Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek. Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.
Balík zákonů zvaný lex Ukrajina, který má před sebou už jen závěrečné schvalování, by měl od července zpřísnit podmínky pro nárok na humanitární dávku, která by měla být adresnější. Cílit by měla hlavně na lidi, kteří se hůře dostanou k práci.
„Přináší definici zranitelných osob, například matek s nejmenšími dětmi, osob se zdravotním postižením nebo pečujících o nemohoucí blízké. Ty budou mít v rámci humanitární dávky nárok na základní podporu, když prokazatelně nemohou být ekonomicky soběstační,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že cílem je uprchlíky více začlenit do české společnosti. „Cílíme především k tomu, abychom dokázali tady mít víc transparentní a férový systém, abychom dokázali mít přehled o příjmech uprchlíků z Ukrajiny, když nastoupí do práce třeba na dohodu. Aby nedocházelo k potenciálnímu zneužívání,“ řekl Jurečka.
Úpravy čekají rovněž vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a podmínky bezplatného nouzového ubytování.
Už od dubna má předloha převést asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra. Uzákoní navíc také například evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců a rozšíří možnosti získání kvalifikace logopeda kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků.
Novela bez problému prošla sociálním výborem, i když jeho místopředsedkyně Jana Pastuchová (ANO) již před jednáním a pak znovu ve sněmovně varovala před zvýšením administrativní zátěže na úřadech práce. V obecné rozpravě opozice kritizovala především část, která se týká logopedů. Předloha rozšiřuje možnosti získání kvalifikace logopeda vláda navrhla kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků.
Poslankyně Ivana Mádlová (ANO) to však vnímá jako „snížení nároků na výkon profese“. Domnívá se, že to znehodnotí specializaci klinických logopedů. Dodala, že změnu považuje za přílepek, a zlobila se, že ve sněmovně nebyl přítomen ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), s nímž by mohla téma probrat.
„Změna se vkládá vlastně do zákona, který s tím nesouvisí. Je to přílepek, je to zneužití tohoto zákona,“ prohlásila. V odborné rozpravě pak navrhla příslušnou pasáž v novele zrušit.
Tříapůlhodinový úvod
Páteční jednání Poslanecké sněmovny zahájil v devět hodin dopoledne předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL) čtením velmi dlouhého seznamu omluvených poslanců i členů vlády. Když pak přečetl, jaký by měl být podle programu pořad pátečního jednání, přihlásilo se množství přítomných poslanců s návrhy na jeho změnu.
Pro další jednání byl zásadní návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který vystoupil jako první a jeho návrh na změnu pořadu při pozdějším hlasování prošel. Chtěl, aby se místo sporné novely o radách ČT a ČRo nejprve uskutečnilo druhé čtení takzvaného lex Ukrajina a potom došlo na třetí čtení novely o investičních společnostech, což je jednoduchá a zřejmě málo sporná novela, která zjednoduší správcům kolektivního investování poskytování informací.
To znamenalo, že téměř jistě nedojde na spornou novelu o volbách do rad České televize a Českého rozhlasu, jejíž třetí čtení původně bylo v čele pátečního pořadu. Vzhledem k tomu, jak dlouho pak ještě trvalo přednášení návrhů na změnu pořadu, bylo na začátku faktického jednání zřejmé, že se nestihne ani třetí čtení zákona o investičních společnostech.
Třetí čtení, které je podle jednacího řádu možné pouze v určitém časovém období (středa a pátek do 14 hodin), by se totiž nestihlo. Opoziční poslanci přednášeli návrhy na změny pořadu tři hodiny – zhruba do poledne.
Většinou chtěli debatovat o krocích vlády, nikoli schvalovat jiné zákony, než měly na programu být. Místopředsedkyně sněmovny za ANO Klára Dostálová a po ní předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová přišly s návrhy na debaty o bytové krizi a o vývoji reálných mezd. Tomio Okamura (SPD) ve velmi dlouhém vystoupení navrhl debaty o cenách potravin i energií, situaci samoživitelů, dostupnosti léků, o údajných snahách vlády zadlužit Česko u Evropské unie, zavést cenzuru a zavléct Česko do války či o zadlužení státu. Opoziční poslanci chtěli hovořit také o daních, situaci živnostníků či věku odchodu do důchodu, ale například také o uprchlících a bezpečnosti.
Návrhy na upřednostnění konkrétních zákonů přednesli Věra Adámková (ANO), která chtěla projednat transplantační zákon, nebo Jiří Kobza (SPD). Ten navrhuje změnit vymezení některých významných dnů.
