Změna klimatu

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Americká Florida se připravuje na ničivý hurikán Milton. Pro střední část poloostrova, oblast Tampy a okolí 300 kilometrů to bude podle meteorologů bouře století. Úřady vyzvaly k evakuaci na tři miliony lidí. Podle expertů navíc hurikán zasáhne i oblasti, které jindy takový živel neovlivňuje. U tohoto hurikánu navíc panuje obava, že se mořská voda dostane desítky kilometrů do vnitrozemí, zaznělo v 90' ČT24.

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.

Baltské moře, tradičně známé svou chladnou vodou, zažívá letos neobvyklé oteplení, které trvá již padesát dní. Ve Finském zálivu poblíž Helsinek zůstává teplota vody na konci září kolem 18°C, což je výrazně nad průměrem. Odborníci varují, že tato anomálie je důsledkem klimatických změn, které nejen oteplují světové oceány, ale také přispívají k častějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou hurikány a záplavy. Vysoké teploty vody také zhoršují stav ekosystémů, například zvýšením množství sinic, které snižují hladinu kyslíku v moři.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Největší ledovec ve Francii byl ještě nedávno pro turisty snadno dostupný, to se ale kvůli jeho tání rychle mění. Francouzské úřady proto zprovoznily novou lanovku, která přístup k ledovému moři pod Mont Blancem usnadní. Chtějí tak návštěvníkům zblízka ukázat dopady změn klimatu. Za poslední dva roky totiž ubylo třicet metrů ledovce, za třicet let pak ztratil čtvrtinu svého objemu. A ani dlouhodobé vyhlídky nejsou optimističtější. Pokud oteplení planety překročí dva stupně Celsia, může v příštím století zmizet úplně – stejně jako devadesát procent alpských ledovců.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Teploty v Novém Dillí, kde žije přibližně 20 milionů lidí, dosáhly letos rekordních hodnot. Teploměry tam již několikrát ukazovaly téměř padesát stupňů Celsia. Podle údajů hasičských sborů se počet hlášení požárů v období od dubna do června oproti předchozímu roku zdvojnásobil na více než devět tisíc. A počet úmrtí při požárech se v tomto období více než ztrojnásobil. Mnoho požárů vzniklo v rušných starých čtvrtích Dillí, kde jsou úzké uličky plné obchodů.

Na odlehlé malajsijské pláži skupina dobrovolníků opatrně vyzvedla čerstvě nakladená vejce mořských želv z písku a přemístila je na stinné, chladnější místo. Vědci se totiž obávají, že tamější teplejší podnebí snižuje možnost vylíhnutí samců. U mořských želv má totiž teplota vliv na pohlaví plodu ve vejcích. Výzkumníci v želví rezervaci Chagar Hutang na ostrově Redang se domnívají, že v důsledku klimatických změn se již nyní líhne méně samců, přičemž situaci letos zhoršilo dlouhotrvající období horka a sucha.

Tradiční sběr medu v himálajských údolích Nepálu je stále více ohrožen rostoucími teplotami a změnami klimatu. Místní komunity, které po generace sbírají med z útesů, zaznamenávají dramatický pokles počtu včelstev a výnosů. Odborníci varují, že klimatické změny, odlesňování a používání pesticidů ohrožují přežití těchto včel a následně i živobytí těch, kteří na ně spoléhají. Výnosy medu, kdysi klíčové pro ekonomiku vesnic, prudce klesají, což způsobuje ekonomické potíže a ohrožuje zachování tohoto tradičního řemesla.

Stále dražší budou ty produkty – ať už je to energie, potraviny, průmyslové výrobky nebo automobily – které budou pocházet z výroby spotřebovávající fosilní paliva. V pořadu Události, komentáře to řekl budoucí zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise a český exministr životního prostředí Jan Dusík.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Stát představil změny v programu Nová zelená úsporám. Od čtvrtka snížil dotaci na střešní fotovoltaiky s tím, že zlevnily. Vyšší příspěvek naopak dostanou ti, kdo se pustí do větších úprav domu s cílem snižování energetické náročnosti. Některé firmy změny podmínek udělení dotací zneužily a naléhaly na zákazníky, aby rychle podepsali smlouvy, za což je kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Teplotní rekordy pro 10. únor padly zhruba na třetině dlouhodobě měřících stanic v zemi. Nejtepleji bylo v Lednici na Břeclavsku, kde meteorologové naměřili 15,5 stupně Celsia. O dvě desetiny stupně chladněji bylo ve Strážnici na Hodonínsku a na 15,1 stupně Celsia se teplota dostala ve Frýdlantu v Čechách, řekl meteorolog Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.