Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.
Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit, vláda schválila mediální novelu
Systém vymáhání poplatků se nezmění. Baxa vysvětlil, že nadále bude možné čestným prohlášením placení odmítnout s tím, že zařízení, na které se zákon vztahuje, domácnost nevlastní. Nemění se základní princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, kterými disponuje. Podle Baxy se tak změna reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat zvýšení poplatku o patnáct korun v případě televize a deset korun měsíčně v případě rozhlasu.
Díky novele by Česká televize (ČT) získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a Český rozhlas (ČRo) 331 milionů korun navíc. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Koaliční návrh velké mediální novely zajišťuje podle ministra udržitelnost financování a nezávislost médií veřejné služby.
Norma obsahuje také možnost poplatky ročně zvyšovat při zvýšení inflace o šest procent. Valorizace by v tom případě měla dosáhnout šesti procent. Novelou vláda navrhuje také změnu plateb pro právnické osoby. Poplatek by se neměl vázat na počet přijímačů, kterými podniky disponují, ale na počet zaměstnanců. Podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Novela také nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury. Veřejnoprávní média zároveň nebudou moci umisťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací, kromě reklamy na vlastní pořady.
Novela o audiovizi
Vláda také schválila novelu o audiovizi, podle které by státní podporu mohli nově vedle filmařů dostávat také autoři videoher či animovaných děl. Fond by nově poskytoval podporu audiovize ve čtyřech kategoriích, a to podporu kinematografie, podporu televizních děl, podporu animovaných audiovizuálních děl a videoher a podporu infrastruktury audiovize. Státní fond kinematografie by měl nově nést název Státní fond audiovize.
Novela, kterou nyní posoudí sněmovna, přinese do rozpočtu fondu více peněz, zavádí totiž poplatek pro služby VOD (video on demand), jako jsou Netflix nebo Disney+. Dosud neplatily nic, pokud nesídlily v Česku. Poplatek by měl být nově dvě procenta z tržeb v České republice a 1,5 procenta k tomu navíc musí VOD platformy investovat do lokálního obsahu formou takzvané přímé investice. Poplatky se také zvýší na dvě procenta v případě převzatého televizního vysílání a za kinematografické představení. Podporu videoher bude poskytovat fond vždy jako dotaci s podílem na zisku.
Navýšení státního příspěvku pro klokánky
Kabinet také schválil desetiprocentní navýšení státního příspěvku pro klokánky a zařízení pro pomoc dětí v tísnivé situaci. Měsíční částka na dítě by se měla podle návrhu zvednout z 39 600 na 43 560 korun. Příspěvek se krátí za dny, kdy dítě v domově nepobývá. Za den by to od července mělo být o 1452 korun. Na navýšení je pro letošek potřeba 11,5 milionu korun. Příští rok by to mělo být zhruba 23 milionů korun.
Příspěvek od státu se upravoval naposledy loni od ledna. Tehdy se zvedl o deset procent z 36 tisíc na 39 600. Podle zákona o ochraně dětí může vláda částku od státu navýšit tehdy, pokud ceny od posledního přidání vzrostou o víc než pět procent. Podle ministerstva práce se od loňského ledna do konce letošního dubna index spotřebitelských cen zvýšil o 9,6 procenta. Úřad tedy navrhl státní podporu upravit o deset procent.
Podpora dřevostaveb
Vláda také schválila strategii, podle níž by měly dřevostavby do roku 2035 tvořit až čtvrtinu nově postavených obytných budov v Česku, informoval po jednání vlády ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V Česku se v současnosti staví ze dřeva méně než jinde v Evropě.
Podle Výborného vláda do budoucna zvažuje jako další motivaci pro stavění ze dřeva například slevu na dani z nemovitosti pro dřevostavby. Ministr uvedl, že v českých lesích se ročně vytěží 14 až 15 milionů metrů krychlových dřeva, z toho až 30 procent připadá na export a v zahraničí se dřevo často také zpracovává. Surovinová politika by tak měla zvýšit využívání a zpracování dřeva v České republice.
Vyšší odměny pro řidiče autobusů za čekání
Kabinet také schválil novelu, podle níž budou mít řidiči linkových autobusů od července vyšší odměnu za dobu čekání mezi spoji. Návrh vycházel z memoranda, které koncem května podepsali ministři práce a dopravy se zástupci krajů, dopravců a odborů, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) dialog ocenil.
Nově by se měla odměna za čekání stanovit jako 1,25násobek minimální mzdy. Ta letos činí 18 900 korun měsíčně, tedy 112,50 korun za hodinu. Výsledná částka pro řidiče je 140,60 korun za hodinu mezi spoji. Od ledna by se s valorizací minimálního výdělku měla zvednout.
