Květen byl v Praze nejteplejší za čtvrt tisíciletí. Extrémní horko bylo v celém Česku

Letošní jaro bylo výjimečně rozpálené: květen byl dokonce teplejší než průměrný červen. Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen byla dokonce úplně nejvyšší v dějinách měření na našem území.

V květnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 19,6 °C. To znamená, že odchylka od normálu 1981–2010 byla +3,7 °C. Měsíc květen byl podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální.

„Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +4,8 °C. Letošní květen se umístil na 1. až 2. místě z 244 dosavadních květnů od roku 1775. Byl vyrovnán, nikoli však překonán dosavadní rekordní květen 1811,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Podobně teplotně nadprůměrné bylo i celé letošní jaro.

  • Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
  • Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774.
  • Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.  (CHMI.CZ)

Jaro 2018 (tedy měsíce březen až květen) mělo v Klementinu průměrnou teplotu 13,0 °C, což znamená odchylku od normálu 1981–2010 +2,1 °C, odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +3,1 °C a odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,5 °C. Jaro 2018 se umístilo na 2. místě z 244 dosavadních jar od roku 1775, což potvrzuje, že toto jaro bylo teplotně mimořádně nadnormální.

Nejteplejší pražské květny v dějinách

Nejteplejší květen od roku 1775, kdy měření začala, byl letos a v roce 1811. Na třetím místě se umístil květen 1868 s průměrnou teplotou 18,9 °C, na čtvrtém květen 1789 s průměrnou teplotou 18,7 °C. O páté a šesté místo se dělí květen 1800 a 1833 s průměrnou teplotou 18,6 °C. Naopak nejchladnější květen od roku 1775 byl zjištěn v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 °C.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Nejvyšší průměrná denní teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 31. 5., a to 26,0 °C. Nejnižší průměrná teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 16. 5., a to 13,3 °C.

Doba padání rekordů

Letošní duben a květen byly dva po sobě jdoucí měsíce teplotně mimořádně nadnormální. Oba tyto měsíce byly nejteplejší za posledních 200 let, ale před více než 200 lety se vyskytly měsíce stejně teplé nebo teplejší. V případě dubna to byl duben 1800, který byl teplejší než letošní, u května šlo o rok 1811, kdy byl duben stejně teplý jako letos.

Průměrná měsíční teplota na území ČR v měsíci květen v letech 1961 – 2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší
Zdroj: http://infomet.cz

Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen 17,6 °C byla dosud nejvyšší průměrnou dvouměsíční teplotou za tyto dva měsíce od roku 1775. Až na druhém místě zůstal rok 1800, s průměrnou teplotou 17,4 °C.

A co zbytek území?

Květen 2018 na území České republiky byl teplotně mimořádně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 16,2 °C byla o 3,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní květen se tak stává nejteplejším květnem v období od roku 1961, doposud nejteplejší květen z roku 2002 překonal o 0,8 °C. Průměrná teplota za letošní květen převyšuje dokonce i červnový normál (15,8 °C). 

Průběh průměrné denní teploty (TAVG) na území ČR v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Tepleji bylo na území Moravy a Slezska, kde byla průměrná teplota 16,5 °C, průměr na území Čech činí 16,0 °C. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 8 mminutami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 2 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 6 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled