Sucho, horké vlny a požáry, ale i vydatný déšť a povodně – za častější extrémní počasí v Evropě můžou změny v takzvaném tryskovém proudění. Uvádí to američtí vědci, kteří zkoumali výkyvy počasí v Evropě za posledních 300 let. Podle klimatologů se tryskové proudění začalo výrazněji měnit zhruba od 60. let.
Vliv tryskového proudění na změny počasí zatím nebyl příliš dobře popsaný a veřejnost vlastně mnohdy ani netuší, co tento fenomén obnáší. Nyní se na něj zaměřili vědci, kteří se rozhodli vysvětlit, jaký je dopad na evropské počasí a klima.
- Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
- Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.
Studovali letokruhy na stromech v severovýchodní oblasti Středomoří a na Britských ostrovech; podle nich byli schopní popsat, jak se klima proměňovalo od roku 1725 až do současnosti. „Zjistili jsme, že pozice severoatlantického tryskového proudění v létě byla v posledních 300 letech tímto meteorologickým jevem silně ovlivňována,“ uvedla profesorka Valerie Trouetová, která tento výzkum vedla.
Jak může silný vítr ve výšce ovlivňovat počasí? Silný a rovný jet stream, který fouká podél rovnoběžek, znamená ve střední Evropě pravidelné střídání počasí – přechody front a tlakových níží. Rozvlněné tryskové proudění naopak znamená výkyvy počasí – teplý vzduch z jihu se tedy může dostat i výrazně severně. A naopak, mrazivý vzduch může ovlivnit počasí i v jižní Evropě. Čím déle zůstává jet rozvlněný, tím extrémnější je počasí.
Od 60. let je podle této studie tryskové proudění rozvlněné stále častěji; a častěji se také dostává nad východním Atlantikem výrazně na sever nebo výrazně na jih. To znamená i častější a hlavně déle trvající extrémní počasí – tedy sucho, vlny veder, ale i vydatný déšť a záplavy. Odrazilo se to právě v letokruzích: Vydatný déšť, povodně a chladnější počasí nad Británií a západní Evropou se podle tohoto výzkumu často kryjí s vlny veder, vysokými teplotami, suchem a požáry na Balkáně. Tato studie vyšla v odborném časopise Nature Communications.
… a větší turbulence v letadlech
Tryskové proudění a jeho vliv v poslední době zajímá stále větší počet expertů. Nedávno například vyšla v časopise Advances in Atmospheric Sciences studie, která varuje, že cestující v letadlech čekají turbulentní časy.
Klimatická změna způsobuje proměny vzdušných proudů, ukazuje model, který autoři použili. Potvrzují tím již starší studie, které předpovídaly totéž. Tato práce je nová v tom, že poprvé kvantifikuje, o kolik procent to bude.
V případě slabých turbulencí očekává nárůst o 59 procent, u průměrných turbulencí o 94 procent a u silných turbulencí dokonce o 149 procent. Největším problémem je podle autora studie Paula Williamse nárůst počtu silných turbulencí: „Všechny nad stupeň pět znamenají, že to, co v letadle není připevněné, začne poletovat po kabině. To znamená i pasažéři.“ Tato práce se věnovala právě těm nejhorším turbulencím, které vznikají nikoliv při bouřích, ale kvůli tryskovému proudění.
