Tání ledu narušuje klíčový proces v oceánu, varují vědci

Sladká voda z tajícího Grónska a Arktidy ovlivňuje klíčový proces, který je motorem globálního oběhu vody v oceánech. Takzvaný „běžící pás oceánu“ by se tak mohl zadrhnout.

V chladných vodách kolem Grónska se povrchová voda směřující na sever stává chladnější, a tedy hustější – a postupně klesá dolů, aby se hlubinami dostala až k Arktidě. Tomuto procesu se odborně říká konvekce. Sladká voda, respektive její příliš velké množství, ale tento proces narušuje – protože obsahuje méně soli, je méně hustá a ke dnu klesá méně snadno.

Podle nového výzkumu tří vědců, kteří působí v Helmholtzově centru pro výzkum oceánů v Kielu, už byl tento základní proces tímto způsobem narušený. Ukázali, že po výjimečně teplých létech v Irmingerově moři u Grónska byla konvekce narušená více i v zimě. V některých případech dokonce vydržela vrstva sladké vody na povrchu oceánu až do dalšího roku, místo aby zmizela v jeho hlubinách jakožto součást koloběhu, který bývá někdy označovaný jako „běžící pás oceánu“.

  • Je to okrajové moře na severu Atlantského oceánu mezi Grónskem a Islandem jižně od Dánského průlivu, který jej odděluje od Grónského moře. Na jihozápadě sahá až k nejjižnějšímu bodu Grónska, mysu Farvel, kde se stýká s Labradorským mořem. Irmingerovo moře má délku 480 kilometrů a šířku 290 kilometrů. Jeho celková rozloha je zhruba 800 000 čtverečních kilometrů. Je tradiční a důležitou oblastí rybolovu okouníka zlatavého.

„Až doposud se něco takového objevovalo jen v předpovědích do budoucna, ale bylo to něco velice vzdáleného,“ uvedla Marilena Oltmannsová, která tento výzkum vedla. Její studie vyšla v odborném časopise Nature Climate Change. „Teď ale vidíme, že tam opravdu je sladká voda a že už konvekci ovlivňuje a že ji v některých letech zpomaluje.“

Autoři práce zdůrazňují, že jejich studie je pouze pozorováním, nikoliv předpovědí budoucnosti – podle Oltmannsové nikdo zatím netuší, kolik sladké vody může vést ke zpomalení, nebo dokonce zastavení mořského proudění.

Jak získat data

Oltmannsová a její tým zkoumali situaci přímo v terénu, tedy v Irmingerově moři, které leží na jihovýchod od Grónska. Tam získali údaje za posledních 13 let, což jim stačilo k popisu základních změn, které se odehrávaly – už jen proto, jak teplotně dynamické poslední roky byly.

V zimě ochlazuje ledový vzduch povrchovou vodu proudící severně natolik, že to stačí, aby se stala hustější a klesala do větších hloubek. Ale sladká voda z tajících ledovců v Grónsku tento proces zpomaluje – tato voda neobsahuje sůl, je tedy méně slaná a méně náchylná klesat do hlubin.

V letech, kdy kvůli teplotě tálo více ledovců, byl také oceán celkově teplejší, popsali ve studii. I to má na konvekci negativní dopad, protože pro povrchovou vodu je těžší zbavit se tepla, aby mohla klesat ke dnu. Všechny tyto vlivy vedou k tomu, že se tato sladká voda nepotápěla, ale zůstávala na povrchu – a to zase mělo vliv na proces v následujícím roce.

Roku 2010 se podle této práce udrželo asi 40 procent sladké vody v Irmingerově moři přes zimu až do dalšího roku. „To znamená, že je pak méně času na konvekci, méně času na to, aby se sladká voda dostala z povrchu,“ komentovala výsledky Oltmannsová. „A pak na jaře zase přijde další sladká voda.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 18 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.