Květen byl v Praze nejteplejší za čtvrt tisíciletí. Extrémní horko bylo v celém Česku

Letošní jaro bylo výjimečně rozpálené: květen byl dokonce teplejší než průměrný červen. Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen byla dokonce úplně nejvyšší v dějinách měření na našem území.

V květnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 19,6 °C. To znamená, že odchylka od normálu 1981–2010 byla +3,7 °C. Měsíc květen byl podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální.

„Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +4,8 °C. Letošní květen se umístil na 1. až 2. místě z 244 dosavadních květnů od roku 1775. Byl vyrovnán, nikoli však překonán dosavadní rekordní květen 1811,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Podobně teplotně nadprůměrné bylo i celé letošní jaro.

  • Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
  • Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774.
  • Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.  (CHMI.CZ)

Jaro 2018 (tedy měsíce březen až květen) mělo v Klementinu průměrnou teplotu 13,0 °C, což znamená odchylku od normálu 1981–2010 +2,1 °C, odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +3,1 °C a odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,5 °C. Jaro 2018 se umístilo na 2. místě z 244 dosavadních jar od roku 1775, což potvrzuje, že toto jaro bylo teplotně mimořádně nadnormální.

Nejteplejší pražské květny v dějinách

Nejteplejší květen od roku 1775, kdy měření začala, byl letos a v roce 1811. Na třetím místě se umístil květen 1868 s průměrnou teplotou 18,9 °C, na čtvrtém květen 1789 s průměrnou teplotou 18,7 °C. O páté a šesté místo se dělí květen 1800 a 1833 s průměrnou teplotou 18,6 °C. Naopak nejchladnější květen od roku 1775 byl zjištěn v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 °C.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Nejvyšší průměrná denní teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 31. 5., a to 26,0 °C. Nejnižší průměrná teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 16. 5., a to 13,3 °C.

Doba padání rekordů

Letošní duben a květen byly dva po sobě jdoucí měsíce teplotně mimořádně nadnormální. Oba tyto měsíce byly nejteplejší za posledních 200 let, ale před více než 200 lety se vyskytly měsíce stejně teplé nebo teplejší. V případě dubna to byl duben 1800, který byl teplejší než letošní, u května šlo o rok 1811, kdy byl duben stejně teplý jako letos.

Průměrná měsíční teplota na území ČR v měsíci květen v letech 1961 – 2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší
Zdroj: http://infomet.cz

Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen 17,6 °C byla dosud nejvyšší průměrnou dvouměsíční teplotou za tyto dva měsíce od roku 1775. Až na druhém místě zůstal rok 1800, s průměrnou teplotou 17,4 °C.

A co zbytek území?

Květen 2018 na území České republiky byl teplotně mimořádně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 16,2 °C byla o 3,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní květen se tak stává nejteplejším květnem v období od roku 1961, doposud nejteplejší květen z roku 2002 překonal o 0,8 °C. Průměrná teplota za letošní květen převyšuje dokonce i červnový normál (15,8 °C). 

Průběh průměrné denní teploty (TAVG) na území ČR v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Tepleji bylo na území Moravy a Slezska, kde byla průměrná teplota 16,5 °C, průměr na území Čech činí 16,0 °C. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...