Zvláštní výbor amerického Kongresu vyšetřující nepokoje v budově Kapitolu z 6. ledna 2021 v pondělí jednohlasně doporučil ministerstvu spravedlnosti obžalovat bývalého prezidenta Donalda Trumpa ze čtyř zločinů včetně napomáhání vzpouře. V přímém přenosu to oznámil člen výboru, kongresman Jamie Raskin. Rozhodnutí není závazné. Bílý dům uvedl, že události 6. ledna 2021 byly největším útokem na americkou demokracii. Kongresový výbor podle něj udělal při vyšetřování důležitou nadstranickou práci.
Kongresový výbor navrhl obžalovat bývalého prezidenta Trumpa ze čtyř zločinů
Výbor uzavřel vyšetřování Trumpova jednání jakožto prezidenta v době, kdy jeho podporovatelé vtrhli do budovy Kapitolu, kde se zákonodárci chystali stvrdit Trumpovu volební porážku ve volbách z listopadu 2020. V nich zvítězil současný prezident Joe Biden. Trump výsledek voleb dosud zcela neuznal.
„Uvědomujeme si závažnost doporučení, které dnes vynášíme. Šli jsme nicméně tam, kam nás vedly fakta a zákon. Dovedly nás sem,“ řekl člen výboru Jamie Raskin poté, co návrh na Trumpovu obžalobu oznámil.
Devítičlenný výbor s demokratickou většinou doporučil ministerstvu spravedlnosti obžalovat nejen Trumpa, ale i jeho povolebního poradce a advokáta Johna Eastmana, a to celkem ze čtyř zločinů: napomáhání vzpouře, maření úředního řízení, spiknutí proti vládě Spojených států a spiknutí s cílem učinit nepravdivé prohlášení.
Výbor své doporučení podle kongresmanky Zoe Lofgrenové postavil na měsících vyšetřování, během něhož mimo jiné vyslechl „stovky svědků“ včetně zástupců bezpečnostních složek, zaměstnanců tehdejší administrativy Bílého domu i lidí jinak blízkých Trumpovi.
„Čeho jsme byli svědky 6. ledna, byl největší útok na naši demokracii od občanské války. Kongresový výbor dělal důležitou nadstranickou práci při hledání pravdy o tom, co se ten den stalo, abychom mohli zajistit, že se to už nebude opakovat,“ uvedla v reakci na doporučení mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová.
Stoupenci exprezidenta Trumpa vtrhli do budovy Kapitolu 6. ledna 2021, necelé dva měsíce poté, co Trump prohrál v prezidentských volbách. Trumpův postoj, že mu „volby byly ukradeny“, převzali i jeho stoupenci a na základě tohoto přesvědčení pak podle výboru 6. ledna jednali.
Přímo při útoku na Kongres či nedlouho po něm přišlo o život devět lidí. Trump těsně před útokem na shromáždění své příznivce vyzval, aby „bojovali jako o život“. Bývalý prezident nejméně tři hodiny nereagoval na výzvy svých spolupracovníků i členů své rodiny, aby vyzval k zastavení nepokojů a povolal bezpečnostní složky, uvedl dnes výbor.
Policisté, kteří bránili budovu a z nichž desítky utrpěly vážná zranění, se stali terčem hněvu davu, jenž je v některých případech bil tyčemi, tahal je po schodech nebo po nich šlapal. Někteří utrpěli zranění mozku a budou mít celoživotní následky.
Podstatou návrhu na obvinění jsou dvě oblasti
Členové výboru v pondělí také představili sestřih videozáznamů z nepokojů v Kapitolu, nahrávek exprezidenta Trumpa, fotografie dokumentů i záznamy z výpovědí svědků.
Kongresmani představili dvě hlavní oblasti, které jsou podstatou návrhu na obvinění bývalého prezidenta. První je podle Lofgrenové jeho tvrzení o ukradených volbách, za kterou si stál i navzdory tlaku svých nejbližších poradců i soudců v jednotlivých státech, kteří jeho výroky označili za spekulace. Kongresmanka také uvedla, že Trump měl obvinění a dezinformace o ukradených volbách připravené několik týdnů dopředu. „Nejednal spontánně,“ řekla Lofgrenová.
Druhou oblastí byla podle demokrata Adama Schiffa a republikána Adama Kinzingera „nátlaková kampaň“ proti jednotlivým státům. V této souvislosti výbor připomněl Trumpovy výzvy vůči představiteli státu Georgia Bradovi Raffenspergerovi, aby „našel jedenáct tisíc hlasů“, které mu chyběly k vítězství ve státě. Kinzinger poté hovořil o Trumpově pokusu dosadit Jeffreyho Clarka jako ministra spravedlnosti, který měl napsat dopisy volebním představitelům jednotlivých států a vyzvat je, aby kvůli nesrovnalostem v hlasování raději uznali prezidentem Trumpa místo Bidena.
Trump i po svém odchodu z Bílého domu zůstává jednou z nejvýraznějších osobností americké Republikánské strany. V listopadu oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o prezidentské křeslo.
