Tučňáci se ocitli mezi Skyllou klimatického oteplování a Charybdou oceánů bez ryb

Tučňáci se podle nejnovější vědecké studie ocitli v evoluční pasti. Nejsou schopní reagovat na dvě hrozby způsobené lidmi současně.

Práci, která tučňáky studovala, vedl biolog Richard Shirley z University of Exeter. Vydal ji v odborném časopise Current Biology a ukazuje, v jak zoufalé situaci se část tučňáků nachází.

Přestože máme tyto nelétavé ptáky spojené především s Antarktidou, ve skutečnosti žijí také v Austrálii, Jižní Americe a dokonce i v Africe. A právě ty africké tučnáky brýlové Shirleyho tým zkoumal. Zaměřil se na osm jejich kolonií ve třech oblastech, jednu v Namibii a dvě v jižní Africe.

Věnoval pozornost především mladým ptákům, kteří se právě osamostatnili a opustili hnízda. Jde o výjimečný postup, tuto věkovou skupinu doposud sledovalo jen minimum vědců. Padesátce ptačích teenagerů připevnili na tělo GPS sledovače, díky tomu je mohli přes satelit detailně sledovat a získali tak obrovské množství dat. Ta zkombinovali s dalšími údaji o teplotě vody, vegetaci a jinými daty o běžném chování tučňáků.

Past v oceánu

Z těchto údajů jasně vyplývá, že mladí tučňáci jsou opravdu v pasti. Jejich normální chování totiž vypadá tak, že hledají vody s chladnější teplotou; ta jsou bohatší na chlorofyl, který je součástí fytoplanktonu, jímž se živí drobné ryby – a ty jsou zase kořistí tučňáků. Při hledání takových míst mohou tučňáci urazit i tisíce kilometrů.

Na tyto výpravy se mladí vydávají bez doprovodu dospělých, podle biologů to svědčí o tom, že jde o evolučně podmíněné chování, nikoliv o naučenou činnost. Umožňuje jim to normálně přežít, aniž by museli vyjídat loviště svých rodičů. Jenže globální změna klimatu a lidská činnost to celé narušila.

Tučňáci se stále vydávají do chladných míst, ale zásoby sardinek jsou zde už dávno vylovené. Podle nové studie až polovina tučňáků, kteří do „potenciálního loviště“ dorazí, zemře na nedostatek potravy – místo sardinek tam totiž najdou jen medúzy, které ale nejsou schopní jíst. Navíc v souvislosti s oteplováním takových chladných míst v oceánu ubývá – tučňáci tedy jejich hledáním stráví mnohem více času i energie. A když tam nakonec vyčerpaní dorazí, potravy je tam stejně nedostatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...