Čeští poslanci nedokázali ani napočtvrté dokončit projednávání klimatické dohody z Paříže, která si klade za cíl udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia. Napoprvé zákonodárce zastavila pauza na oběd, napodruhé absence tehdejšího ministra průmyslu Jana Mládka, potřetí výhrady občanských demokratů. A ty zaznívaly i na aktuální schůzi.
Do třetice, do čtveřice, do pětice? Klimatickou dohodu poslanci opět neprojednali
Nový klimatický plán podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř dvou set zemí. K loňskému 5. říjnu se dosáhlo cíle, aby dohodu ratifikovalo pětapadesát zemí, které se celkově podílejí na více než pětapadesáti procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak mohla vstoupit do třiceti dní v platnost, což se stalo začátkem listopadu. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.
Oteplování planety se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého.
Česká Poslanecká sněmovna zatím v otázce schvalování pařížské dohody dokázala vstoupit jenom do prvního kola debaty – a nedokončila ho ani napočtvrté.
- V úvodu smlouvy se praví, že „státy uznávají potřebu účinné a progresivní reakce na naléhavé hrozby změny klimatu na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků“.
- V článku 2 jsou pak formulovány tři hlavní cíle:
- udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C, a tím omezit rizika a dopady změny klimatu
- zvýšit schopnost přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin
- sladit konzistentní finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu
- V dlouhodobém horizontu, jak je posléze zmíněno v článku 4, pak státy počítají s radikálním snížením emisí skleníkových plynů, tak aby ve druhé polovině 21. století bylo dosaženo stavu rovnováhy, takzvané uhlíkové neutrality, kdy se bude do atmosféry vypouštět jen tolik emisí, kolik jich dokážou ekosystémy zachytit. Znamená to nastoupit cestu směrem k dekarbonizované globální ekonomice bez fosilních paliv (třebaže slova dekarbonizace a fosilní paliva se v textu pařížské dohody nevyskytují).
Čtyři schůze nestačí
Poprvé přišla Paříž na přetřes 10. listopadu. Zástupce opoziční ODS Jan Zahradník prohlásil, že je Česko k ratifikaci nuceno a v souvislosti s dohodou mluvil o sociálním inženýrství. Jan Klán z KSČM se zase zajímal o to, zda budou smlouvu dodržovat největší znečišťovatelé, tedy Spojené státy a Čína. Další debatu přerušila pauza na oběd.
Podruhé zákonodárci o klimatické dohodě jednali 1. prosince – a ratifikaci museli odložit kvůli absenci tehdejšího ministra průmyslu a Jana Mládka (ČSSD), jehož přítomnost si vymiňovali občanští demokraté. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil komplikace s přijímáním pařížského plánu za ostudné a podotkl, že „jsme jedním z mála států, které dohodu ještě neratifikovaly.“
Potřetí se poslanci pařížskému plánu věnovali 19. ledna. Kritici dokumentu vyjadřovali obavy z dopadů na průmysl, dopravu, zemědělství i každodenní život obyvatel. K tématu opět vystoupil poslanec Zahradník, když zapochyboval o jejím souladu s ústavou, a neúspěšně žádal přerušení ratifikace do doby, než vláda přinese rozbor dopadů pařížské úmluvy na české hospodářství.
Komunista Klán: Za oteplování může kapitalismus, těžme na Měsíci
Počtvrté se dohodě věnovala aktuální schůze – a opět bezvýsledně, byť rozprava trvala dvě hodiny. Poslanci se přeli rovněž o to, zda růst teploty v posledních letech opravdu je globálním oteplováním a zda je způsoben emisemi skleníkových plynů. Podle Jana Klána z KSČM za globální oteplování může globální kapitalismus.
„Buď budeme mít živou planetu, anebo kapitalismus, který rozděluje svět na bohatý sever a chudý jih,“ řekl. Označil se za „alterglobalistu“, který hledá alternativy kapitalismu. Zmínil i úvahy o těžbě surovin na Měsíci.
Marek Benda z ODS zapochyboval, zda globální oteplování nastalo. Podle něj za ním stojí „globalizace environmentalistů“ a je propagováno „světovými alarmisty“ podobně jako v minulosti názor, že ve světě kolem roku 2000 dojde ropa.
Proti tomu se postavil Václav Zemek (ČSSD), podle něhož globální oteplování prokázala široká platforma vědců, „ačkoli je tady pár odmítačů typu jednoho z našich bývalých prezidentů“. „Ani Václav Klaus nemůže popřít, že se teploty v posledních letech zvyšují,“ přidal se ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).