Veřejnoprávní média

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Generální ředitelé České televize (ČT) Hynek Chudárek a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral v otevřeném dopise vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO) k zastavení projednávání návrhů zákonů o médiích veřejné služby. Požadují zřízení pracovní skupiny. Rozhodnutí o budoucnosti ČT a ČRo podle nich nemá být výsledkem jednostranného politického kroku, ale výsledkem široké společenské diskuze a dohody napříč politickým spektrem.

Veřejnoprávní média zřejmě nečeká tolik změn, kolik plánovalo ministerstvo kultury. Koaliční politici připustili, že jim půjde pouze o financování. O přesunu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet má kabinet jednat v půlce června – až budou vypořádané všechny připomínky. Vedení médií společně s odbory a iniciativou Veřejnoprávně zároveň kritizují nový poslanecký záměr výrazně zkrátit příjmy obou institucí. Ve společném stanovisku znovu odmítly i zmíněný ministerský návrh.

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Klempíř to řekl v debatě televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle exministra kultury a poslance Martina Baxy (ODS) je navržená norma paskvil a opozice bude jejímu přijetí vehementně bránit. K návrhu se sešlo na tři stovky připomínek, ministerstva předloze vytkla nejasnosti či legislativní chyby.

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Lidé se v úterý v Praze sešli na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Akce začala na Staroměstském náměstí, někteří demonstranti měli české vlajky a transparenty. Po projevech vyrazili k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali. Akce se podle informací policejního mluvčího Jana Rybanského obešla bez narušení veřejného pořádku.

Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkryl vazby vlády v Budapešti na Moskvu, poskytl pro pořad Newsroom ČT24 rozhovor, v němž přibližuje metody tlaku vlády Viktora Orbána. Věří, že politická změna v Maďarsku přinese konec éry státem řízené propagandy a odhalí hloubku ruského zásahu do chodu státu. V rozhovoru, který s ním vedla Jana Ďuďáková, hovořil také o špionážním softwaru Pegasus, trestním oznámení i nálepce zrádce v maďarských médiích.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.