Dřevo strana 4 z 4

Stovky brigádníků po celém Česku sázejí stromy. Státní podnik Lesy České republiky nabídl studentům, kteří mají nyní kvůli pandemii nemoci COVID-19 přerušenou výuku, práci na obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Brigádníci dodržují vládou nařízená opatření a pracují v malých skupinkách, s odstupem, se zakrytým nosem i ústy.

Vědci z Ostravy testovali v laboratorních podmínkách most z kůrovcového dříví. Zatížili ho až k prasknutí. První prototyp takové stavby vznikl v prosinci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Tvůrci podobu mostu po této zkušenosti ještě vylepšili. To by mělo urychlit nejen výstavbu konstrukce, ale také výrazně snížit pořizovací cenu.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Polský Krakov zažívá první topnou sezonu bez uhlí a dřeva. Od letošního září platí zákaz tuhých paliv, která místní užívali. Podle úřadů se oproti předešlým létům smogová situace zlepšila. Ovzduší ale dál znečišťuje dým z komínů z okolních obcí, kde nařízení neplatí.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

Rumunská policie vyšetřuje vraždu lesníka, který se na severu země snažil zabránit nelegální těžbě dřeva. Jedná se o sedmý podobný případ za dva roky. V zemi se nachází víc než polovina vzácného původního evropského lesa a mezinárodní i místní neziskové organizace varují, že objem nelegální těžby prudce narůstá.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.

Lidé by se měli vyhýbat suchým lesům, které poničil kůrovec. Tam, kde se těží, už majitelé instalují cedule se zákazem vstupu. Riziko ale představují i místa, kde souše ještě stojí. Hlavně za silnějšího větru a po deštích se mohou poškozené a odumřelé stromy vyvracet a padat.

Správa šumavského parku letos zastavila takzvanou úmyslnou těžbu. Kvůli neustále klesajícím cenám dřeva na trhu se jí už plánované kácení nevyplatí, místo toho bude zpracovávat jen kůrovcem napadené smrky nebo polomy. Park kvůli tomu letos očekává menší výnosy, které v případě velkého propadu bude muset dorovnat ministerstvo životního prostředí.

Ochranáři mají strach, že poškozené stromy, jichž po zimě zůstalo v Krkonoších velké množství, napadne kůrovec. Dřevo je potřeba rychle zlikvidovat. Lesníci by uvítali i pomoc obyvatel okolních obcí, správa národního parku jim nabízí, že si surovinu mohou v lese sami zpracovat a odvézt. Za symbolickou cenu.

Pila v Kašperských Horách na Šumavě fungovala více než sto let. Teď ale podnik končí, pila totiž měla stále větší ztrátu. Problémy ovšem trápí i ostatní provozy na Šumavě. Klesá cena dřeva, navíc se těžko shánějí zaměstnanci.

Poslední z velkých distributorů elektřiny, Pražská energetika, oznámil zdražení. Sto tisíc domácností tak zaplatí za elektřinu zhruba o pět procent víc. Vyšší náklady na energie dopadají také na firmy, některé už zvedají ceny svých výrobků. Díky mírné zimě naopak část lidí ušetří za topení.

Při pohledu na městské budovy by se mohlo zdát, že dřevo náleží spíše k vesnickým roubenkám než k moderní architektuře. Už brzy se to ale může změnit. Vědci totiž na začátku dubna představili dřevo, které je průhledné a které nabízí nové využití.

Ministerstvo zemědělství rozčlení území Česka na oblasti podle stupně napadení lesních porostů kůrovcem a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Bylo by tak například možné odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Chystá se i změna zalesňovací vyhlášky, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet.

Tuzemský trh je přesycený dřevem, se kterým nikdo nepočítal. Obrovský přebytek vznikl po větrných smrštích a kůrovcové kalamitě. Státní podnik Lesy ČR proto začal jednat o exportu do Číny. Do Asie vyveze tisíce metrů krychlových kulatiny.