Nejen sucho, ale také náhlé velmi silné přívalové deště trápí moravskoslezská města a obce. Například v Kopřivnici chtějí ve velkém používat propustnou dlažbu, která by dovolila vodě rychleji se vsakovat do země. A v Hlučíně má ubýt kachliček a přibýt travnatého prostoru.
Kopřivničtí počítají s výsadbou zeleně a také s obnovou příkopu pod Bílou horou, odkud se na město v minulosti opakovaně valily přívalové srážky. Loni na konci května se kvůli tomu část Kopřivnice za chvíli ocitla pod vodou.
„Stačilo dvacet minut – a místy tu bylo vody až po pás,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová. Za několik let by Česko mohlo zažít ještě větší teplotní a srážkové výkyvy. Podle klimatologů do roku 2030 vzroste teplota o jeden stupeň Celsia, do roku 2060 pak o 2,5 °C.
I v Hlučíně už schválili strategii, jak dopadům změn čelit. Chtějí například upravit prostranství před kulturním domem.
„Bude zde méně různých kachliček a dlažby. Přibude hodně travnatého prostoru, tím myslíme i stromy a keře,“ sdělila místostarostka Hlučína Blanka Kotrlová (ANO) s tím, že město chce daleko více než dříve stavět vodní prvky. Zpracování adaptační strategie již město stálo 30 tisíc, zbytek její autoři uhradili z dotace.
Jak klimatickým změnám čelit, řeší i Ostrava. Strategie už je z větší části zpracovaná, město vyjde na 780 tisíc korun včetně DPH. Obyvatelé města mohou hodnotit projevy extrémů počasí. Na webu fajnova.cz najdou pocitovou mapu horka, do které mohou zakreslit místa, kde je jim v parném létě ve městě příjemně – a kde nikoli.
SmVaK mají plán pro případ sucha
Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), která je jednou z největších vodárenských firem v zemi, připravila interní Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha. V současnosti ale žádný problém týkající se zdrojů pro výrobu pitné vody a jejich vydatnosti nemá, nemusí proto přijímat žádná mimořádná opatření ani omezovat odběry vody pro zákazníky, jak sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
SmVaK zásobují vodou téměř 730 000 lidí zejména na Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku a Opavsku, ale také například v pohraniční oblasti Polska. Plán firma připravila v souvislosti se suchem v roce 2015 a na začátku roku 2016 a koordinovala ho se státním podnikem Povodím Odry, který je v kraji správcem vodních toků a vodních děl.
Díky unikátnímu systému Ostravského oblastního vodovodu, což je soustava zdrojů vody zásobující většinu Moravskoslezského kraje, mohou SmVaK v případě potřeby do značné míry kompenzovat problémy s vydatností vodních zdrojů v jednotlivých částech regionu. „Jsme například schopni zásobovat východní část kraje pitnou vodou z jeho západní části. To jsme si ověřili v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016,“ uvedl Síbrt.
Zdrojem surové vody pro největší beskydskou úpravnu vody SmVaK ve Frýdlantu nad Ostravicí-Nové Vsi na Frýdecko-Místecku je přehrada Šance, která podstupuje rozsáhlou rekonstrukci a v níž je nyní hladina vody několik metrů pod úrovní naplněnosti. Zdrojem surové vody pro druhou největší beskydskou úpravnu vody ve Vyšních Lhotách je přehrada Morávka, jež je v současnosti naplněna na hladinu zásobního prostoru.
„V kaskádě údolních nádrží Slezská Harta – Kružberk v západní části regionu na jesenické straně, která je zdrojem surové vody pro naši největší úpravnu vody Podhradí, je v současnosti více než 200 milionů kubíků vody, což představuje výrobu SmVaK Ostrava zhruba na tři roky,“ dodal Síbrt.
Zásoby vody pro Olomoucko příliš neklesly
Suché počasí zatím výrazně nesnížilo podzemní zdroje pitné vody, ze kterých jsou zásobováni například obyvatelé Olomoucka a Prostějovska. Podzemní zásobárny vody mnohem lépe odolávají suchu, které má negativní dopad hlavně na povrchové zdroje pitné vody.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu sucho nyní v Olomouckém kraji sužuje pás území, který se táhne od Olomoucka směrem na Prostějovsko a Přerovsko, kde je vodní kapacita půdy využita z méně než deseti procent. Naopak na hornatém Šumpersku a Jesenicku je vlhkost půdy výrazně vyšší.
Mluvčí společnosti Moravská vodárenská Markéta Bártová řekla, že srážkový deficit má sice nepříznivý vliv na přísun vody do jejích podzemních zdrojů, avšak situace zatím není dramatická.
Moravská vodárenská, která na Olomoucku, Prostějovsku a Zlínsku zásobuje pitnou vodou více než 400 000 obyvatel, proto dosud nemusela vyzvat odběratele ke střídmosti. Podzemní zdroje jsou spolehlivé a Olomouc od konce 80. let ani při dlouhotrvajícím suchu neměla problémy se zásobováním pitnou vodou.
Olomoucký kraj má v Česku podle údajů Českého statistického úřadu nejvyšší podíl pitné vody vyrobené z podzemních zdrojů. Zatímco například v Praze tvoří podzemní zdroje jen necelou pětinu pitné vody, v Olomouckém kraji 91 procent pitné vody pochází z podzemních zdrojů, které mnohem lépe čelí dopadům suchého počasí.
Moravská vodárenská provozuje pronajatou vodohospodářskou infrastrukturu na Prostějovsku, Olomoucku a Zlínsku, spravuje také 31 úpraven vody, 158 vodojemů, 25 čistíren odpadních vod a zajišťuje servis pro 2093 kilometrů vodovodních a 1198 kilometrů odpadních sítí. Firma je členem skupiny Veolia Voda.
