Česká republika získala díky rozsáhlé studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe nové a dosud nejpřesnější informace, jak budou na našem území vypadat dopady klimatické změny, především pro první polovinu tohoto století. Díky ní je možné připravovat efektivní adaptační strategie především v zemědělství, lesnictví a nakládání s vodou.
Sucho, povodně a více tropických dní. Vědci představili nejpřesnější model klimatických změn pro Česko
Podle tvůrců obsahuje studie scénáře, které se stanou stoprocentně, ale i s nižší pravděpodobností, uvedl koordinátor klimatické části projektu Petr Štěpánek. Vědci zpřesnili, jak poroste průměrná teplota, jak se bude měnit množství a časové rozložení srážek.
Mrazové dny v Česku, dva modely
Na celém světě v minulých letech vznikla řada klimatických modelů, které předpovídají podobu změny klimatu a její dopady. Pro podmínky Česka však řada z nich predikuje nepřesná a nereálná data, některá si protiřečí.
„Vybrali jsme tedy relevantní modely pro Česko a ještě jsme je korigovali na základě znalosti specifických podmínek našeho území. S výsledky projektu SustES mohou pracovat především vědci studující dopady změny klimatu na hydrologii, zemědělství a lesnictví. Takto přesná data pro Česko dosud neexistovala,“ uvedl Štěpánek.
Na základě projektu má Česko vytvářet adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb a zvláště potravinové bezpečnosti v podmínkách postupujících klimatických i socioekonomických změn. Strategie musejí zvažovat jak globální faktory, tak lokální, které budou ovlivňovat zemědělství a krajinu v Česku. Kompletní zpráva je k dispozici na webu www.klimatickazmena.cz.
Česko v polovině století
Podle studie se do poloviny století oteplí Česko v ročním průměru o dva stupně, v nejbližších letech 2021 až 2040 se oteplí o jeden stupeň. Do konce století bude změna činit minimálně tři stupně, pokud lidstvo nezačne s redukcí skleníkových plynů.
Dny s vysokými srážkami, dva modely
„Pro srážkové úhrny lze kromě zimy očekávat nezměněné hodnoty, případně jejich malý, statisticky nevýznamný pokles na jaře a v létě. Stagnace srážek v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu znamená vyšší výpar a tedy značné riziko častějších a delších epizod sucha. Modely se shodují, že k nejmenšímu nárůstu srážek, či dokonce k jejich poklesu dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast Česka, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zdejší zemědělské produkce,“ uvedl Štěpánek.
Do poloviny století má narůst počet tropických dnů na dvojnásobek proti průměru let 1981 až 2010. Očekává se také nárůst počtu dnů se srážkovými úhrny nad 10 či 20 milimetrů. Od poloviny století poroste počet dnů se srážkami, kdy naprší více než 50 milimetrů.
V průměru v České republice přitom naprší přibližně 670 milimetrů za celý rok, takže za silné bouřky může spadnout například desetina ročního úhrnu srážek. Zvyšuje se proto i riziko přívalových povodní.