Senát USA

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Ve věku 82 let zemřel Joe Lieberman, dlouholetý americký senátor, kandidát na viceprezidenta v kampani Ala Gorea z roku 2000 a vlivná, byť kontroverzní osoba v rámci Demokratické strany. Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík financování více než poloviny federálních úřadů včetně ministerstev obrany a zahraničí v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů korun). Umožnil tak jejich další fungování. V prohlášení o tom informoval Bílý dům. Bidenovu podpisu předcházelo schválení americkým Senátem, který nad balíkem debatoval dlouhé hodiny.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Šéfové pěti největších technologických firem podstoupili ve středu v americkém Senátu ostrý výslech. Měli jasně vysvětlit, co všechno dělají pro ochranu dětí před škodlivým obsahem na svých platformách. Zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg byl donucen se omluvit rodičům, jejichž děti v důsledku užívání sociálních médií utrpěly újmu nebo zemřely. Cílem senátorů je změnit zákon, aby technologické firmy začaly být odpovědné za obsah vytvářený uživateli na jejich platformách.

Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Americký Senát schválil nominaci investora Bijana Sabeta na post velvyslance USA v Česku. Za své priority v Praze Sabet dříve označil lidskoprávní politiku nebo rozvoj bezpečnostní spolupráce.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

V ostře sledovaném státě Pensylvánie, kde ještě na poslední chvíli současný prezident i jeho předchůdce přesvědčovali voliče, vyhrál v souboji o americký Senát demokrat John Fetterman. Nahradí tak zástupce republikánů, kteří toto místo drželi posledních dvanáct let.

Američané rozhodli o novém složení Kongresu a řadě guvernérů, v některých státech se konala i místní referenda. Republikáni se blíží kontrole Sněmovny reprezentantů, bilance je ale výrazně těsnější, než řada straníků čekala. Výsledek rozhodne o síle prezidentství Joea Bidena. Projekce výsledků od televize Fox News o půlnoci na čtvrtek SEČ ukazovala průběžný poměr křesel v Senátu 49 : 48 ve prospěch republikánů a ve Sněmovně reprezentantů 207 : 183 také pro červené (tady televize CNN uváděla poměr 204 : 187). Úřady Georgie potvrdily, že senátní volby se zde rozhodnou až v prosincovém vyřazovacím kole.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Dolní komora amerického Kongresu schválila návrh, který by v celých Spojených státech uzákonil právo na potrat. Zákon prosadila Demokratická strana poté, co nejvyšší soud zvrátil téměř padesát let platný výklad americké ústavy. Demokraté ale mají potřebnou převahu pouze ve Sněmovně reprezentantů. Na překonání republikánských obstrukcí v Senátu nejspíše nebudou mít sílu.

Demokrati a republikáni ve čtyřech velkých amerických státech v úterý rozhodovali, které politiky vyšlou za své strany do podzimních voleb. Nejsledovanější souboje probíhaly v Pensylvánii. Čekalo se, zda republikánští voliči vyberou kandidáty, které jim doporučil bývalý prezident Donald Trump a tím potvrdí jeho dominantní pozici ve straně.

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg hájil svou společnost před obviněními, která vůči ní při úterním slyšení před podvýborem Senátu amerického Kongresu vznesla bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová. Podle Zuckerberga není pravdou, že by firma upřednostňovala zisk před bezpečností svých produktů.

Americký Kongres schválil dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Opatření ještě čeká na podpis prezidenta Joea Bidena. Zákonodárcům se tak podařilo předejít tomu, aby federálním agenturám došly prostředky na jejich běžnou činnost, což by se jinak stalo s půlnocí místního času (pátek 06:00 SELČ). Kongres se zároveň zabývá masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Joea Bidena.

Rychlost, s jakou letos v srpnu v boji proti radikálnímu hnutí Taliban padly afghánské vládní síly, Pentagon překvapila. Před senátním výborem pro armádu to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Kromě něj o odchodu amerických vojáků z Afghánistánu vypovídali i nejvyšší představitelé armády. Austin zároveň přiznal, že závěr nejdelší americké války provázely chyby, včetně korupce a upadající morálky mezi afghánskými vojáky.

Spojené státy v sobotu slaví svátek Juneteenth. Pochody, koncerty a demonstrace připomínají osvobození otroků v Texasu v roce 1865. Prezident Abraham Lincoln sice otroctví zrušil o tři roky dříve, mnohé jižanské sáty ale rozhodnutí neuznaly. Afroameričané svátek často vnímají i jako možnost poukázat na rasismus a sociální nespravedlnost, které podle nich neskončily.

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Osmatřicetiletý muž z Floridy se přiznal k účasti na lednovém útoku na americký Kapitol. Paul Hodgkins je teprve druhým obžalovaným, který tak učinil. Přijal nabídku prokuratury ohledně činu narušování práce úřadů. V Kapitolu Hodgkins vnikl do Senátu, kde mával vlajkou „Trump 2020“. Prokurátoři také vůbec poprvé v této kauze ukončili stíhání podezřelého poté, co se ukázalo, že v Kapitolu nebyl.

Z areálu amerického Kapitolu se stahují poslední jednotky Národní gardy. V centru Washingtonu působily od šestého ledna, kdy stovky lidí do Kongresu násilně pronikly. Šlo o příznivce Donalda Trumpa, kteří chtěli zabránit vyhlášení Joea Bidena vítězem voleb. Náklady na bezpečnostní opatření šplhají ke dvěma miliardám dolarů.