Veřejnoprávní média

Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil na středeční schůzce s prezidentem Petrem Pavlem o válce na Ukrajině, armádní koncepci i své cestě do Izraele. Předseda vlády to sdělil Blesku. Vztahy s hlavou státu označil za dobré. Pavel před schůzkou uvedl, že chce mluvit o dopisu předsedy vlády ohledně Ukrajiny, situaci kolem veřejnoprávních médií či bezpečnostních tématech. Řešit měli také jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Demonstranti z řad vysokoškoláků v úterý akcemi v několika českých městech projevili podporu České televizi a Českému rozhlasu a také kultuře. Vládou navrhované zrušení televizních a rozhlasových poplatků by podle nich mohlo ohrozit jejich nezávislost. V Praze na náměstí Republiky studenti ČVUT, VŠCHT, ČZU, UK, VŠE, UMPRUM nebo AVU zahájili protest v symbolický čas 16:36. Veřejné proklamace a další program se konaly také například v Pardubicích, Olomouci, ve Zlíně, v Plzni, Brně či Ostravě.

Změna vlády v Maďarsku otřásla politikou, ale i médii. Tlak vůči nim polevil a některé redakce – kdysi zrušené – mohou opět fungovat. Část dosud nezávislých webů naopak nově přichází o předplatitele. Po změně vlády už totiž mnozí nemají motivaci jim přispívat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.

Vládou plánovaná změna financování médií veřejné služby byla v sobotu důvodem dvou shromáždění v hlavním městě. Dopoledne Český rozhlas a Českou televizi podpořil Běh pro svobodná média. Odpoledne se naopak sešli kritici veřejnoprávních médií – akci pořádanou spolkem Svatopluk na Kavčích horách podpořili politici hnutí SPD a Stačilo!.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu zejména pravidelné interpelace na členy vlády. Dopoledne se mezi poslanci rozhořela diskuse o postupu jejího jednání. Při projednávání písemné interpelace lidovce Petra Hladíka na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) o legislativním plánu vlády vinili zástupci koaličního ANO opozici z blokování chodu dolní komory. Vůči tomu se zejména poslanci KDU-ČSL ohradili. Opozice potřetí neprosadila projednání odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny. Poslanci také jednali ve druhém čtení o doplňkovém penzijním spoření.

Záměr vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky vyvolal v úterý stávku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. „Zachování veřejnoprávních poplatků je zastaralý systém,“ uvedl v Událostech, komentářích poslanec Filip Turek (za Motoristy), podle kterého by bylo správnou cestou i zprivatizování veřejnoprávních médií. Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) kritizoval postup vlády. „Celá záležitost je neuvěřitelné amatérství,“ prohlásil a kabinetu vyčetl nedostatečnou diskusi s opozicí. Debatu, v níž se hosté věnovali také americkým kongresovým volbám, moderoval Petr Obrovský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vzal úterní stávku České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a spojené demonstrace na vědomí. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale podle něj plány nemění, splní svůj program a zruší poplatky pro občany a firmy. Demonstrace bere jako právo občanů. Zmínil, že sledoval úterní omezené vysílání ČT, bylo podle něj zajímavé, jmenoval archivní pořady o výstavbě metra či panelových domů.

Zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) mají obavu o nezávislost obou médii kvůli zrušení systémů poplatků, proto vstoupí v úterý do stávky. Podle zjištění bleskového výzkumu agentury STEM/MARK pro ČT souhlasí 68 procent lidí s tím, že by média veřejné služby měla zůstat mimo kontrolu státu nebo soukromého vlastníka.

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Na Václavském náměstí v Praze se bude od 16:36 konat shromáždění na podporu obou médií. Stávku podpoří lidé v různých městech po celém Česku. Protesty přicházejí poté, co poslanci vládní koalice poslali 24. října časně ráno do druhého čtení ve sněmovně předlohu, která počítá se zrušením rozhlasového a televizního poplatku.

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky, který se konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.

Prezident Petr Pavel ve svátečním projevu 28. října vyzval politiky, aby nepřehlíželi bezpečnostní hrozby a upozorňovali veřejnost i na nepříznivé scénáře. „V dnešním světě opravdu není prostor pro naivitu,“ zdůraznil ve čtvrtečních Událostech, komentářích místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Poslanec SPD Tomáš Doležal namítl, že nelze politikům paušálně vyčítat přehlížení hrozeb, a upozornil, že větší aktivita by „neměla spočívat v pouhém strašení občanů“. O prezidentově projevu dále v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským debatovali šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, šéfredaktor Práva Petr Šabata, šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký a novinářka týdeníku Echo a filozofka Tereza Matějčková.

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou, vyhlásila na úterý 3. listopadu stávku. Tento krok přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na 3. listopadu vyhlásili stávku také pracovníci ČT a ČRo. Vládní politici připravované kroky hájí, odmítají například argument, že by zrušením poplatků byla ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Na podporu ČT a ČRo se konaly akce v Brně, Plzni či Hradci Králové.

Odbory činohry Národního divadla (ND) vyhlásily stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s kroky vlády a ministerstva kultury, které podle nich ohrožují svobodu slova a tisku i kulturu. Požadují mimo jiné odstoupení ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a stažení projednávaného převodu financování veřejnoprávních médií pod stát. Vyplývá to z textu prohlášení. Klempíř v reakci uvedl, že vláda postupuje hospodárně a kulturu podporuje slovy i penězi. Uznal právo herců vyjádřit nesouhlas.

Předseda SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura by souhlasil, pokud by někdo navrhl zrušení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), řekl serveru Aktuálně.cz. Podle šéfa ODS Martina Kupky tak Okamura dává najevo, že chce víc prostoru pro manipulace a kremelskou propagandu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v noci na sobotu ve sněmovně poslala do druhého čtení převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Opozice záměr označuje za útok na nezávislost veřejnoprávních médií.

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala, aby s ním o záměru koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky jednal veřejně. ANO, Motoristé a SPD usilují o to, aby Česká televize (ČT) a ČRo spadaly pod státní rozpočet. Předseda vlády Zavorala také označil za „aktivistu“. Dle Zavorala schůzka na Úřadu vlády probíhala jako „jednostranný diktát toho, co se stane a jak to bude“. Proto prý volá po veřejné diskusi, která ale měla přijít mnohem dříve než nyní. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek doplnil, že s předsedou vlády jednal dvakrát, kroky s Rozhlasem prý koordinují. Zákon, který má změnit financování obou médií, prošel prvním čtením dle Chudárka „hurá stylem“, dění označil za „neuvěřitelně špatné“. Návrh je pro ČT prý nepřijatelný, poukázal zejména na rozsah rozpočtu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.