Veřejnoprávní média

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Na začátku devadesátých let, kdy probíhaly debaty o přetvoření tehdy státních médií, bylo nejdůležitější umožnit jejich pluralitu, uvedla členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.). Advokát Jaroslav Ortman považuje zákon z roku 1991 za stěžejní, jelikož otevřel „dveře pro to, aby média byla nezávislá, nebyla řízena žádným nějakým orgánem a byla svobodná“. „Už tehdy jsme věděli, že by měla existovat rovnováha mezi vládou a jakoukoliv opozicí, a proto bylo vymyšleno ‚odpolštářování‘,“ poznamenal s odkazem na poplatky publicista a hudebník Ladislav Jakl. Bývalý poslanec Jiří Payne uvedl, že již od devadesátých let se domnívá, že je potřeba najít správnou proporci mezi vyvážeností veřejnoprávních médií a konkurencí, jelikož „vyváženost je pro diváky nezajímavá“. Debatu v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.