Tropický virus chikungunya může proniknout až na Moravu. Kvůli klimatické změně

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Vědci z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsali, že šíření viru chikungunya je ovlivněné klimatickou změnou. I pokud by změna klimatu postupovala jen pomalu, jako v současné době, riziko výskytu tropických nemocí bude podle nové studie výše zmíněných organizací v průběhu 21. století stoupat ve většině oblastí světa.

Pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila (jak předpovídá řada modelů), bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Virus chikungunya
Zdroj: Wikimedia Commons

Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, tedy především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.

Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.

Mapa rizika

Výzkum rizik tropických virů vedl profesor Carl Beierkuhlein z Bayreuthské univerzity. Tým pod jeho vedením pečlivě analyzoval, jaké podmínky přispívají k šíření tropických virů na evropském území. Rozebírali všechny možné faktory, které mohou k šíření komárů a tedy i viru přispívat, i ty, jež ho omezují.

Výsledkem jejich práce je mapa ukazující, které oblasti světa jsou nejohroženější. Tato mapa vznikla díky použití algoritmu, který byl schopen zohlednit více faktorů, než umožňuje lidské myšlení.

Šíření viru chikungunya v Evropě v optimistickém a pesimistickém scénáři
Zdroj: Scientific Reports

Vědci vytvořili dva scénáře šíření viru, každý vychází z odlišné předpovědi budoucího vývoje klimatu. První, optimistický, předpovídá, že svět bude plnit dohody uzavřené v Paříži a že se globální teplota zvýší „jen“ o 2,6 stupně oproti době před příchodem průmyslové revoluce. V tomto scénáři se podmínky pro šíření viru zvětšují a jím zasažených oblastí přibývá, nikoliv však dramaticky.

Naopak druhý scénář je založený na tom, že se podmínky z Paříže dodržet nepodaří a teploty globálně stoupnou do konce století o 4,6 stupně. V tomto případě už se oblasti zasažené virem chikungunya zvětšují opravdu dramaticky – pravidelně by se objevoval nejen v jižní části Spojených států amerických, ale také v jižních oblastech Evropy. Je vidět, že kolem roku 2080 by se virus dostal dokonce už i na jižní Moravu.

Zpomalit klimatickou změnu by pomohlo

„Protože nejsme jako lidstvo schopní shodnout se na prostředcích, jak zpomalit klimatickou změnu, je druhý scénář pravděpodobnější,“ uvedl profesor Beierkuhnlein. „Již nyní známe případy, kdy se lidé nakazili tímto virem na Floridě, v Itálii nebo ve Francii, zatím jsou však takové případy natolik výjimečné, že se v našem statistickém modelu ani neodrazily. Potenciál viru chikungunya v jižní Evropě i USA pravděpodobně podceňujeme,“ dodal vědec. Vědci v tomto výzkumu neanalyzovali jiné tropické choroby, ale připomínají, že stejné tropické druhy komárů přenášejí i další nebezpečné choroby, například horečku dengue.

Zdaleka nejvíce postiženými oblastmi, kde viru přibude nejvíc, jsou Indie a jižní okraj Sahary, tedy místa, kde již nyní existuje velký tlak na místní populace čelící klimatickým i civilizačním proměnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...