Vlna veder v kombinaci s nízkým množstvím srážek způsobuje v Česku extrémní sucho, které podle odborníků nemají šanci napravit jen krátké deště či bouřky. Letošní nedostatek dešťů má podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera nejviditelnější dopady na krajinu i člověka za posledních pět let.
Letošní sucho má nejviditelnější dopad na krajinu. Hrajeme o to, co se stane po roce 2050, tvrdí odborníci
90’ ČT24: Extrémní sucho a klimatické změny (zdroj: ČT24)
„Je to již pátý rok za sebou, kdy přetrvávají poměrně významná sucha,“ konstatoval Rieder. „A v letošním roce jsou projevy na krajinu, na vegetaci, na vodní ekosystémy a koneckonců i na člověka nejviditelnější,“ dodal.
Sucho je aktuálně nejhorší na pomyslné linii mezi Prahou a Brnem, v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině. Extrémní počasí ovlivňuje stav povrchových i podzemních vod.
Aktuální stav sucha v České republice
„Vyhodnocení podzemních vod ukazuje, že u 70 procent mělkých vrtů se stav pohybuje na úrovni silného až mimořádného sucha. Celkově je hodnocen stav podzemních vod u mělkých vrtů v České republice jako silně podnormální,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). „Můžeme říci, že aktuální situace se velmi podobá stavu na počátku srpna v roce 2015 a místy je i horší, například v povodí Jizery a Sázavy“, doplnil hydrometeorolog Radek Čekal.
Z řek jsou nejvíce postižené kromě již zmiňované Sázavy a Jizery také Lužnice a některé toky v povodí Moravy, Labe a Ohře. „Aktuálně ve vodních tocích ve sledovaných profilech protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé,“ vysvětluje ČHMÚ.
Vysychání Česka od začátku letošního roku (zdroj: intersucho.cz)
Podle ředitele ČHMÚ Marka Riedera se naplňují modely, které už před deseti lety tuto situaci předpovídaly. „Uváděly, že se bude prodlužovat velmi teplé a suché období. To znamená zhruba od května do září, října,“ řekl. „Když jsem před deseti a více lety prezentoval, že v případě, že by se tyto modely naplnily, že by mohlo dojít k vysychání například středního Labe, tak tenkrát to budilo pousmání. Nicméně právě to koneckonců můžeme sledovat.“
Vyprahlou půdu může zachránit podzim a zima
Sucho ale mění celou krajinu – projevuje se například i na kondici českých lesů. „V současné době můžeme situaci přirovnat k rekordnímu roku 2015. Ukáže se v nejbližších týdnech, jak se bude počasí dále vyvíjet,“ konstatoval Martin Zavrtálek z Lesů ČR. Ve vyprahlých lesích hrozí vysoké nebezpečí požáru, podle odborníků ke vznícení stačí pouze odhozený nedopalek nebo úlomek skla, do kterého se opře slunce.
Aby došlo k alespoň částečnému doplnění vodních zásob, musela by podle Riedera přijít zima s vydatnými srážkami. „Když sečteme, kolik chybí za posledních pět let, tak jsou lokality, kde chybí zhruba i 650 milimetrů srážek. Což je jeden celkový roční srážkový úhrn,“ upozornil. K dorovnání bilance by ale podle výpočtů prý dojít mohlo. „Modely ukazují větší srážkové úhrny právě v období od listopadu zhruba do března, dubna,“ dodal.
Dlouhodobá předpověď sucha v ČR
I když snížíme emise, porostou teploty dál až do roku 2050
Letošní sezona sucha je podle Riedera výjimečná tím, že se opakuje již popáté v řadě. Dříve přicházela pouze v tříletých periodách. Tento fakt podle něj nasvědčuje tomu, že dochází k postupné změně klimatu. K potvrzení takového trendu je ale prý potřeba, aby tyto extrémy přetrvávaly ještě dalších pět až deset let. „Extrémy tady vždycky byly, ale tím, že dostáváme do atmosféry více energie, tak budou častější a intenzivnější,“ vysvětlil.
Přesto podle něj nelze určit, zda je letošní sucho způsobeno člověkem, nebo přirozenou změnou. Pravděpodobně se jedná o kombinaci obou faktorů. „Obecně to funguje tak, že je přirozený cyklus počasí, přirozená variabilita klimatu, která ovlivňuje i tyto extrémy. Ale lidskou činností variabilitu klimatu extrémně navyšujeme,“ doplnil. „A pakliže se domníváme, že to způsobují skleníkové plyny, samozřejmě musíme dělat všechno pro to, abychom snížili jejich emise,“ doplnil.
I když ale člověk sníží emise skleníkových plynů, porostou teploty podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR až do roku 2050 dál. „My teď hrajeme o to, co se stane po roce 2050,“ konstatoval. „Celkově se počítá s tím, že to, co zažíváme teď, tyhle epizody sucha, se budou stále častěji opakovat.“
obrázek
Stále teplejší a sušší léta se podle etnologa katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Petra Šípka projeví i na povaze české krajiny. „Je dobré se podívat pár set kilometrů na jih, jak to vypadá třeba v Maďarsku, jak vypadají tamní lesy, porosty, případně jaká tam je fauna a flóra,“ zmínil.
Je třeba se co nejrychleji adaptovat
Podle vědeckého pracovníka Ústavu výzkumu globální změny klimatu Akademie věd je důležité se na nové podmínky co nejrychleji adaptovat. „A k těm adaptacím můžeme zařadit samozřejmě pěstování odrůd, které mají třeba hluboký kořenový systém, aby si dosáhly pro hlouběji uloženou vodu. Případně třeba pro pozdní letní sucho jsou velmi dobré rané odrůdy. Naopak pro brzké sucho jsou vhodné odrůdy, které jsou pozdější. Nicméně velmi důležité je také zachytit dostatek vody v půdě,“ řekl.
Události, komentáře: Sucho drtí zemědělce, potraviny podraží (zdroj: ČT24)
Na opatřeních začínají pracovat už i politici. „Je připravená novela zákona, kde se samostatná část týká sucha. Měla by nastavit pravidla pro to, co dělat a jak se chovat a kdo má pravomoci v boji se suchem,“ uvedl šéf ČHMÚ. „Prioritou je zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Musí být výstavba nových zdrojů pro obce, které jsou v oblastech, které jsou citlivé na krátkodobé, případně dlouhodobé výkyvy a sucha.“