Zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu konstatuje: extrémy počasí mají silné negativní dopady na člověka. Loňský rok patřil k nejteplejším v dějinách měření a také přinesl nejhorší ekonomické škody způsobené klimatem a počasím.
Klima způsobilo roku 2017 největší škody v dějinách. Zpráva WMO varuje před oteplováním planety
Velmi silná hurikánová sezona v severním Atlantiku, velké monzunové povodně v Indii a pokračující sucha ve východní části Afriky – tyto tři hlavní faktory přispěly k tomu, že rok 2017 byl zatím nejdražším v dějinách z hlediska klimatických a meteorologických událostí.
Zdůrazňuje to zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) o globálním stavu klimatu za rok 2017, která aktuálně vyšla. Dopad extrémního počasí na ekonomický vývoj, potravinovou bezpečnost, zdraví i migraci je podle této zprávy zásadní.
Bilanční zpráva je letos vydávaná už pětadvacátým rokem, vždy při příležitosti Mezinárodního meteorologického dne. Potvrzuje, že loňský rok byl jedním ze tří nejteplejších v dějinách měření, pokud se vynechá fenomén El Niño.
Globální teploty v roce 2017 se pohybovaly 1,1 stupně Celsia nad teplotami před průmyslovou revolucí. Průměrná teplota za pětileté období 2012–2017 je vůbec nejvyšší za dobu měření. Všech devět nejteplejších dní v dějinách měření bylo v době od roku 2005, pět nejteplejších od roku 2010.
„Začátek roku 2018 pokračoval v tom, kde rok 2017 skončil – s extrémním počasím, které si vybíralo daň v podobě lidských životů a zničeného majetku. Arktida zažila nezvykle vysoké teploty, zatímco hustě obydlené oblasti na severní polokouli byly sevřené mrazem a ničivými zimními bouřemi. Austrálie a Argentina zase pocítily extrémní vlny veder, v Keni a Somálsku pokračovala sucha. Jihoafrické Kapské město se potýkalo s akutním nedostatkem vody,“ popsal generální tajemník WMO Petteri Taalas letošní rok.
„Od první zprávy o stavu klimatu, která vyšla roku 1993, se vědecké chápání komplexních klimatických systémů výrazně zvětšilo. K tomuto pokroku patří i naše schopnost zaznamenávat výskyt extrémů v počasí i klimatu – a také lidský podíl na těchto událostech i to, jaká je souvislost klimatických změn s epidemiemi,“ doplnil Taalas.
„V posledním čtvrtstoletí stouply atmosférické koncentrace oxidu uhličitého ze 360 ppm na víc než 400 ppm. Nad touto hranicí zůstanou po celé generace – posunou tím naši planetu k teplejšímu klimatu s více extrémy v počasí i klimatu,“ dodal. Přímá měření atmosférického oxidu uhličitého za posledních 800 000 let ukázala, že se jejich koncentrace pohybovala mezi 180 a 280 ppm. „To ukazuje, že současné koncentrace nad 400 ppm překračují přirozenou variabilitu, kterou jsme mohli pozorovat za uplynulé statisíce let,“ uvádí se ve zprávě.
Dopady na společnost i hospodářství
Rok 2017 byl výjimečně bohatý na neštěstí spojená s velkými ekonomickými důsledky. Německá pojišťovna Munich Re odhaduje, že celkové škody z meteorologických a klimatických jevů přesáhly v roce 2017 částku 320 miliard dolarů. Jedná se o vůbec nejhorší ekonomické škody v dějinách, a to i pokud se počítá s inflací.
Zásadní dopad na to měla loňská hurikánová sezona – pro Spojené státy byla nejdražší v dějinách; v podstatě zcela zničila desítky let ekonomického rozvoje na ostrovech v Karibiku. Jen tři nejsilnější hurikány roku (Harvey, Irma a Maria) stály USA 265 miliard dolarů. Světová banka odhaduje, že Dominikánská republika utrpěla škody kolem 1,3 miliardy dolarů, tedy přes 224 procent jejího HDP.
Klimatické změny přitom mají nejhorší dopad právě na chudé státy, dokládá studie Mezinárodního měnového fondu. Ta současně varuje, že stačí, aby globální teploty stouply o jeden stupeň Celsia a škody z toho by znatelně poškodily ekonomický růst v chudších zemích.
Zdravotní i migrační rizika podceňujeme
Od roku 1980 neustále roste také množství nemocí a úmrtí spojených s klimatem. V současné době žije v oblastech s potenciálně smrtícími teplotami po nejméně dvacet dní v roce asi třetina světové populace, dokazují čísla Světové zdravotnické organizace. Nová zpráva také naznačuje, že by mohla existovat souvislost mezi změnami klimatu a epidemiemi chorob, jako třeba virus Zika.
Roku 2016 vyhnaly katastrofy spojené s klimatem a počasím z domovů asi 23,5 milionu lidí. Podobně jako v letech předtím pocházela většina z nich z oblastí spojených se záplavami a bouřemi v Asii. K masivnímu přesunu obyvatelstva dochází z těchto důvodů ale také v Africe, zejména v Somálsku. V letech 2016–2017 Spojené národy napočítaly asi 892 000 takových migrantů; sucha tam během roku 2017 zasáhla asi 40 procent území a uhynulo asi 40–60 procent dobytka.
Oceány v problémech
Globální povrchová teplota vody ve světových oceánech byla v roce 2017 o něco nižší než roku 2015 a 2016; stejně šlo z tohoto hlediska o třetí nejteplejší rok v dějinách měření. Nárůst objemu tepla v oceánech byl ale největší v dějinách – dalo by se říci, že oteplování se ukrylo pod hladinu.
Podle zprávy se zvýšila úroveň všech jevů, které mohou zvyšovat hladiny oceánů – jedná se zejména o tání polárního ledu, především v Grónsku, ale v menší míře také v Antarktidě.
Nadprůměrné teploty vody přispěly i k bělení korálů na Velkém korálovém útesu u východního pobřeží Austrálie.
Hrozbou i nadále zůstává zvyšování kyselosti oceánů. Během uplynulých deseti let potvrdilo několik studií, že tento jev spojený s oteplováním ovlivňuje negativně zdraví korálových útesů, množství i velikost ryb a také jejich chuť. Tato změna má lavinovitý dopad na celý oceánský ekosystém.
Led mizí
Během roku 2017 byl objem ledu v Arktidě i Antarktidě výrazně nižší než průměr za léta 1981–2010. Za dobu, co se měří pomocí satelitů, byl během zimy na vůbec nejnižší úrovni. Letní minimum pak bylo na osmém místě v dějinách.
Ledovec v Grónsku svůj objem během roku změnil zcela průměrně, dokonce malé množství ledu přibylo. Podle zprávy jde ale jen o drobný odklon od trendu posledních dvou desítek let: od roku 2002 přišel tento ostrov o 3600 miliard tun ledu.