Ačkoliv Česko toto léto zatím nečelilo vlně extrémních veder, na mnoha místech severní polokoule je opak pravdou. Teplotní rekordy padaly v uplynulých týdnech v Japonsku, Kanadě, ve Skandinávii či na severu Afriky. Dlouhotrvající horka si vyžádala již stovky obětí, další tisíce musely vyhledat lékařské ošetření. Odborníci zdůrazňují, že významným katalyzátorem těchto extrémních výkyvů je probíhající klimatická změna.
„Častější výskyt a zvyšující se intenzita vln s mimořádně vysokými teplotami je jedním z nejzřejmějších projevů změny klimatu,“ říká meteorolog Michal Žák a poukazuje na fakt, že v uplynulých týdnech zaznamenaly desítky stanic na severní polokouli vůbec nejvyšší teploty v dějinách měření.
Například v alžírské části pouště Sahara byla naměřena teplota 51,3°C, nejvyšší, jaká kdy byla zjištěna na celém africkém kontinentu. V Kjótu se ručička teploměru vyšplhala až na 39,8 °C, nikdy předtím tolik nestoupla. Absolutní rekordy byly pokořeny rovněž v Jerevanu, Tbilisi, Turkmenbaši, Dubaji, Ománu, ale též v severoirském Shannonu.
S extrémním teplem se musela vyrovnat i východní část Kanady – tucty obyvatel Toronta a Montrealu za to zaplatily životem. V případě druhého města byla situace s počtem obětí natolik kritická, že na uložení těl nestačila kapacita tamní márnice.
Klimatologové v této souvislosti upozorňují zejména na rozsah veder. „Neobvyklým jevem je právě to, že tak vysoké teploty zasáhly najednou tolik míst,“ podotýká Michael Mann, ředitel Earth System Science Center, které funguje při Pennsylvania State University.
Budoucí vývoj? Extrémních jevů přibude
„Podle prognóz vývoje klimatického systému se dá očekávat, že tyto situace budou přibývat a jejich intenzita, resp. nebezpečnost, se bude zhoršovat,“ tvrdí Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Mimořádně vysoké teplo a sucho panuje i na Britských ostrovech, v Pobaltí, Německu a zemích Beneluxu. „Je to kvůli blokující a stále se obnovující tlakové výši nad severní/severozápadní Evropou,“ vysvětluje Michal Žák.
Tento hřeben tlakové výše se nad zmiňovanou částí starého kontinentu drží nepřetržitě od pozdního jara a zabraňuje nástupu tlakových níží. „A je odpovědný za příliv velmi teplého vzduchu až vysoko na sever, až do blízkosti polárního kruhu,“ potvrzuje Farda.
Svůj vliv má i tryskové proudění
Podle odborného pohledu klimatologa Danna Mitchella z Bristol University je změna klimatu jedním ze spouštěcích prvků toho, co se momentálně děje na severní poloukoli, jež je zachvácená sérií nebývale silných vln veder. Na druhou stranu je však třeba vzít v potaz i další významné faktory.
Podle Mitchella je tím hlavním změna v tzv. tryskovém proudění (neboli jet streamu). „Současné tryskové proudění je extrémně slabé a v důsledku toho zůstávají oblasti tlakové výše na stejném místě po tak dlouhou dobu,“ dodává britský vědec.
Spojitost mezi změnou tryskového proudění a nárůstem epizod sucha, horkých vln, požárů i povodní v Evropě konstatovala nedávná zpráva amerických vědců, kteří zkoumali výkyvy počasí v Evropě za posledních 300 let. Podle zámořských badatelů se tryskové proudění začalo výrazněji měnit zhruba od 60. let 20. století.
Důležitost plnění cílů Pařížské dohody
„Tento trend nárůstu extrémních klimatických jevů může být zastaven pouze tehdy, bude-li co nejdříve a v plné míře uvedena do praxe Pařížská klimatická dohoda a její závěry,“ varuje Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum klimatické změny (PiK).
Hlavním cílem této dohody 195 zemí světa z prosince 2015 je udržet míru globálního oteplování pod 2 stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Od té doby se průměrná teplota na Zemi zvedla o přibližně 1,1°C. Další stupeň navíc by představoval velmi citelný dopad.
„Globální nárůst teploty o 1 °C zvyšuje pravděpodobnost výskytu a intenzitu horké vlny o více než 80 %,“ přibližuje Michal Žák.
Národní státy, z nichž 179 už Pařížskou klimatickou dohodu ratifikovalo, budou o implementaci tohoto důležitého globálního ujednání rokovat na prosincovém summitu COP24 v polských Katovicích.
