Veřejnoprávní média

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce okamžitě nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři. Reagoval až ve středu na sociální síti X.

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).

Úterní jednání sněmovny se neslo v duchu opoziční kritiky, jež míří na vládou schválenou novelu rušící poplatky za veřejnoprávní média. U řečnického pultu se od čtrnácti hodin v debatě o programu střídali opoziční poslanci, v jejichž i několik desítek minut dlouhých projevech zaznívají například výhrady k nevoli vlády vést o změně financování ČT a ČRo diskusi. Opozice „výstražné“ obstrukce avizovala, vládní kluby si proto prosadily možnost jednat až do noci. Poslanci hned po schválení programu přerušili schůzi do středečního rána, v úterý neprojednali vůbec nic.

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu neobsahuje legislativní záruky, jejichž cílem by bylo chránit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování. Uvedla to Evropská vysílací unie (EBU) ve společném prohlášení se 17 veřejnoprávními médii ze střední a východní Evropy a osmi novinářskými organizacemi. Vyzývá vládu, aby od plánovaných změn upustila.

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

„Myslím, že mámě silná a nezávislá média. V tuhle chvíli se bavíme pouze o financování veřejnoprávních médií,“ řekla v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že i po vládou plánované změně financování taková dle ní zůstanou. „Mění se financování tak, jako je to v jiných státech, (…) my to jako hnutí ANO měli v programu, programové prohlášení naplňujeme,“ dodala. „Chci silná a nezávislá veřejnoprávní média a myslím, že to je úkolem nejen pro politiky, ale i pro celou společnost, abychom byli schopni toto si uhájit,“ uvedl senátor Martin Červíček (ODS). „Pokud to (financování veřejnoprávních médií) někdo chce měnit, tak by se měl bavit o nějaké koncepční a systémové změně,“ sdělil také a doplnil, že by všemu měla předcházet odborná diskuse.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali půl roku kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládní plán na změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu a škrty v rozpočtu obou veřejnoprávních médií. Tématem bylo také memorandum o porozumění mezi USA a Íránem a vývoj blízkovýchodního konfliktu nebo vládou plánované zpřísnění podmínek prodeje kratomu v tuzemsku. Pozvání přijali komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk, komentátor z MF Dnes Miroslav Korecký, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, publicista z Občanského institutu Roman Joch a kněz Zbigniew Czendlik. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Před sídlo České televize (ČT) na pražských Kavčích horách přišli lidé na demonstraci vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Chvíli po čtvrté hodině odpoledne se tam vydali pochodem z Pražského povstání. Účastníci protestovali proti vládnímu návrhu zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČRo) a přesunout je pod státní rozpočet. Na akci kromě organizátorů vystoupili také zástupci odborů České televize i lidé z řad kultury.

Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Propad rozpočtu České televize (ČT) v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024. K tehdejšímu rozpočtu ČT přitom vládní návrh odkazuje. V roce 2028 by propad příjmů mohl být až o 2,4 miliardy korun, uvedla ČT.

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.

Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má za sebou půl roku a hosté Událostí, komentářů probrali například navrhované změny včetně financování veřejnoprávních médií nebo novely o střetu zájmů politiků. Věnovali se i státnímu rozpočtu na příští rok nebo bezpečnostní politice. „Náklady pro veřejnoprávní média budou ve státním rozpočtu zajištěny. (…) Jsem přesvědčena, že to bude funkční, není potřeba se znepokojovat. Stávkové pohotovosti rozumím, ale musí začít konstruktivní debata,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmysl a zbytečnost. Jediné, o co vládě jde, je tato média vyhladovět. Navrací tím výši financování do roku 2008, což je nehorázné,“ oponovala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Pozvání také přijali místopředseda SPD Radim Fiala, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), předseda Pirátů Zdeněk Hřib a místopředseda ODS Karel Haas. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.