Veřejnoprávní média

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.

Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis podepsalo jedenáct z nynějších sedmnácti radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Americký prezident Donald Trump chce britskou veřejnoprávní stanici BBC zažalovat až o pět miliard dolarů (asi 105 miliard korun). Podle agentury AFP to řekl novinářům během páteční cesty prezidentským speciálem. Dodal, že žalobu kvůli svému sestříhanému projevu ze 6. ledna 2021 chce podat příští týden.

Britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že prošetřuje nové obvinění ohledně úpravy projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednom ze svých pořadů. Jde o druhé podobné obvinění poté, co v neděli kvůli kauze sestříhaného projevu Trumpa z roku 2021 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. BBC se Trumpovi za způsob editace omluvila, odmítla ale požadavek na finanční náhradu.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zařadila slovenského premiéra Roberta Fica na seznam takzvaných predátorů svobody tisku, které podle ní spojuje nenávist ke svobodě tisku a jejichž cílem je umlčování nezávislých médií. Mezi aktéry, kteří letos napadali novináře a právo na informace, francouzská organizace řadí rovněž mimo jiné izraelskou armádu, ruského vládce Vladimira Putina, miliardáře Elona Muska či Komunistickou stranu Číny. Ficovo vyjádření není k dispozici.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.

Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS (Public Broadcasting Service, Veřejná vysílací služba) a NPR (National Public Radio, Národní veřejné rádio) k federálním dotacím. Federální odvolací soud zároveň ve čtvrtek rozhodl, že Trumpova administrativa může i nadále zadržovat finance pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a další rozhlasové stanice, které vysílají do zemí, kde je omezená svoboda tisku.

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.