Letošní květen byl nejteplejším od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat měsíční průměrné teploty na českém území. Podle předběžných údajů dosáhla průměrná teplota v uplynulém měsíci 16,2 stupně Celsia, což je o 3,2 stupně víc než normál z let 1981 až 2010. Primát dosud držel květen 2002, který byl o 0,8 stupně chladnější.
Průměrná teplota letošního května dokonce překonala dlouhodobý červnový průměr, který činí 15,8 stupně.
Také duben 2018 byl nejteplejším za posledních 58 let. Průměrná teplota vzduchu činila 12,7 stupně Celsia, přičemž na Moravě a ve Slezsku byly vyšší teploty než v Čechách. To je dokonce o 4,8 stupně nad dlouhodobým normálem z let 1981 až 2010.
Naopak březen byl letos druhý nejchladnější za posledních 15 let. Působil tak především proto, že v minulých letech stoupala rtuť v teploměrech extrémně vysoko.
Podle údajů, které naměřili v pražském Klementinu, byla průměrná měsíční teplota v březnu 3,9 stupně Celsia. Ukazuje se na tom, jak moc se v posledních letech zvyšují průměrné teploty. Z hlediska nedávné minulosti (tedy let 1981 až 2010) byl březen teplotně podnormální, zatímco vzhledem k dřívějším průměrům (tedy roky 1961 až 1990) se jednalo o měsíc teplotně zcela normální.
Počasí v Česku je tento rok o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Průměr teplot za posledních 30 dní v historických tabulkách odpovídá normálu pro období od 6. června do 5. července.
Změna klimatu drasticky dopadá na život
Nová data o teplotách jsou dalšími z řady údajů potvrzujících, že Země se otepluje. Ze zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) z letošního ledna vyplývá, že 17 z 18 nejteplejších roků od začátku měření zažil svět po roce 2000. Podle WMO je to důsledek skleníkového efektu způsobeného zvýšeným množstvím emisí skleníkových plynů v důsledku průmyslové výroby.
Měnící se klima významně ovlivňuje počasí a s ním dopadá na život na Zemi. Projevuje se například čím dál ničivějšími živelními katastrofami. Ty loni způsobily vůbec největší škody v dějinách. Přispěly k tomu hlavně tři faktory: Velmi silná hurikánová sezona v severním Atlantiku, velké monzunové povodně v Indii a pokračující sucha ve východní části Afriky.
Německá pojišťovna Munich Re odhaduje, že celkové škody z meteorologických a klimatických jevů přesáhly v roce 2017 částku 320 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Jen tři nejsilnější hurikány roku (Harvey, Irma a Maria) stály USA 265 miliard dolarů (téměř šest bilionů korun).
