Vlna veder, která koncem července zasáhla sever Evropy, souvisí s klimatickou změnou. Podle vědců jsou tyto vlny veder kvůli změně klimatu dvakrát pravděpodobnější než dříve.
Lucifer se vrátí. Vlny extrémních veder jsou kvůli klimatické změně stále častější
Vědci to konstatovali v předběžném výzkumu, který sice ještě není zcela kompletní, ale jeho výsledky jsou jednoznačné. Že klimatické změny zvyšují pravděpodobnost a intenzitu vln veder, mnoho expertů na klima předvídá již řadu let. Součástí těchto předpovědí jsou i modely, které ukazují, že kolem roku 2040 budou události podobné letošní vlně veder přicházet průměrně každý druhý rok.
Je tedy pravděpodobné, že Evropa znovu zažije katastrofální vlnu horka, která zasáhla vloni jih Evropy a dostala přezdívku Lucifer. Teploty kolem 40 stupňů Celsia tehdy zasáhly většinu jižní části kontinentu a způsobily také množství požárů. Vypadá to, že podobná situace se opakuje i letos.
„Logika, že za to může klimatická změna, je nenapadnutelná,“ uvedla pro britský deník The Guardian Friederike Ottová z Oxfordské univerzity, která se na analýze podílela. „Co bylo pokládáno za neobvykle teplé počasí, bude běžné – a na některých místech světa se to už stalo,“ dodává klimatoložka.
„Je to tedy něco, na co by se společnost měla připravovat. Ale současně není pochyb, že bychom se měli snažit těmto zdrojům meteorologických extrémů předcházet omezováním emisí, jak nejlépe to jde,“ nabádá Ottová.
Co prozradila nová analýza?
Vědci v práci analyzovali záznamy o nejteplejších třídenních vlnách veder na sedmi meteorologických stanicích napříč Evropou. Pak je porovnali s počítačovým modelem, který vytváří model toho, jak by klima vypadalo, kdyby lidstvo nevypouštělo uhlíkové emise.
Výsledek podle nich ukazuje rozdíl mezi „přirozeným“ vývojem klimatu a tím reálným, který je výsledkem lidské činnosti. „Zjistili jsme, že pro meteorologické stanice na severu za polárním kruhem je současná vlna veder opravdu výjimečná, bezprecedentní,“ popsal holandský meteorolog Gert Jan van Oldenborgh. „Otisky prstů klimatické změny vidíme na lokálních extrémech,“ komentoval výsledky.
Podle tohoto výzkumu zvýšily klimatické změny rizika vln veder více než dvojnásobně. Vědci budou výsledky ověřovat v simulaci na superpočítačích – i pro tyto stroje s enormní výpočetní kapacitou to ale bude natolik náročné, že jim výpočty zaberou několik měsíců.
Extrémně slabé tryskové proudění
Podle klimatologa Danna Mitchella z Bristol University je změna klimatu jedním ze spouštěcích prvků série nebývale silných vln veder, které v současné době trápí severní polokouli.
Na druhou stranu je však třeba vzít v potaz i další významné faktory. Podle Mitchella je tím hlavním změna v tzv. tryskovém proudění (neboli jet streamu). „Současné tryskové proudění je extrémně slabé a v důsledku toho zůstávají oblasti tlakové výše na stejném místě po tak dlouhou dobu,“ dodává britský vědec.
Spojitost mezi změnou tryskového proudění a nárůstem epizod sucha, horkých vln, požárů i povodní v Evropě konstatovala nedávná zpráva amerických vědců, kteří zkoumali výkyvy počasí v Evropě za posledních 300 let. Podle zámořských badatelů se tryskové proudění začalo výrazněji měnit zhruba od 60. let 20. století.
Vliv klimatické změny na vlny veder a mrazů
Dříve se pro „globální změnu klimatu“ používal výraz „globální oteplování“. Vědci ho ale opustili, změny klimatu totiž způsobují výkyvy oběma směry – k většímu teplu i extrémnějšímu chladu. Teplejších extrémů je sice výrazně více, ale ani ty opačné nejde vyloučit.
Už starší analýzy ukázaly, že mezi změnou klimatu a extrémními vlnami veder existuje silné spojení. Například podle jedné práce bylo vražedné horko, které zasáhlo Austrálii v letech 2016/2017, padesátkrát pravděpodobnější kvůli globální změně klimatu. Podle vědců: „je přímo spojené s klimatickou změnou“.
Podobně tomu bylo v případě Lucifera v létě 2017 ve Středomoří. Analýza ukázala, že i Lucifer byl desetkrát pravděpodobnější, než kdyby k proměně klimatu nedošlo.
Do budoucna to lepší nebude
„Podle prognóz vývoje klimatického systému se dá očekávat, že tyto situace budou přibývat a jejich intenzita, resp. nebezpečnost, se bude zhoršovat,“ tvrdí Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
„Tento trend nárůstu extrémních klimatických jevů může být zastaven pouze tehdy, bude-li co nejdříve a v plné míře uvedena do praxe Pařížská klimatická dohoda a její závěry,“ uzavírá Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum klimatické změny (PiK).
