Rok 2017 byl podle NASA druhý nejteplejší v dějinách měření. Blíží se kritický limit, varují experti

Poslední tři roky byly nejteplejšími od poloviny 19. století. Konstatuje to velká zpráva, na které se podílelo hned několik světových institucí. Experti varují, že se průměrná teplota na Zemi zvyšuje a dostává se k limitu 1,5 stupně Celsia.

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) jedním ze tří nejteplejších let v dějinách měření, s nimiž se začalo ve druhé polovině 19. století.

Metodika agentury NASA říká, že byl druhý nejteplejší, podle metodiky agentury NOAA bylo tepleji než loni jen v letech 2015 a 2016 – tyto dva roky ale byly na rozdíl od loňska silně ovlivněny klimatickým jevem El Niňo. Podle meteorologů se tak potvrzuje dlouhodobý trend globálního oteplování.

„Zatímco popírači klimatických změn nadále strkají hlavy do písku, globální oteplování pokračuje v nezmenšené míře,“ řekl listu The Guardian profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity. Dodal, že důsledky oteplování jsou lesní požáry, hurikány a záplavy.

Teplota se zvyšuje

Ze zprávy WMO rovněž vyplývá, že 17 z 18 nejteplejších roků od začátku měření zažil svět v tomto tisíciletí. Podle WMO je to důsledek skleníkového efektu způsobeného zvýšeným množstvím emisí skleníkových plynů v důsledku průmyslové výroby.

Průměrná teplota byla loni téměř o jeden stupeň Celsia vyšší než v období do roku 1900. „Dostáváme se čím dál blíže k limitu 1,5 stupně z Pařížské klimatické dohody, jemuž jsme se zoufale snažili vyhnout,“ připomněl Dann Mitchell z Bristolské univerzity dlouhodobý cíl z globální dohody o klimatu, uzavřené v Paříži v roce 2015.

Zpráva WMO je založena mimo jiné na měření dvou amerických institucí Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) – a také na základě měření britského meteorologického úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 18 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 19 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...