Dřevo strana 4 z 5

Těžba kůrovcového dřeva pokračuje i na Broumovsku. Ohniska lýkožrouta se tam nacházejí i v těžko přístupných terénech pískovcových skal. Jedinou možností, jak napadené stromy odsud dostat, je nasazení nákladní lanovky. Manipulaci s těžkým nákladem ale lesníkům komplikují turisté.

Lidem i firmám z jižní Moravy, které ve čtvrtek večer zasáhlo ničivé tornádo, začíná docházet stavební materiál na opravu svých domů či provozoven. Stavebninám chybějí dřevěné latě, či dokonce i obyčejné hřebíky. Jako problém se však ukazuje například i cena materiálu, výrazně roste například cena dřeva. Vedení Jihomoravského kraje už jedná s firmami, aby postižený region upřednostnily, některé dokonce samy nabízejí pomoc.

Kůrovcová kalamita má letos v zemi lokální charakter, podle lesníků pomohlo chladné počasí. Nejvíce postiženou oblastí jsou Lužické hory, konkrétně jde o Českolipsko a Rumbursko. Lesy ČR odhadují, že tam letos vytěží až čtyři sta tisíc metrů krychlových kalamitního dřeva. Naopak na Vysočině kalamita doznívá.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles ve středu podal demisi kvůli obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie. Ministr rezignaci oznámil na tiskové konferenci, prezident Jair Bolsonaro ji podle jeho slov přijal. Ve funkci ho nahradí Joaquim Alvaro Pereira Leite, napsala agentura AFP.

Cena dřeva zaznamenává enormní nárůst. Oproti loňsku je vyšší více než o třetinu. Každý měsíc navíc dál skokově roste. Dopad je zjevný ve stavebnictví, truhlářské výrobě i přepravě zboží. To vše se prodražuje. Například dřevostavba nyní oproti loňsku vyjde o zhruba půl milionu korun dražší.

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Obce a města v Beskydech bojují s neukázněnými řidiči, kteří přijíždějí do hor. Často parkují, kde se nesmí, mnohdy přímo v chráněném území. Pokud na auto v zákazu vjezdu narazí revírník, ochránce přírody nebo policista, může řidič dostat pokutu až 10 tisíc korun.

Kovy a dřevo v posledním půlroce prudce zdražují, v průměru asi o třetinu. V Česku navíc volně prodejného dřeva ubývá. Mimo jiné proto, že je postupně míň stromů napadených kůrovcem určených k těžbě.

Po předloňské ztrátě 790 milionů korun skončilo hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) v roce 2020 ziskem 44 milionů korun. Pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliardy korun.

Česká inspekce životního prostředí zahájila šetření případu pokáceného dubu v lesích na Krnovsku. Její inspektoři ve středu zkoumali zbytky mohutného stromu přímo na místě. Pokácení dubu v minulých dnech pobouřilo veřejnost. Není to jediný podobný případ, za vyšším kácením listnáčů může stát snaha kompenzovat si příjmy kvůli poklesům ceny jehličnatých stromů.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity prozkoumají dřevo z více než desítky pokácených lip, které musely ustoupit rekonstrukci Lesnické ulice. Očekávají, že získají více informací o stabilitě stromů v městském prostředí.

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v pondělí vyhlásil pětiletý lesnický tendr 2021+. Odhadovaná hodnota prací je 4,5 miliardy korun bez DPH, objem dřeva k těžbě je šest milionů metrů krychlových. Uzávěrka pro podání nabídek je 15. září. Podniku patří téměř polovina lesů a jejich nynějším hlavním úkolem je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Dcera podnikatele, který prodal prezidentovi Miloši Zemanovi pozemek na stavbu domu v Lánech, získala od tamní Lesní správy zakázky za jeden a půl milionu korun. Upozornily na to server Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. Koupi pozemku podle médií vyjednával hradní kancléř Vratislav Mynář. Sami aktéři obchodů souvislost odmítají.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Kůrovec v době svého páření potřebuje teplé a suché klima, což v květnu na horách nebylo. Meteorologové přitom říkají, že ani v následujících dnech nebude. V Česku má i nadále vládnout převážně chladné a deštivé počasí. Podle lesníků by to mohlo mít negativní vliv na tuzemskou populaci lýkožrouta. Kůrovec přitom v posledních letech výrazně ovlivnil těžbu a cenu dřeva v tuzemsku. To palivové je teď rekordně levné.

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Stovky brigádníků po celém Česku sázejí stromy. Státní podnik Lesy České republiky nabídl studentům, kteří mají nyní kvůli pandemii nemoci COVID-19 přerušenou výuku, práci na obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Brigádníci dodržují vládou nařízená opatření a pracují v malých skupinkách, s odstupem, se zakrytým nosem i ústy.

Vědci z Ostravy testovali v laboratorních podmínkách most z kůrovcového dříví. Zatížili ho až k prasknutí. První prototyp takové stavby vznikl v prosinci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Tvůrci podobu mostu po této zkušenosti ještě vylepšili. To by mělo urychlit nejen výstavbu konstrukce, ale také výrazně snížit pořizovací cenu.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.