Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Oba to řekli po sobotní schůzce poradního týmu prezidenta Miloše Zemana. Tématem setkání v Lánech byl také nedostatek vody.
Ministerstvo zemědělství, které už dříve vlastníkům lesů vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. „Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být,“ dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.
Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl podle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce na Twitteru uvedl, že expertní tým mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. „Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření,“ uvedl Ovčáček. Dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci. V roce 2015 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství Marian Jurečka za koaliční KDU-ČSL. Ministrem životního prostředí byl tehdy Richard Brabec (ANO).
Řešilo se i sucho
Dalším tématem, kterým se poradní tým prezidenta zabýval, byly například projekty pro zadržování vody v krajině včetně budování vodárenských nádrží. „Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně,“ uvedl Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.
Enormní zájem je podle Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody.
Rezervy vidí Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.
Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.
