Tropický virus chikungunya může proniknout až na Moravu. Kvůli klimatické změně

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Vědci z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsali, že šíření viru chikungunya je ovlivněné klimatickou změnou. I pokud by změna klimatu postupovala jen pomalu, jako v současné době, riziko výskytu tropických nemocí bude podle nové studie výše zmíněných organizací v průběhu 21. století stoupat ve většině oblastí světa.

Pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila (jak předpovídá řada modelů), bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Virus chikungunya
Zdroj: Wikimedia Commons

Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, tedy především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.

Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.

Mapa rizika

Výzkum rizik tropických virů vedl profesor Carl Beierkuhlein z Bayreuthské univerzity. Tým pod jeho vedením pečlivě analyzoval, jaké podmínky přispívají k šíření tropických virů na evropském území. Rozebírali všechny možné faktory, které mohou k šíření komárů a tedy i viru přispívat, i ty, jež ho omezují.

Výsledkem jejich práce je mapa ukazující, které oblasti světa jsou nejohroženější. Tato mapa vznikla díky použití algoritmu, který byl schopen zohlednit více faktorů, než umožňuje lidské myšlení.

Šíření viru chikungunya v Evropě v optimistickém a pesimistickém scénáři
Zdroj: Scientific Reports

Vědci vytvořili dva scénáře šíření viru, každý vychází z odlišné předpovědi budoucího vývoje klimatu. První, optimistický, předpovídá, že svět bude plnit dohody uzavřené v Paříži a že se globální teplota zvýší „jen“ o 2,6 stupně oproti době před příchodem průmyslové revoluce. V tomto scénáři se podmínky pro šíření viru zvětšují a jím zasažených oblastí přibývá, nikoliv však dramaticky.

Naopak druhý scénář je založený na tom, že se podmínky z Paříže dodržet nepodaří a teploty globálně stoupnou do konce století o 4,6 stupně. V tomto případě už se oblasti zasažené virem chikungunya zvětšují opravdu dramaticky – pravidelně by se objevoval nejen v jižní části Spojených států amerických, ale také v jižních oblastech Evropy. Je vidět, že kolem roku 2080 by se virus dostal dokonce už i na jižní Moravu.

Zpomalit klimatickou změnu by pomohlo

„Protože nejsme jako lidstvo schopní shodnout se na prostředcích, jak zpomalit klimatickou změnu, je druhý scénář pravděpodobnější,“ uvedl profesor Beierkuhnlein. „Již nyní známe případy, kdy se lidé nakazili tímto virem na Floridě, v Itálii nebo ve Francii, zatím jsou však takové případy natolik výjimečné, že se v našem statistickém modelu ani neodrazily. Potenciál viru chikungunya v jižní Evropě i USA pravděpodobně podceňujeme,“ dodal vědec. Vědci v tomto výzkumu neanalyzovali jiné tropické choroby, ale připomínají, že stejné tropické druhy komárů přenášejí i další nebezpečné choroby, například horečku dengue.

Zdaleka nejvíce postiženými oblastmi, kde viru přibude nejvíc, jsou Indie a jižní okraj Sahary, tedy místa, kde již nyní existuje velký tlak na místní populace čelící klimatickým i civilizačním proměnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 10 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 11 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 18 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...