Podle ministerstva práce nové nastavení bude mít mírný dopad na náklady zaměstnavatelů v dopravě. Autoři ale poukázali na to, že v posledních letech se daný stupeň zaručené mzdy nezvedal. Označili to za „bezprecedentní stagnaci“ tohoto zaručeného výdělku. „Uvedené zvýšení odměny tak lze v daném kontextu považovat za mírné,“ uvedlo ministerstvo v podkladech. Dodalo, že zaměstnavatelé mohou délku čekání mezi spoji ovlivnit, když práci vhodně zorganizují. Víc by opatření mohlo stát i obce a kraje. Resort práce napsal, že jejich výdaje ale není možné vyčíslit kvůli různým smlouvám o úhradách s dopravci.
Kompenzace za vysoké ceny elektřiny pro některé firmy
Vláda také schválila, že firmy v energeticky náročných odvětvích získají od státu kompenzace za vysoké ceny elektřiny celkem za dvě miliardy korun. Nařízení, které vláda přijala, navazuje na zákon o obchodování s emisními povolenkami. Ten stanovuje pravidla pro finanční kompenzaci firmám, které platí vysoké náklady za emise skleníkových plynů, což se odráží v tom, kolik platí za spotřebovanou elektřinu.
„My jsme jednou z nejvíc průmyslových zemí v Evropě,“ upozornil Jurečka. Země podle něj má silné zastoupení těžkého průmyslu, na který situace s vysokými cenami elektřiny i s drahými emisními povolenkami vážně dolehla. Cílem vlády je toto odvětví podpořit.
Zmírnění pravidel pro propojené minipivovary
Vláda rovněž schválila zmírnění pravidel pro uplatnění nižší sazby spotřební daně pro minipivovary, které jsou majetkově nebo personálně propojené. Na nižší sazbu spotřební daně by nově dosáhla i skupina propojených minipivovarů, jejíž celkový výstav nepřesáhne 200 tisíc hektolitrů ročně. Dosud samo propojení minipivovarů znemožňovalo uplatňovat sníženou sazbu, což podle ministerstva financí vedlo k formálním úpravám personální struktury podniků, aby kritérium splnily. Finanční správa potom měla vyšší administrativní náklady spojené se zjišťováním, zda minipivovary nejsou majetkově nebo personálně propojené.
Návrh zákona také počítá se zjednodušením procesu vyhlašování ceny cigaret pro spotřebitele. Dosud výrobci a dovozci cigaret museli ceny hlásit celní správě, která je následně vydávala v Cenovém věstníku. Nově budou úpravy cen hlásit správci daně, který je pouze zveřejní na internetu. Úpravy cen budou stejně jako dosud možné pouze jednou měsíčně.
Ministr zemědělství Výborný na tiskové konferenci také zdůraznil, že součástí navrženého zákona nejsou úpravy zdanění tichého vína. Vláda o tom ve středu vůbec nediskutovala, řekl. Podle něj se lídři koaličních stran ještě setkají s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem, poté padne konečné rozhodnutí. Zavedení spotřební daně na tiché víno, které ji má jako jediný alkoholický nápoj nulovou, žádá část koaličních stran, podporuje ho také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Lidovci návrh odmítají.
Více peněz na platy pro vězeňskou službu
Kabinet také schválil navýšení částky, která má putovat na platy pro vězeňskou službu. Ta tak bude mít letos o 152,1 milionu korun víc, než stanovila vláda na konci loňského roku. Částka se navýší na celkových 3,95 miliardy korun.
Za období od letošního ledna do května má Vězeňská služba podle ministerstva o 80 příslušníků méně než loni. Neobsazená místa se ale nedaří naplňovat, roste tedy tlak na přesčasové služby. Nově přijatí příslušníci jsou navíc zhruba čtyři měsíce v nástupním kurzu, vlastní službu na věznici tedy nevykonávají. Podle resortu to v důsledku znamená nedostatečný rozpočet, z něhož nelze uhradit všechny výdaje a posílit motivační složky platů.
Vězeňská služba už delší dobu hlásí nedostatek financí na zajištění chodu věznic. Ministr financí při interpelacích ve sněmovně před dvěma týdny uvedl, že bezpečnostní sbor by měl dostat dalších 300 milionů korun z Všeobecné pokladní správy.
Zmírnění podmínek pro činnost soudních znalců
Vláda také schválila novelu, která se týká zmírnění podmínek pro činnost soudních znalců. Cílem úprav je stabilizovat situaci a zabránit odchodu znalců poté, co se podmínky před několika lety naopak zpřísnily. Novela počítá mimo jiné s tím, že znalci budou moci pokračovat v práci bez nové licence.
„Předkládaná novelizace nového znaleckého zákona je technické povahy a směřuje k odstranění nejpalčivějších aktuálních nebo hrozících aplikačních problémů,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě. O licenci, kterou nový zákon zavedl jako podmínku pro pokračování ve znalecké činnosti po roce 2025, si totiž zažádalo jen minimum znalců.
„Předchozí vláda totiž nastavila zákonné podmínky tak, že znalci po tisících zanechávají své činnosti. Dnes schválený návrh má tento exodus zastavit. Návrh zákona přináší významné změny v oblasti znalecké činnosti. Je navržený tak, aby stabilizoval znalectví a odbřemenil znalce,“ uvedl ministr Pavel Blažek (ODS) v tiskové zprávě.
