Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím návrh novely vodního zákona, který připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí a který v pondělí schválila vláda.
Novela vznikala několik let. Vyhlašovat se podle ní mají stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav.
Komise by měly být na úrovni krajů a státu, v připomínkovém řízení vypadla možnost zřizování komise u obcí s rozšířenou působností. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.
Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný.
Novela počítá s vytvářením plánů s návrhy opatření, která by začala platit při nedostatku vody. Pořizovat a aktualizovat by je měly krajské úřady ve spolupráci se správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem. Takový plán se bude pořizovat i pro celé území republiky.
„V plánech bude obsažen popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, to znamená možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Budou rovněž obsahovat seznam zařízení využitelných při nedostatku vody, mapy vodních zdrojů a vodárenských soustav, návrh postupů a opatření pro zvládání sucha,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.
„Zákon stanoví priority při vyhlášeném stavu nedostatku vody, kdy je nejdůležitější zajistit funkčnost důležité infrastruktury – například nemocnic a elektráren – a zásobování obyvatel pitnou vodou,“ dodalo.
Komise budou moct například zakázat odběry povrchových vod
V době sucha můžou vydávat vodoprávní úřady rozhodnutí, při vyhlášení vážnějšího stavu nedostatku vody se ale jejich platnost pozastaví. Následně může komise pro sucho omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu.
Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod. Jednou z možností je také nařídit vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění. Tu samou věc může komise nařídit i vlastníkovi vodohospodářského zařízení.
„Návrh novely nepočítá s možností, že by se při stavu nedostatku vody využívalo vody ze studny pro individuální zásobování domácností pro potřeby například obce,“ sdělil už dříve resortní mluvčí Vojtěch Bílý. Čerpání z jednotlivých studní by podle něj nebylo přiměřeným ani koncepčním řešením při nedostatku vody.
Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad šest tisíc metrů krychlových ročně, v plánu je snížení hranice na tisíc metrů krychlových ročně nebo nad sto metrů krychlových za měsíc, aby měly komise přesnější informace o vodní bilanci dané lokality.
Nově by si tito odběratelé museli pořídit vodoměry. Podle důvodové zprávy k novele by náklady neměly přesáhnout 24 milionů korun, má jít zhruba o osm tisíc odběratelů.
Extrémním suchem je zasažena polovina České republiky. Podle aktuálních údajů portálu InterSucho jím trpí celé Čechy a severovýchodní Morava. Extrémním a výjimečným suchem je dohromady postiženo 63 procent území.
