Horké počasí a dlouhodobé sucho se podepisují i na stavu podzemních vod. Velmi nízká hladina je u sedmdesáti procent sledovaných vrtů. Na první pohled je to vidět třeba ve studních. Občasné přeháňky podle odborníků problém nevyřeší. Obce tak reagují zákazy napouštění bazénů nebo zalévání zahrad z veřejných zdrojů. Nedostatek pitné vody pro obyvatele ale zatím nehrozí.
Studny jsou skoro bez vody, obce vydávají zákazy zalévání i napouštění bazénů
8 minut
Události ČT: Obce vydávají zákazy zalévání i napouštění bazénů
Nedostatek podzemní vody se projevuje nízkým průtokem v řekách nebo prázdnými studnami. S tím se potýkají třeba lidé v Posázaví. „Paradoxem je to, že tu máme řeku a naše studny jsou v podstatě bez vody,“ uvedla starostka Ledečka Jana Pivoňková.
„Musíme si uvědomit, že polovina pitné vody v České republice pochází právě z podzemních zdrojů,“ řekl Radek Vlnas, hydrolog Českého hydrometeorologckého ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka.
Voda v Česku chybí na většině míst. Navíc kvůli vysokým teplotám a jasné obloze se i rychle vypařuje. Hladina vody v nádrži nebo v bazénu tak může klesnout i o několik centimetrů týdně. Údaje využívají pro sledování aktuální situace v České republice vodohospodáři.
„Za jeden den se z každého metru čtverečního volné hladiny může vypařit až 6 litrů. Z průměrného bazénu tak může zmizet i 60 litrů vody,“ uvedl Vladimír Burda, meteorolog na stanici Praha - Libuš.
Stejně rychle se vypařuje i voda v nádržích nebo v řekách. Od začátku července napršelo v Praze jen 48 litrů. Za stejnou dobu se ale vypařilo přes 190. Jen kvůli výparu tak hladiny klesly o patnáct centimetrů. I s tím už musím počítat dispečeři povodí při hospodaření s vodu v přehradách.
Ministerstva životního prostředí a zemědělství připravují kvůli suchu jednání krizové skupiny, kde by se měl projednat další postup státu. Ministr Richard Brabec (ANO) o tom ve středu informoval vládu.
Podle materiálu, který předložila vládě obě ministerstva, byl letošní červenec o skoro dva stupně Celsia teplejší, než byl průměr mezi lety 1981 a 2010. Srážky byly navíc méně než poloviční, než je obvyklé.
„Byl však významný rozdíl mezi Čechami, kde spadlo pouhých 37 procent, a Moravou, kde srážkové úhrny odpovídaly 70 procentům normálního stavu. Vyšší hodnota spadlých srážek pro území Moravy byla způsobena jedinou významnější srážkovou epizodou v červenci, která se vyskytla na severovýchodě Moravy,“ uvádí materiál.
49 minut
Tisková konference po jednání vlády
Nejhorší situace je na Labi a Ohři
V řekách je mezi pěti a čtyřiceti procenty vody, která je pro toto období obvyklá. Nejzávažnější situace je na povodí Labe a Ohře. „Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách,“ dodávají ministerstva s odkazem na Ploučnici nebo Želetavku.
U podzemních vod se situace nemění, zhoršení je pouze v povodí Labe od Orlice po Jizeru, na Lužnici a horní Ohři. „Vyhodnocení podzemních vod ukazuje, že u 70 procent mělkých vrtů se tento stav pohybuje na úrovni silného až mimořádného sucha,“ uvádějí ministerstva. Oproti roku 2015, kdy bylo sucho enormní, je horší situace v povodí Jizery a Sázavy.
Stát ale očekává, že se situace na většině území Česka bude dál zhoršovat. Problémy se zásobováním vodou by mohly být u obcí, které jsou zásobované z malých zdrojů. Pro tento případ má ministerstvo životního prostředí stále připravené dotace.
V šesti obcích na Brněnsku kolem Tišnova už například začalo platit omezení odběru vody z vodovodu. Kvůli pokračujícímu suchu můžou lidé odebrat maximálně 100 litrů na osobu za den. Pitnou vodu navíc nesmějí použít k zalévání, mytí aut nebo napouštění bazénů. Oba resorty už proto spolupracují na vytvoření novely vodního zákona, která by se zaměřila právě na sucho.
Hladina podzemní vody v mělkých vrtech
„Pracovní znění navrhuje vytvoření komisí v jednotlivých krajích a obcích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat ‚stav nedostatku vody‘ a uplatnit určitá omezení pro například užívání vody, zejména pro zalévání, napouštění bazénů a mytí vozidel. Součástí novely samozřejmě nebude ‚znárodnění studní‘, ani možnost nařídit majitelům studní umožnit vodu využívat pro celou obec,“ dodává dokument.
„Zásadní je, že díky vhodné manipulaci na vodních nádržích není v tuto chvíli v ohrožení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Například Želivka v současnosti zásobuje vodou už každého osmého obyvatele České republiky,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Chystají se nové nádrže
Jedním z projektů na boj se suchem je návrh na zvýšení zásobních prostor Novomlýnských nádrží na Břeclavsku o devět milionů metrů krychlových. Měla by se tak zvýšit maximální hladina ve střední a dolní nádrži o 35 cm. Spolu s navýšením hladiny nádrží by se měla podle materiálu vytvořit na jihu Moravy závlahová soustava pro 5000 hektarů vinic a sadů.
Ministerstvo zemědělství připravuje i výstavbu dalších vodních nádrží. Jde například o vodní nádrž Vlachovice s kapacitou 29 milionů kubíků, která pomůže zajistit dostatek vody na Zlínsku. Na Rakovnicku se připravují nádrže Senomaty a Šanov s kapacitou 1,2 milionu kubíků, a Kryry, které pojmou sedm milionů kubíků vody. Změna poldru Skalička v Pobečví na vodní nádrž se stálým napuštěním umožní využívat vodu pro zemědělství v období sucha.
Dlouhodobá předpověď sucha v ČR
Ministerstvo životního prostředí už vyčlenilo na adaptaci na sucho z evropských fondů 13,5 miliardy korun. Téměř 7,5 miliardy by mělo jít na financování obnovy a efektivního využívání zdrojů pitné vody, včetně obnovy vodárenské infrastruktury. Na program hospodaření s vodou, tzv. Dešťovku, bylo podáno 4800 žádostí za 233 milionů korun. Tento program je financovaný z národních peněz.
