Tučňáci se ocitli mezi Skyllou klimatického oteplování a Charybdou oceánů bez ryb

Tučňáci se podle nejnovější vědecké studie ocitli v evoluční pasti. Nejsou schopní reagovat na dvě hrozby způsobené lidmi současně.

Práci, která tučňáky studovala, vedl biolog Richard Shirley z University of Exeter. Vydal ji v odborném časopise Current Biology a ukazuje, v jak zoufalé situaci se část tučňáků nachází.

Přestože máme tyto nelétavé ptáky spojené především s Antarktidou, ve skutečnosti žijí také v Austrálii, Jižní Americe a dokonce i v Africe. A právě ty africké tučnáky brýlové Shirleyho tým zkoumal. Zaměřil se na osm jejich kolonií ve třech oblastech, jednu v Namibii a dvě v jižní Africe.

Věnoval pozornost především mladým ptákům, kteří se právě osamostatnili a opustili hnízda. Jde o výjimečný postup, tuto věkovou skupinu doposud sledovalo jen minimum vědců. Padesátce ptačích teenagerů připevnili na tělo GPS sledovače, díky tomu je mohli přes satelit detailně sledovat a získali tak obrovské množství dat. Ta zkombinovali s dalšími údaji o teplotě vody, vegetaci a jinými daty o běžném chování tučňáků.

Past v oceánu

Z těchto údajů jasně vyplývá, že mladí tučňáci jsou opravdu v pasti. Jejich normální chování totiž vypadá tak, že hledají vody s chladnější teplotou; ta jsou bohatší na chlorofyl, který je součástí fytoplanktonu, jímž se živí drobné ryby – a ty jsou zase kořistí tučňáků. Při hledání takových míst mohou tučňáci urazit i tisíce kilometrů.

Na tyto výpravy se mladí vydávají bez doprovodu dospělých, podle biologů to svědčí o tom, že jde o evolučně podmíněné chování, nikoliv o naučenou činnost. Umožňuje jim to normálně přežít, aniž by museli vyjídat loviště svých rodičů. Jenže globální změna klimatu a lidská činnost to celé narušila.

Tučňáci se stále vydávají do chladných míst, ale zásoby sardinek jsou zde už dávno vylovené. Podle nové studie až polovina tučňáků, kteří do „potenciálního loviště“ dorazí, zemře na nedostatek potravy – místo sardinek tam totiž najdou jen medúzy, které ale nejsou schopní jíst. Navíc v souvislosti s oteplováním takových chladných míst v oceánu ubývá – tučňáci tedy jejich hledáním stráví mnohem více času i energie. A když tam nakonec vyčerpaní dorazí, potravy je tam stejně nedostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 14 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 16 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...