Dřevo

V letošním roce se těží více dřeva než před kůrovcovou kalamitou. Zvýšil se také zájem o jeho zpracování v tuzemsku, hlavně pro stavebnictví. Před pěti lety končila v zahraničí až polovina poražených stromů, loni už to byl jen zhruba každý pátý. Nejvíc porostů, kde se aktuálně stromy kácí, je v Jihočeském kraji.

Rodinný dům celý ze dřeva. Na kraji Prahy ve Zbraslavi teď roste několik takových. Třeba Trojanovice na severu Moravy začnou příští rok stavět prototyp uhlíkově neutrální bytovky – také ze dřeva. Právě nízkoemisní materiály budou přitom podle Institutu cirkulární ekonomiky hrát ve výstavbě čím dál větší roli. Nejen kvůli klimatickým cílům, ale i dostupnosti bydlení.

Zhruba každý sedmý nový rodinný dům je ze dřeva. O jejich kvalitě rozhoduje technologie i materiál, aby konstrukci nenapadly plísně nebo houby. Banky u hypoték na dřevostavby požadují speciální certifikaci. Loni získaly kolaudaci skoro dva tisíce dřevostaveb.

Každá třetí rozhledna v Česku je postavena ze dřeva. Jejich údržba je však náročná a obce stojí ročně desetitisíce korun. Přesto se některé dostávají do havarijního stavu a správci je musejí uzavírat i během turistické sezony. Náklady na výstavbu nové rozhledny přitom dosahují milionů korun.

Poptávka po palivovém dřevu letos opět roste. Potvrzují to vlastníci lesů i prodejci. Češi si už začali dělat zásoby na zimu. Dochází jim totiž takzvané kůrovcové dřevo, kterým se před lety zásobili. Největší zájem je podle prodejců o dřevo naštípané, které firmy dovezou až na dvůr a kupci si ho jen složí. Menší zájem je o stromy v lese, které si musí lidé pokácet a zpracovat sami.

Ačkoliv nejvíce zákazníků tuhá paliva shání až těsně před topnou sezonou, některé domácnosti si zásoby dělají už nyní, v létě. Sází na výhodnější ceny, které do zimy už asi jen porostou. Rozvoz ale komplikuje déšť, který některá místa znepřístupňuje. Řada rodin už také vyměnila kotle a například uhlí už tak k vytápění nepotřebuje. Naopak roste zájem o dřevo, mezi nejoblíbenější paliva patří brikety či pelety do automatických kotlů.

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu, uvedl v úterý na síti X předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Firma se podle něj musí připravit na výrazný pokles přepravy. Dané problémy podle Federace strojvůdců ČR nelze řešit jen propouštěním zaměstnanců, preferuje strukturální změny ve fungování celého podniku.

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.

Víc než 350 vědců podepsalo výzvu poslancům, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody. Tvrdí, že by pozměňovací návrhy v chráněných územích a národních parcích otevřely dveře necitlivé těžbě dřeva, developerským projektům i infrastrukturním zásahům. „Nesmí se zapomínat na to, že v národních parcích žijí lidé,“ obhajoval úpravy poslanec Jan Bureš (ODS). Diskuzi k tématu v pořadu Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Tři a půl tisíce ohňů nahlásili lidé hasičům na 30. duben, který je tradičně spojen s takzvaným pálením čarodějnic. Směny ale kvůli tomu sbory neposilují. Loni vyjeli během filipojakubské noci k dvaceti požárům, které větší škody nezpůsobily. Pálit lze po novele zákona o ochraně ovzduší proschlé dřevo nebo třeba větve. Naopak za navlhlou trávu nebo listí v ohništi hrozí až padesátitisícová pokuta.

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Celkem 1500 kubíků dřeva zmizelo podle radnice z městských lesů u Nového Sedla na Sokolovsku. Takové množství by naplnilo zhruba padesát velkých kamionů. Případem se teď zabývají policisté. Radní na to přišli náhodou, když vyměnili hospodáře, který se o lesy stará.

V Chropyni na Kroměřížsku se konala aukce cenného dříví. Vhodné je například k výrobě luxusního nábytku, sudů nebo hudebních nástrojů. Už poosmé ji pořádaly Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Nejvíc peněz, 50,5 tisíce korun za metr krychlový, zaplatil zájemce za dub letní z rodového majetku Podstatských. Celý kus kmene, který rostl 140 let, stál skoro 140 tisíc korun.

Chystá se revize pravidel pro kamna a kotle na dřevo. Evropská komise přišla s návrhy na větší účinnost zařízení a nižší emise, tak aby byly ještě ekologičtější. Kritika už zazněla třeba od výrobců a organizací z oboru. Navrhované parametry jsou podle nich těžko dosažitelné, kotle by podražily a v konečném důsledku by to ohrozilo podniky, které je vyrábějí. Návrh odmítá také ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Lukáš Vlček (STAN) chce přesvědčit Evropskou komisi, že je i nevýhodný.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Některé obce v Jihomoravském kraji ještě stále řeší následky zářijových povodní. Třeba v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku se teprve v pátek ráno řidičům otevřela silnice druhé třídy, která byla kvůli sesuvu svahu tři měsíce uzavřená. K opravě ještě zbývají koryta některých řek, naopak lesy už jsou volně přístupné.

Nadace Člověk v tísni společně s výrobcem dřevního paliva rozváží brikety do oblastí postižených zářijovými povodněmi. Od začátku týdne tak pomáhají občanům Krnovska, Bruntálska, Jesenicka nebo Opavska. Ve středu dostávali palivo lidé v Široké Nivě, mezi nimi i Libor Maceček. Jeho dům byl celý pod vodou, zdi jsou pořád vlhké, brikety pomohou s jejich vysoušením.

V České Vsi na Jesenicku začala třídenní akce, během které chtějí místní a dobrovolníci připravit topivo na zimu zhruba pro 120 vyplavených rodin. Mnohým totiž stále nejde plyn, dřevo tak pro ně představuje jediný dostupný zdroj tepla. Otop, který si lidé nachystali přes léto, velká voda odnesla.

Japonští vědci vyslali do vesmíru první dřevěnou družici na světě. Chtějí tak prokázat, že dřevo má potenciál nahradit kov a minimalizovat dopady na životní prostředí. Následující půlrok budou zkoumat odolnost materiálu vůči teplotám ve vesmíru, píše Reuters.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.