Květen byl v Praze nejteplejší za čtvrt tisíciletí. Extrémní horko bylo v celém Česku

Letošní jaro bylo výjimečně rozpálené: květen byl dokonce teplejší než průměrný červen. Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen byla dokonce úplně nejvyšší v dějinách měření na našem území.

V květnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 19,6 °C. To znamená, že odchylka od normálu 1981–2010 byla +3,7 °C. Měsíc květen byl podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální.

„Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +4,8 °C. Letošní květen se umístil na 1. až 2. místě z 244 dosavadních květnů od roku 1775. Byl vyrovnán, nikoli však překonán dosavadní rekordní květen 1811,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Podobně teplotně nadprůměrné bylo i celé letošní jaro.

  • Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
  • Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774.
  • Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.  (CHMI.CZ)

Jaro 2018 (tedy měsíce březen až květen) mělo v Klementinu průměrnou teplotu 13,0 °C, což znamená odchylku od normálu 1981–2010 +2,1 °C, odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +3,1 °C a odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,5 °C. Jaro 2018 se umístilo na 2. místě z 244 dosavadních jar od roku 1775, což potvrzuje, že toto jaro bylo teplotně mimořádně nadnormální.

Nejteplejší pražské květny v dějinách

Nejteplejší květen od roku 1775, kdy měření začala, byl letos a v roce 1811. Na třetím místě se umístil květen 1868 s průměrnou teplotou 18,9 °C, na čtvrtém květen 1789 s průměrnou teplotou 18,7 °C. O páté a šesté místo se dělí květen 1800 a 1833 s průměrnou teplotou 18,6 °C. Naopak nejchladnější květen od roku 1775 byl zjištěn v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 °C.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Nejvyšší průměrná denní teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 31. 5., a to 26,0 °C. Nejnižší průměrná teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 16. 5., a to 13,3 °C.

Doba padání rekordů

Letošní duben a květen byly dva po sobě jdoucí měsíce teplotně mimořádně nadnormální. Oba tyto měsíce byly nejteplejší za posledních 200 let, ale před více než 200 lety se vyskytly měsíce stejně teplé nebo teplejší. V případě dubna to byl duben 1800, který byl teplejší než letošní, u května šlo o rok 1811, kdy byl duben stejně teplý jako letos.

Průměrná měsíční teplota na území ČR v měsíci květen v letech 1961 – 2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší
Zdroj: http://infomet.cz

Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen 17,6 °C byla dosud nejvyšší průměrnou dvouměsíční teplotou za tyto dva měsíce od roku 1775. Až na druhém místě zůstal rok 1800, s průměrnou teplotou 17,4 °C.

A co zbytek území?

Květen 2018 na území České republiky byl teplotně mimořádně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 16,2 °C byla o 3,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní květen se tak stává nejteplejším květnem v období od roku 1961, doposud nejteplejší květen z roku 2002 překonal o 0,8 °C. Průměrná teplota za letošní květen převyšuje dokonce i červnový normál (15,8 °C). 

Průběh průměrné denní teploty (TAVG) na území ČR v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Tepleji bylo na území Moravy a Slezska, kde byla průměrná teplota 16,5 °C, průměr na území Čech činí 16,0 °C. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.