Nasněžilo, ale ne dost. V Česku je stále sucho. Kvůli vodě už se zhoršují sousedské vztahy

V Česku je stále hydrologické sucho, i když se za poslední týden situace mírně zlepšila a půdní sucho se významně snížilo, řekl v pořadu Události, komentáře klimatolog Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček. Sucho pociťují i některé obce, které nemají ve studních dostatek vody. Jednou z nich je Jedousov na Pardubicku, kde se podle starosty Jiřího Koženého zhoršily sousedské vztahy poté, co jeden hlubší vrt stáhl vodu ostatním. 

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Voda chybí některým obcím, vlekaři si ale letos nestěžují

„Za poslední týden spadlo dvacet až čtyřicet milimetrů srážek, půdní sucho se tím významně snížilo. Ale hydrologické sucho přetrvává. Letošní zimu v málokteré nížině sněžilo, tam je pod 10 procent obvyklé sněhové pokrývky. A na horách je čtyřicet, pětačtyřicet procent toho, co by bylo záhodno,“ shrnul klimatolog Zahradníček.

Sníh, který teď chybí v krajině, bude podle něj příroda potřebovat hlavně na jaře a v létě, kdy budou vodu potřebovat rostliny. Voda ze sněhu bude podle Zahradníčka chybět také průmyslu a vodním elektrárnám.

„Sníh lépe dosycuje podzemní vody, srážky to tak nedovedou. V březnu a dubnu působí jako dosycovatel půdní vláhy, v zimě pomáhá rostlinám přezimovat, kdyby přišly holomrazy,“ dodal Zahradníček.

Intenzita sucha v půdním profilu
Zdroj: Intersucho, 2. 2. 2020

Problematické podle něj je hlavně to, že sucho v Česku přetrvává už několik let. „Kdyby současný nedostatek sněhu nastal před patnácti lety, příroda by si pomohla. Ale teď nám bude sníh opravdu chybět a musíme se spoléhat jen na to, že přijde srážkově nadprůměrné jaro,“ upozornil. 

Podle Zahradníčka se sucho bude do Česka vracet v budoucnu častěji, než bylo dosud zvykem. „Stejně jako se vyhlašují různé smogové situace, tak bude i komise na sucho. Je dobře, že byla zavedena. Jde hlavně o změnu chování obyvatel, o jejich informovanost, aby věděli, že se zase blíží sucho, tak aby vodu šetřili už s předstihem,“ doporučuje klimatolog Zahradníček.

Množství vody ve sněhu na konci ledna
Zdroj: Novinky.cz
Autor: ČT24

Kontroly dnes nestíhají, stěžuje si starosta obce bez vody

Změnu nejen v přístupu lidí, ale i úřadů si přeje starosta Jedousova na Pardubicku Jiří Kožený. „Dnes je vodní zákon nastavený tak, že si každý dělá, co chce, protože vodoprávní úřady nemají kapacitu všechno kontrolovat. Spoléhají na to, že lidé, kteří vrtají studny, uvedou v žádosti pravdivé informace,“ kritizuje.

Jeho obec se 180 obyvateli se v polovině prosince ocitla na suchu poté, co jeden hlubší vrt stáhl vodu z jiných studních. „Firma se poté snažila vrt utěsnit a teď čekáme, jestli se voda natáhne. Někteří obyvatelé nemají vodu doteď. Vztahy v obci to negativně poznamenalo, i když na druhou stranu si lidé samozřejmě pomáhají,“ popsal Kožený.

Jedousov nyní usiluje o stavbu vodovodu a kanalizace, to ale může podle starosty trvat dlouhé měsíce. V obci vysychá i místní rybník. „Když se budeme k vodě chovat, jak se někteří chovají, tak ji nebude mít nikdo, protože povrchová voda není skoro žádná,“ dodal Kožený.

Obce žádající o pomoc správu hmotných rezerv
Zdroj: SSHR
Autor: ČT24

Vlekaři se budoucnosti nebojí, říká Bažant

Naopak Pavel Bažant, jednatel společnosti Ski Bižu provozující mimo jiné areál na Tanvaldském Špičáku, si na letošní zimu ani vyhlídky do budoucna nestěžuje. „Letošní zima není vůbec špatná,“ prohlásil.

Letos se navzdory obavám koná také závod Jizerská padesátka, jehož start byl do poslední chvíle v ohrožení kvůli nedostatku sněhu. To se ale za poslední týden zlepšilo.

„Česká veřejnost hodně lyžuje: polovina populace jsou lyžaři, 70 procent populace vnímá aktivity v areálech velmi pozitivně. Myslím, že doba před námi není vůbec špatná,“ očekává Bažant, který odmítl tvrzení, že provozovatelé sjezdovek plýtvají na umělé zasněžování s nedostatkovou vodou. 

„Jsou to jen dvě procenta vody, která v Česku spadne. Myslím, že se bavíme (v případě vleků a obcí bez vody) pokaždé o jiné vodě. My používáme vodu povrchovou, obce potřebují tu spodní vodu, a tu my nejsme schopni výrazně ovlivnit. Vodu, kterou spotřebujeme, minimálně z 90 procent vrátíme do povodí zpátky,“ dodal Bažant.