Že klima mění člověk, věří 97 procent vědců

Pařížská dohoda o klimatu, jejíž projednávání nedokázali ve čtvrtek čeští poslanci ani napočtvrté dokončit, má od roku 2020 omezit emise CO2. Byla dojednána už roku 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016, ale stále ještě ji všechny státy neratifikovaly. Patří mezi ně i Česká republika.

  • Úvodní kolo schvalování měli poslanci dokončit ve čtvrtek 2. března. Sněmovna ho však ani na čtvrtý pokus nedokončila.

Pařížská dohoda vychází ze shody vědců i politiků na tom, že klima planety se mění a stává se méně stabilním – a je to vlivem člověka.

„Změna klimatu je společným problémem lidstva,“ uvádí se v dohodě. „Udržitelný způsob života a vzorce udržitelné spotřeby a výroby, u nichž smluvní strany rozvinutých zemí zaujímají vedoucí postavení, hrají důležitou roli v řešení otázek změny klimatu.“ Jak široká je ale ve skutečnosti shoda klimatických expertů? 

Kdo je expert na klima?

Často zmiňovaným argumentem příznivců Pařížské dohody je, že 96 procent klimatických vědců se shoduje na tom, že oteplování planety je způsobené člověkem. To je sice pravda, ale již méně často se dočtete, že jde v absolutních číslech o 75 ze 79 vědců. Tento vzorek je samozřejmě extrémně malý a o shodě klimatických vědců vlastně nevypovídá téměř nic.

Číselný údaj pochází ze studie zveřejněné roku 2009. Jde vlastně o shrnutí výsledků diplomové práce, která provedla rozsáhlý průzkum v dubnu 2008.

9 minut
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Její autoři použili veřejně dostupný zdroj e-mailových adres badatelů zabývajících se vědami o Zemi, v němž bylo v té době zahrnuto asi deset tisíc vědců. Z nich jich odpověděly asi tři tisíce, valná většina měla titul Ph.D.

Jedna z devíti položených otázek zněla: „Soudíte, že lidská činnost je závažným přispěvatelem ke změnám průměrných globálních teplot?“

Kladně na ni odpověděla valná většina dotazovaných, řada vědců ale dodala, že se necítí být v oboru expertem. Když autoři studie zpřísnili kritéria jen na opravdové klimatology, jimž v nedávné době vyšly na toto téma nějaké expertní články v odborném tisku, ukázalo se, že je to jen 79 osob – a z nich odpovědělo 77, z toho 75 kladně.

Kolik vědců věří ve změny klimatu?
Zdroj: Jan Hollan: Co si myslí vědci o globálním oteplování?

Ale i tak panovala mezi vědci, jejichž práce se nějakým způsobem dotýká klimatu, v této otázce velká shoda. Nejméně z různých skupin expertů věřili tehdy v lidský podíl na změně klimatu geologové specializovaní na fosilní paliva.

V závěru studie se píše: „Vypadá to, že debata o realitě globálního oteplování a o roli, kterou v ní má lidská činnost, se prakticky mezi těmi, kteří rozumějí nuancím dlouhodobých klimatických dějů a jejich vědeckému základu, již nekoná. Skutečná výzva je jiná: jak tuto skutečnost účinně sdělit těm politickým představitelům a veřejným činitelům, a rovněž veřejnosti, kteří mají o debatě mezi vědci stále chybnou představu.“

Kdo podepsal – a kdo ne

Důležitým poznatkem je i počet vědců, kteří se podepsali pod zprávy o klimatické změně a jejích příčinách – a také počet těch, kteří jsou podepsaní pod deklaracemi, jež s oficiálními dokumenty nesouhlasí.

Obě skupiny se pokusila popsat studie z roku 2010. Pod některé z prohlášení tzv. Hodnoticí zprávy se podepsalo 903 vědců pracujících v oboru klimatu, z toho se dá vyvozovat, že s její hlavní myšlenkou, že „za změnu klimatu je zodpovědný člověk“, souhlasí.

Do roku 2010 také vzniklo 12 deklarací, jež se nějakým způsobem vymezují vůči „oficiálním závěrům“. Tyto deklarace byly podepsány 472 vědci.

Když autoři studie analyzovali, jak moc jsou vědci z obou skupin opravdovými experty v oboru, zvažovali, jak citované jsou práce podepsaných vědců – a tady se ukázal již rozdíl mezi skupinami.

Asi 80 procent odpůrců Hodnoticí zprávy napsalo méně než 20 prací o klimatu, z vědců, kteří s ní souhlasili, bylo takových autorů méně než 10 %. Mezi 50 vědci s nejvyšším počtem publikací byl pouze jediný odpůrce shody o lidském vlivu na změnu klimatu. A také ten jediný vědec je vlastně sporný – k práci, která by byla proti klimatické změně, se vyjádřil naposledy roku 1992, pak už nikdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 4 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 7 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 9 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 10 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 12 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 13 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 14 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36
Načítání...