož mnozí další následovali,“ stojí v dlouho očekávané zprávě, která je rozdělená do osmi kapitol. Popisují Trumpovo jednání poté, co v prezidentských volbách v listopadu 2020 prohrál se současným prezidentem Joem Bidenem, zaujal stanovisko, že mu „volby byly ukradeny“ a snažil se různými prostředky, podle výboru mnohdy nelegálními, udržet u moci.

Zpráva se zevrubně věnuje Trumpově komunikaci a rétorice na sociálních sítích, která podle výboru vyprovokovala jeho podporovatele vydat se 6. ledna do budovy Kongresu, kde se právě obě jeho komory chystaly stvrdit Bidenovo volební vítězství.

Zatímco se jeho stoupenci střetávali s policií, bývalý prezident „187 minut zanedbával svoji povinnost“ a nereagoval na žádosti svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvádí výbor.

Komise došla k závěru, že davy, které zaútočily na budovu zákonodárného sboru, shromáždil svou rétorikou právě Donald Trump. Jedním z řady citovaných důkazů je podle dostupných informací i jeho výzva, kterou umístil na Twitter necelé tři týdny před inkriminovaným datem.

Trump naléhal na svého ministra spravedlnosti

Trump také podle vyšetřovatelů usiloval o dosazení nového ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.

„Dal jsem jasně najevo, že nesouhlasím s nápadem tvrdit, že volby jsou ukradené, a zveřejňovat takové věci. Prezidentovi jsem řekl, že jsou to kecy,“ prohlásil bývalý ministr spravedlnosti během Trumpovy administrativy William Barr.

V souvislosti s „nátlakovou kampaní“ vůči volebním představitelům jednotlivých států výbor připomněl například Trumpův telefonát s Bradem Raffenspergerem z Georgie, ve kterém ho žádal, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě.

Svědectví o Trumpově jednání

Devítičlenný výbor také zveřejnil přepisy několika desítek svědectví, které mu během osmnáctiměsíčního vyšetřování podali policisté, zaměstnanci Bílého domu Trumpovy administrativy i desítky republikánů.

Mezi prominentními svědky byla například Cassidy Hutchinsonová, která výboru popsala rozsáhlou nátlakovou kampaň ze strany spojenců Donalda Trumpa zaměřenou na ovlivnění její spolupráce s Kongresem.

Byl mezi nimi i bývalý ministr obrany Mark Esper, který vypověděl, že on i další museli Trumpa odradit od nasazení armády k potlačení sociálních nepokojů ve Spojených státech po smrti George Floyda. Předmětem vyšetřování výboru bylo především Trumpovo jednání v době před a během útoku na Kapitol.

Výbor doporučuje obžalovat i Giulianiho

Sedm demokratů a dva republikáni v pondělí doporučili ministerstvu obžalovat Trumpa, jeho poradce a advokáty Johna Eastmana, Rudolpha Giulianiho, Jeffreyho Clarka, Kennetha Chesebroa a personálního ředitele Marka Meadowse, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení, přičemž poslední zmíněný zločin se vztahuje pouze na bývalého prezidenta.

Ministerstvo spravedlnosti se návrhem výboru nemusí řídit. Sám Trump vinu v případu popírá, vyšetřování označuje za politicky motivované a členy výboru za „gaunery a mizery“. Šestasedmdesátiletý bývalý prezident a miliardář se bude v roce 2024 znovu ucházet o Bílý dům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 43 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled