Dřevo

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.

Víc než 350 vědců podepsalo výzvu poslancům, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody. Tvrdí, že by pozměňovací návrhy v chráněných územích a národních parcích otevřely dveře necitlivé těžbě dřeva, developerským projektům i infrastrukturním zásahům. „Nesmí se zapomínat na to, že v národních parcích žijí lidé,“ obhajoval úpravy poslanec Jan Bureš (ODS). Diskuzi k tématu v pořadu Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Tři a půl tisíce ohňů nahlásili lidé hasičům na 30. duben, který je tradičně spojen s takzvaným pálením čarodějnic. Směny ale kvůli tomu sbory neposilují. Loni vyjeli během filipojakubské noci k dvaceti požárům, které větší škody nezpůsobily. Pálit lze po novele zákona o ochraně ovzduší proschlé dřevo nebo třeba větve. Naopak za navlhlou trávu nebo listí v ohništi hrozí až padesátitisícová pokuta.

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Celkem 1500 kubíků dřeva zmizelo podle radnice z městských lesů u Nového Sedla na Sokolovsku. Takové množství by naplnilo zhruba padesát velkých kamionů. Případem se teď zabývají policisté. Radní na to přišli náhodou, když vyměnili hospodáře, který se o lesy stará.

V Chropyni na Kroměřížsku se konala aukce cenného dříví. Vhodné je například k výrobě luxusního nábytku, sudů nebo hudebních nástrojů. Už poosmé ji pořádaly Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Nejvíc peněz, 50,5 tisíce korun za metr krychlový, zaplatil zájemce za dub letní z rodového majetku Podstatských. Celý kus kmene, který rostl 140 let, stál skoro 140 tisíc korun.

Chystá se revize pravidel pro kamna a kotle na dřevo. Evropská komise přišla s návrhy na větší účinnost zařízení a nižší emise, tak aby byly ještě ekologičtější. Kritika už zazněla třeba od výrobců a organizací z oboru. Navrhované parametry jsou podle nich těžko dosažitelné, kotle by podražily a v konečném důsledku by to ohrozilo podniky, které je vyrábějí. Návrh odmítá také ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Lukáš Vlček (STAN) chce přesvědčit Evropskou komisi, že je i nevýhodný.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Některé obce v Jihomoravském kraji ještě stále řeší následky zářijových povodní. Třeba v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku se teprve v pátek ráno řidičům otevřela silnice druhé třídy, která byla kvůli sesuvu svahu tři měsíce uzavřená. K opravě ještě zbývají koryta některých řek, naopak lesy už jsou volně přístupné.

Nadace Člověk v tísni společně s výrobcem dřevního paliva rozváží brikety do oblastí postižených zářijovými povodněmi. Od začátku týdne tak pomáhají občanům Krnovska, Bruntálska, Jesenicka nebo Opavska. Ve středu dostávali palivo lidé v Široké Nivě, mezi nimi i Libor Maceček. Jeho dům byl celý pod vodou, zdi jsou pořád vlhké, brikety pomohou s jejich vysoušením.

V České Vsi na Jesenicku začala třídenní akce, během které chtějí místní a dobrovolníci připravit topivo na zimu zhruba pro 120 vyplavených rodin. Mnohým totiž stále nejde plyn, dřevo tak pro ně představuje jediný dostupný zdroj tepla. Otop, který si lidé nachystali přes léto, velká voda odnesla.

Japonští vědci vyslali do vesmíru první dřevěnou družici na světě. Chtějí tak prokázat, že dřevo má potenciál nahradit kov a minimalizovat dopady na životní prostředí. Následující půlrok budou zkoumat odolnost materiálu vůči teplotám ve vesmíru, píše Reuters.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

Zákazníci letos zaplatí za palivové dříví méně než loni. Podle prodejců jeho ceny oproti předchozímu létu klesly, a to i přes to, že za něj odvádí vyšší DPH. Ta vzrostla z patnácti na dvacet jedna procent. S koncem léta ale podle odborníků poptávka po dřevu opět vzroste – a s tím pravděpodobně také jeho ceny.

Lepší využití dřeva navrhuje strategie, kterou projednala vláda. Více by se ho mělo zpracovávat přímo v Česku. Ekologové kritizují fakt, že část suroviny končí v zahraničí bez většího užitku. Stát chce třeba zjednodušit pravidla pro dřevostavby.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

Cetechovice na Kroměřížsku se chystají obrátit na Inspekci životního prostředí kvůli údajně zanedbanému lesu u obce. Místní a lesníci si stěžují na souše, ze kterých se šíří kůrovec na okolní pozemky. Za podobnou praxi v posledních letech několikrát uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vlastníkům lesů pokuty.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Japonsko se jako první země světa chystá letos v létě vypustit na oběžnou dráhu miniaturní satelit vyrobený ze dřeva. Cílem vědců, kteří družici vyvinuli, je bojovat proti znečištění kosmu hliníkovými a dalšími škodlivými částicemi. Satelity se v současné době vyrábějí právě z aluminia, titanu či různých slitin.

Místo nákladních vlaků se dřevem začaly z Moravy do Rakouska jezdit kamiony. Denně jich přibyly nejméně desítky, někdy i stovky. To ještě zhoršilo problematickou dopravní situaci ve Znojmě, které požádalo o pomoc Jihomoravský kraj i ministerstvo dopravy.