Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.
Podle aktuálních dat portálu Kůrovcové info, který sbírá informace od lesníků a dalších spolupracovníků webu zapojených do monitoringu kůrovce po celé zemi, je letos rojení lýkožrouta smrkového zatím nejsilnější v oblastech na Vysočině a v jižních a středních Čechách. Nejvyšší záchyt škůdce v kontrolních lapačích eviduje portál na Jindřichohradecku a Pelhřimovsku.
To potvrzuje i mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová, podle které patří Vysočina společně se severními Čechami k místům dlouhodobě nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Lesníci proto už od začátku června připravovali v lesích obranná opatření. „Nasadili jsme různé typy lapáků a lapačů a pokračujeme v těžbě a asanaci napadených stromů. S tím nám zároveň pomáhají i studenti lesnictví, kteří se zapojili do projektu Adjunktem na léto,“ popisuje Jouklová.
Podle Ladislava Půlpána z platformy Nekrmbrouka.cz, který s podnikem Lesy ČR spolupracuje, dochází v současnosti k vyrojení první generace kůrovce. Tedy té, která přezimovala v lesní zemině. „Brouci zimují v hrabance a s aktuálním teplým počasím vylézají ven, aby ve velkém množství napadali stojící stromy. V nich pak kladou vajíčka, ze kterých vznikají larvy, tedy druhá generace kůrovce. Ta pak napáchá daleko víc škody,“ vysvětluje Půlpán.
Letos pomohlo studené jaro
Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až 10 stromů. Třetí generace z těchto 10 stromů pak může zdevastovat dalších 100 stromů. Takový scénář podle Půlpána ale letos nehrozí.
„V současné situaci tu máme tu první generaci, která zatím hledá, kde by se nakrmila. S tou bohužel nic neuděláme, protože kůrovce je v hrabance velmi těžké najít. Lesníci tak teď hledají napadené stromy a snaží se bránit vývoji druhé generace,“ říká Půlpán. Už nyní se ale podle něj dá tvrdit, že ta bude letos poslední. Třetí generaci kůrovec nestihne, protože koncem srpna nebo v průběhu září ukončí letovou aktivitu a bude se chystat na zimu.
Jak Půlpán dodává, k vývoji třetí generace kůrovce letos nedojde především díky chladnému počasí z minulých měsíců. Lýkožrout smrkový se totiž rojí až při teplotách nad 20 stupňů Celsia. Celý proces se tedy posunul o několik týdnů. Přesto ale nelze říct, že by se kůrovcová kalamita výrazně utlumila.
„Rojení kůrovce se sice zpozdilo, ale současné teploty zapříčinily, že brouk se stejně vyrojil a hledá vzrostlé stromy, které napadá pořád stejně. Není to tedy tak, že by si někdo mohl říct, že to počasí vyřeší za něj. Lesníci teď musí aktivně kontrolovat lapače a lapáky v porostech, o kterých se ví, že v nich kůrovec je, hledat a asanovat napadené dříví a dalšími způsoby redukovat kůrovcové množení,“ uzavírá Půlpán.
