Veřejnoprávní média

O roli veřejnoprávních médií a například také o tom, co v debatě o nich chybí, mluvili ve středečních Událostech, komentářích novinář a výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš, mediální odbornice Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Diskuse probíhala v návaznosti na mediální novelu, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Tu ve středu ve druhém čtení podpořila Poslanecká sněmovna.

Hostem pondělního Interview ČT24 byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hlavním tématem byla mediální novela, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. V úterý ji má ve druhém čtení na mimořádné schůzi projednávat sněmovna. „Jsem přesvědčený o tom, že odhodlání tu je a že je tento návrh přijatelný,“ řekl Baxa. Aby návrh nabyl účinnosti, je podle něj potřeba, aby třetí čtení i podpis prezidenta Petra Pavla proběhly v prvním pololetí příštího roku. Zmínil rovněž, že je potřeba se bavit o roli médií veřejné služby, přičemž debata podle něj probíhá i v řadě západních států.

Největší hrozbou pro veřejnoprávní a ještě více pro komerční média jsou nadnárodní technologické platformy jako Google nebo Meta, které koncentrují velký vliv a mají obrovskou finanční sílu, uvedl po setkání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran.

Poslanecká sněmovna dokončila úvodní debatu o sporném vládním návrhu na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s širším okruhem poplatníků. Snahy opozice návrh zamítnout nebo ho vrátit vládě k dopracování neuspěly, zamíří tak k projednání do mediálního výboru. Plénum dále například zvolilo do čela vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě UK Pavla Kašníka (ODS).

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Máme mnoho zdrojů informací, ale ne všechny jsou důvěryhodné, proto jsou potřeba nezávislá veřejnoprávní média, řekl v Interview ČT24 generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran. Média veřejné služby by podle něj měla mít široký záběr a nesoustředit se jen na menšinové žánry. Ve zpravodajství by měla být nestranná, ale zároveň by neměla poskytovat prostor propagandě, míní.

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do dopředu ohlášené zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Slovenská vládní koalice se podle názoru řady tamních médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) o ovládnutí této veřejnoprávní instituce. Novinka totiž počítá kromě jiného s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci či se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem. List Pravda naopak sílící debatu o RTVS přirovnal k hysterii. Záměry vládní koalice kritizovala i samotná RTVS, v prohlášení je označila za snahu podřídit veřejnoprávní média politické moci. Kriticky se k předloze vyjádřilo rovněž vedení České televize.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska se sešla na své první schůzi, na které schválila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet také předložil dolní komoře parlamentu usnesení předjímající změny v médiích veřejné služby, která se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv strany Právo a spravedlnost (PiS). Vláda už v minulých dnech oznámila, že odvolá šéfy pěti velkých tajných služeb. Rozpustila rovněž komisi zkoumající letecké neštěstí u Smolenska z roku 2010.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek.  Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Poslanecká sněmovna tento týden v rámci projednávání zákona o DPH odmítla pozměňovací návrh, který řešil prodloužení částečného odpočtu DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Veřejnoprávní média tak už v roce 2022 přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho rozhlas o 120 a televize o více než 300 milionů.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.