Květen byl v Praze nejteplejší za čtvrt tisíciletí. Extrémní horko bylo v celém Česku

Letošní jaro bylo výjimečně rozpálené: květen byl dokonce teplejší než průměrný červen. Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen byla dokonce úplně nejvyšší v dějinách měření na našem území.

V květnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 19,6 °C. To znamená, že odchylka od normálu 1981–2010 byla +3,7 °C. Měsíc květen byl podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální.

„Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +4,8 °C. Letošní květen se umístil na 1. až 2. místě z 244 dosavadních květnů od roku 1775. Byl vyrovnán, nikoli však překonán dosavadní rekordní květen 1811,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Podobně teplotně nadprůměrné bylo i celé letošní jaro.

  • Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
  • Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774.
  • Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.  (CHMI.CZ)

Jaro 2018 (tedy měsíce březen až květen) mělo v Klementinu průměrnou teplotu 13,0 °C, což znamená odchylku od normálu 1981–2010 +2,1 °C, odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +3,1 °C a odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,5 °C. Jaro 2018 se umístilo na 2. místě z 244 dosavadních jar od roku 1775, což potvrzuje, že toto jaro bylo teplotně mimořádně nadnormální.

Nejteplejší pražské květny v dějinách

Nejteplejší květen od roku 1775, kdy měření začala, byl letos a v roce 1811. Na třetím místě se umístil květen 1868 s průměrnou teplotou 18,9 °C, na čtvrtém květen 1789 s průměrnou teplotou 18,7 °C. O páté a šesté místo se dělí květen 1800 a 1833 s průměrnou teplotou 18,6 °C. Naopak nejchladnější květen od roku 1775 byl zjištěn v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 °C.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Nejvyšší průměrná denní teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 31. 5., a to 26,0 °C. Nejnižší průměrná teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 16. 5., a to 13,3 °C.

Doba padání rekordů

Letošní duben a květen byly dva po sobě jdoucí měsíce teplotně mimořádně nadnormální. Oba tyto měsíce byly nejteplejší za posledních 200 let, ale před více než 200 lety se vyskytly měsíce stejně teplé nebo teplejší. V případě dubna to byl duben 1800, který byl teplejší než letošní, u května šlo o rok 1811, kdy byl duben stejně teplý jako letos.

Průměrná měsíční teplota na území ČR v měsíci květen v letech 1961 – 2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší
Zdroj: http://infomet.cz

Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen 17,6 °C byla dosud nejvyšší průměrnou dvouměsíční teplotou za tyto dva měsíce od roku 1775. Až na druhém místě zůstal rok 1800, s průměrnou teplotou 17,4 °C.

A co zbytek území?

Květen 2018 na území České republiky byl teplotně mimořádně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 16,2 °C byla o 3,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní květen se tak stává nejteplejším květnem v období od roku 1961, doposud nejteplejší květen z roku 2002 překonal o 0,8 °C. Průměrná teplota za letošní květen převyšuje dokonce i červnový normál (15,8 °C). 

Průběh průměrné denní teploty (TAVG) na území ČR v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Tepleji bylo na území Moravy a Slezska, kde byla průměrná teplota 16,5 °C, průměr na území Čech činí 16,0 °C. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...