Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd za firmy v úpadku

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

„Motivem k úpravě je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a patnácti dnů.

Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.

Dolní komora do novely vložila na návrh sociálního výboru zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problémem totiž podle zdůvodnění úpravy nejsou legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

Snahy ANO a SPD o zařazení nových bodů

Jednání o návrzích na úpravy programu schůze zabralo poslancům zhruba dvě hodiny. Koaliční kluby prostřednictvím předsedy frakce ODS Marka Bendy vetovaly všechny snahy opozičních zákonodárců ANO a SPD o zařazení nových bodů. Předseda pirátského klubu Jakub Michálek nabádal už ráno opozici ke zdrženlivosti, což zdůvodňoval nutností schválit novelu o snížení administrativy při zadávání veřejných zakázek. Podle šéfky frakce ANO Aleny Schillerové se ale opozice nenechá umlčet a bude mluvit o problémech, které podle ní trápí obyvatele. 

Vládní novela o veřejných zakázkách přejímá předpisy Evropské unie. Michálek varoval, že pokud Česko nebude plnit závazky, hrozí mu pokuta nejméně 41 milionů korun. „Pojďme pracovní den pojmout pracovně,“ apeloval předseda pirátských poslanců. „Nekaučujte nás tady a neříkejte nám, co máme dělat. Neumlčíte nás,“ odpověděla mu Schillerové, která navrhla zahrnout do programu schůze hned tři nové body.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) míní, že Piráti si mohou sami za protahování schvalování novely o zakázkách. Upozorňovala na dva podle ní sporné pirátské pozměňovací návrhy, které se týkají zakázek na informační technologie a možnosti vylučování některých uchazečů. Dostálová uvedla, že dohoda ohledně těchto úprav by byla lepší cestou než se „bombardovat přes mikrofon“.  

Novelu bude sněmovna nakonec schvalovat až za dva týdny. Místo závěrečného schvalování ji vrátila do druhého čtení, které na základě dohody mezi poslaneckými kluby zopakovala hned poté. Důvodem byl pozměňovací návrh Michálka, který převáděl pravidla zákona o střetu zájmů do zákona o zakázkách a zamezoval firmám vlastněným veřejnými funkcionáři v přístupu k zakázkám. Dostálová však upozorňovala, že Evropská komise takto striktní přístup neumožňuje. Proto v druhém čtení doplnila svůj návrh, který umožňuje uchazeči prokázat, že se nedopustil střetu zájmů.

Sněmovna odpoledne rozhodla, že nebude návrh ANO na zmrazení platů politiků schvalovat na mimořádné schůzi. Koalice její program odmítla, chce navrhnout vlastní řešení. ANO chtělo svůj návrh prosadit už v prvním kole projednávání. Předseda hnutí Andrej Babiš vládě vyčetl, že dopustila navýšení platů ústavních činitelů od začátku letošního roku, zatímco důchodcům sníží valorizaci penzí.

Na koaliční mimořádné schůzi pak pokračovalo třetím dějstvím schvalování sporných změn ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu. K hlasování o této novele se dolní komora ale opět nedostala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 24 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 12 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...