Změna klimatu

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

V letech 1979 až 2020 se na leteckých trasách v severním Atlantiku zvýšil výskyt turbulencí o 55 procent a bude jich stále přibývat. Zjistili to vědci z britské univerzity v Readingu, kteří studovali nerovnoměrné proudění vzduchu v bezoblačném prostoru, kde je pro piloty obtížnější se turbulencím vyhnout. Tento nárůst přičítají oteplování způsobenému lidskou činností a emisemi oxidu uhličitého, kvůli kterým se mění rychlost větru ve velkých výškách

Více než 150 tisíc lidí se muselo evakuovat v Indii a Pákistánu, kam dorazí během čtvrtka silný cyklon. Bipardžoj – což v bengálštině znamená „katastrofa“ – by mohl zničit domy i úrodu, píše zpravodajský server BBC News. Snímky z pobřeží indického státu Gudžarát z posledních dnů ukazují prudké deště a mohutné vlny na pobřeží.

Bez vody španělské zemědělství trpí, jenže té v poslední době není na Pyrenejském poloostrově dost ani pro lidi. A tak se vláda snaží získat pitnou vodu z netradičních zdrojů.

Přibývá stále nových důkazů, že zásadní hrozbou, kterou přinášejí změny klimatu, je především jejich rychlost. Nový výzkum ukazuje, jaký je dopad na lesy.

Snížit spotřebu vody ve všech odvětvích o deset procent do konce desetiletí, omezit úniky vody z potrubí, znovu využít více odpadní vody a reformovat zemědělství, to jsou hlavní body francouzského národního plánu pro hospodaření s vodou, který představil prezident Emmanuel Macron, píše web stanice TF1. Prezident vystoupil na symbolickém místě v Savines-le-Lac v alpském departementu Hautes-Alpes, kde leží jezero Serre-Poncon, největší zásobárna sladké vody v západní Evropě.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Téměř polovině zvířat a zhruba třetině rostlin ve Spojených státech hrozí vyhynutí. Vyplývá to ze zjištění výzkumné skupiny zabývající se ochranou přírody NatureServe, podle které je 41 procent amerických ekosystémů na pokraji kolapsu.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Zemřela cyklistka, která byla zraněna při střetu s automobilem v Berlíně. V Německu kvůli tomu sílí hněv vůči klimatickým aktivistům, jejich pondělní protestní akce totiž měla způsobit zpoždění příjezdu speciálního zásahového vozu. Ke kritice na adresu ekologických demonstrantů se v pátek připojil například německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck. Lékařka ze zasahující záchranné služby ovšem později podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Nejvyšší správní soud se bude zabývat rozhodnutím v případu klimatické žaloby. Ministerstvo životního prostředí se proti němu brání kasační stížností. České televizi to potvrdila Ludmila Machyánová z Městského soudu v Praze, který v případu rozhodl v první instanci. V rozsudku z poloviny června konstatoval, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí.

Francouzská vláda plánuje letos v zimě opět uvést do provozu v březnu odstavenou uhelnou elektrárnu v obci Saint-Avold na severovýchodě země. Elektrárna by fungovala pouze v případě potřeby, opatření je dočasné a reaguje na dění spojené s válkou na Ukrajině a na napětí na trhu s energiemi, uvedlo francouzské ministerstvo pro energetickou tranzici. Informovala o tom stanice BFM TV.

Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru padesát úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě tento počet stoupl na devadesát. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky vyšly v odborném časopise Urban Climate.