Dřevo strana 4 z 5

Česká inspekce životního prostředí zahájila šetření případu pokáceného dubu v lesích na Krnovsku. Její inspektoři ve středu zkoumali zbytky mohutného stromu přímo na místě. Pokácení dubu v minulých dnech pobouřilo veřejnost. Není to jediný podobný případ, za vyšším kácením listnáčů může stát snaha kompenzovat si příjmy kvůli poklesům ceny jehličnatých stromů.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity prozkoumají dřevo z více než desítky pokácených lip, které musely ustoupit rekonstrukci Lesnické ulice. Očekávají, že získají více informací o stabilitě stromů v městském prostředí.

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v pondělí vyhlásil pětiletý lesnický tendr 2021+. Odhadovaná hodnota prací je 4,5 miliardy korun bez DPH, objem dřeva k těžbě je šest milionů metrů krychlových. Uzávěrka pro podání nabídek je 15. září. Podniku patří téměř polovina lesů a jejich nynějším hlavním úkolem je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Dcera podnikatele, který prodal prezidentovi Miloši Zemanovi pozemek na stavbu domu v Lánech, získala od tamní Lesní správy zakázky za jeden a půl milionu korun. Upozornily na to server Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. Koupi pozemku podle médií vyjednával hradní kancléř Vratislav Mynář. Sami aktéři obchodů souvislost odmítají.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Kůrovec v době svého páření potřebuje teplé a suché klima, což v květnu na horách nebylo. Meteorologové přitom říkají, že ani v následujících dnech nebude. V Česku má i nadále vládnout převážně chladné a deštivé počasí. Podle lesníků by to mohlo mít negativní vliv na tuzemskou populaci lýkožrouta. Kůrovec přitom v posledních letech výrazně ovlivnil těžbu a cenu dřeva v tuzemsku. To palivové je teď rekordně levné.

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Stovky brigádníků po celém Česku sázejí stromy. Státní podnik Lesy České republiky nabídl studentům, kteří mají nyní kvůli pandemii nemoci COVID-19 přerušenou výuku, práci na obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Brigádníci dodržují vládou nařízená opatření a pracují v malých skupinkách, s odstupem, se zakrytým nosem i ústy.

Vědci z Ostravy testovali v laboratorních podmínkách most z kůrovcového dříví. Zatížili ho až k prasknutí. První prototyp takové stavby vznikl v prosinci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Tvůrci podobu mostu po této zkušenosti ještě vylepšili. To by mělo urychlit nejen výstavbu konstrukce, ale také výrazně snížit pořizovací cenu.

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Polský Krakov zažívá první topnou sezonu bez uhlí a dřeva. Od letošního září platí zákaz tuhých paliv, která místní užívali. Podle úřadů se oproti předešlým létům smogová situace zlepšila. Ovzduší ale dál znečišťuje dým z komínů z okolních obcí, kde nařízení neplatí.

Národní park Šumava se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží a potřebuje peníze na výplatu zaměstnanců. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel poskytne parku mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.

Rumunská policie vyšetřuje vraždu lesníka, který se na severu země snažil zabránit nelegální těžbě dřeva. Jedná se o sedmý podobný případ za dva roky. V zemi se nachází víc než polovina vzácného původního evropského lesa a mezinárodní i místní neziskové organizace varují, že objem nelegální těžby prudce narůstá.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.