Letošní květen byl nejteplejším od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat měsíční průměrné teploty na českém území. Podle předběžných údajů dosáhla průměrná teplota v uplynulém měsíci 16,2 stupně Celsia, což je o 3,2 stupně víc než normál z let 1981 až 2010. Primát dosud držel květen 2002, který byl o 0,8 stupně chladnější.
Květen potvrdil měnící se klima. Byl nejteplejším od roku 1961
Průměrná teplota letošního května dokonce překonala dlouhodobý červnový průměr, který činí 15,8 stupně.
Průměrná měsíční teplota v květnu v ČR v letech 1961–2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší.
Také duben 2018 byl nejteplejším za posledních 58 let. Průměrná teplota vzduchu činila 12,7 stupně Celsia, přičemž na Moravě a ve Slezsku byly vyšší teploty než v Čechách. To je dokonce o 4,8 stupně nad dlouhodobým normálem z let 1981 až 2010.
Naopak březen byl letos druhý nejchladnější za posledních 15 let. Působil tak především proto, že v minulých letech stoupala rtuť v teploměrech extrémně vysoko.
Podle údajů, které naměřili v pražském Klementinu, byla průměrná měsíční teplota v březnu 3,9 stupně Celsia. Ukazuje se na tom, jak moc se v posledních letech zvyšují průměrné teploty. Z hlediska nedávné minulosti (tedy let 1981 až 2010) byl březen teplotně podnormální, zatímco vzhledem k dřívějším průměrům (tedy roky 1961 až 1990) se jednalo o měsíc teplotně zcela normální.
Počasí v Česku je tento rok o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Průměr teplot za posledních 30 dní v historických tabulkách odpovídá normálu pro období od 6. června do 5. července.
Změna klimatu drasticky dopadá na život
Nová data o teplotách jsou dalšími z řady údajů potvrzujících, že Země se otepluje. Ze zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) z letošního ledna vyplývá, že 17 z 18 nejteplejších roků od začátku měření zažil svět po roce 2000. Podle WMO je to důsledek skleníkového efektu způsobeného zvýšeným množstvím emisí skleníkových plynů v důsledku průmyslové výroby.
Měnící se klima významně ovlivňuje počasí a s ním dopadá na život na Zemi. Projevuje se například čím dál ničivějšími živelními katastrofami. Ty loni způsobily vůbec největší škody v dějinách. Přispěly k tomu hlavně tři faktory: Velmi silná hurikánová sezona v severním Atlantiku, velké monzunové povodně v Indii a pokračující sucha ve východní části Afriky.
Německá pojišťovna Munich Re odhaduje, že celkové škody z meteorologických a klimatických jevů přesáhly v roce 2017 částku 320 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Jen tři nejsilnější hurikány roku (Harvey, Irma a Maria) stály USA 265 miliard dolarů (téměř šest bilionů korun).