Rada České televize

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Za necelý měsíc bude mít Česká televize nového generálního ředitele. Rada České televize v červnu do této funkce zvolila dosavadního šéfa brněnského studia Jana Součka, který představil nejbližší spolupracovníky. Jak má Česká televize v budoucnu vypadat, představil v Interview ČT 24 nastupující generální ředitel. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Radní České televize (ČT) vyzvali končícího šéfa Petra Dvořáka k předložení chystaných smluv nad jeden milion korun dozorčí komisi. Ta má zároveň monitorovat předání funkce nově zvolenému generálnímu řediteli Janu Součkovi. Vyplývá to z aktuálního jednání rady. Podle Dvořáka je její rozhodnutí nezákonné. Ve funkci končí 30. září.

Cílem nově zvoleného generální ředitele České televize Jana Součka je připravit instituci na konec terestrického vysílání a přechod výhradně do digitálního prostoru, kde mohou diváci sledovat pořady pomocí nejrůznějších aplikací. Důležitá je podle něj i reforma financování televize a diskuze o podobě koncesionářských poplatků, jejichž výši by si představoval kolem 180 korun. Jan Souček byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedl moderátor Daniel Takáč.

Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu schválila sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Do užšího výběru kandidátů na místo generálního ředitele České televize postoupil její stávající šéf Petr Dvořák, ředitel brněnského studia ČT Jan Souček a bývalý šéf televize Prima Martin Konrád. Ve druhém kole pak radní ČT mezi pětici uchazečů zvolili ještě kreativního producenta v ČT Jana Šterna a krizového manažera Pavla Hřídela. Vyplývá to ze středečního jednání rady.

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize přišlo Radě ČT celkem osm platných přihlášek. Dalších pět kandidátů nesplnilo všechna předem stanovená kritéria a byli z výběru vyřazeni. Během jednání rady to řekl její předseda Karel Novák. Stávající šestiletý mandát vyprší generálnímu řediteli Petru Dvořákovi na konci letošního září. Do tendru před šesti lety se hlásilo 12 uchazečů.

Současný generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák bude obhajovat funkci. Serveru Seznam Zprávy sdělil, že před veřejnoprávní televizí jsou nové výzvy, kterých se chce účastnit. Dvořák stojí v čele televize druhé volební období, které mu vyprší na konci září. Rada České televize vyhlásila výběrové řízení na šéfa ČT v polovině února. Uzávěrka přihlášek je 17. dubna, vybírat ředitele s mandátem do roku 2029 budou radní v červnu.

Česká televize od pondělí 3. dubna spustí další dvě verze regionálního zpravodajství. Půjde o vysílání pro jihozápadní část Čech a severovýchod Čech, informoval předseda Rady ČT Karel Novák. Zájem diváků o regionální vysílání je podle něj enormní. Mutace zpravodajství pro jihozápadní část republiky budou vysílat studia z Českých Budějovic a Plzně. Severovýchod Čech bude vysílat z Hradce Králové a Ústí nad Labem.

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek.  Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.

Pražští kriminalisté obvinili z vydírání devětatřicetiletého muže z Berounska, který předloni v dubnu podle nich vyhrožoval ze smyšleného profilu na sociální síti redaktorovi České televize (ČT) Jiřímu Hynkovi. Důvodem byly jeho reportáže o tehdejší člence rady ČT Haně Lipovské. Informoval o tom deník Právo.

Výběrové řízení na nového generálního ředitele České televize (ČT) začne 15. února, volba by se měla uskutečnit 7. června. Ve středu o tom rozhodla Rada ČT. Současnému generálnímu řediteli Petru Dvořákovi vyprší mandát letos na konci září. Rada projednala také zprávu o nařčení Marka Wollnera z obtěžování.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT. Ta si také zvolila novým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka.

Rada České televize (ČT) neměla oprávnění odvolat celou svou dozorčí komisi kvůli údajným výhradám k její práci. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl čtyřem odvolaným členům komise. Rozhodnutí, které bylo přijato v listopadu 2020 na návrh tehdejší radní Hany Lipovské, soud zrušil. Členy dozorčí komise lze podle NSS odvolat jen na základě specifických zákonných důvodů. Předseda Rady ČT Pavel Matocha považuje rozhodnutí za věcně nesprávné.

Dolní komora ve čtvrtek měla debatovat o navrhované změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), která předpokládá zejména zapojení Senátu. Hnutí SPD ale jednání o vládní novele od rána obstruovalo. Odpoledne pak schůzi přerušily pravidelné interpelace na členy vlády, poslanci tak budou pokračovat v pátek. V otázce doplnění vedení sněmovny ANO navrhlo na místopředsedkyni sněmovny Kláru Dostálovou, která by měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Poslanci původní návrh rozšíříli ještě o teplo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek tarif představil. Uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun. Detaily budou podle ministra známy později.

Zákaz jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček dle předpisů Evropské unie je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci navrhli ve druhém čtení spíše dílčí změny vládní předlohy, která upravuje povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Dolní komora rozhodne o zákazu zřejmě na příští schůzi 14. června. Volba nových členů Rady České televize, kterou přerušily spory o její tajnost, proběhne o den později 15. června.

Česká televize plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je podle generálního ředitele Petra Dvořáka pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.