Změna klimatu

Bilance obětí záplav a sesuvů půdy na Srí Lance stále roste, podle agentury AFP je již 334 mrtvých, přičemž dalších čtyři sta lidí místní úřady pohřešují. Přestože tropická bouře Ditwah se v sobotu od ostrova vzdálila, části hlavního města Kolombo čelí povodňovým vodám, které se vylévají z řeky Kelani. Hladina toku stále stoupá. Desetitisíce lidí v metropoli musely opustit své zaplavené domovy, píší agentury. Počet obětí záplav stoupl i na indonéské Sumatře, a to na 417, napsal Reuters.

Deklarace ze summitu lídrů skupiny G20 v Johannesburgu zdůrazňuje závažnost klimatických změn, uvedla agentura Reuters. Text prohlášení jednomyslně přijali všichni přítomní členové skupiny, cituje agentura AP Vincenta Magwenyu, mluvčího jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy.

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Tisíce mušlí rozmístěných na dně Jónského a Egejského moře pomáhají řeckým vědcům sledovat, jak se mění kvalita tamní vody. Jejich nejnovější měření odhalují zvyšující se množství mikroplastů ve Středozemním moři. Podle odborníků z Hellenic Centre for Marine Research se drobné plastové částice, pocházející hlavně z jednorázových obalů, dostávají do potravního řetězce a představují rostoucí riziko i pro lidské zdraví.

V tuzemské přírodě se vyskytují invazní druhy živočichů, kterým se zde často daří. V částech země se šíří například mýval severní – původně severoamerický druh, který v Česku nemá predátora a pro místní faunu je konkurencí. Podle ochránců přírody jich tu žijí vyšší tisíce, redukovat se je snaží myslivci. Invazní jsou ale i rostliny. Důvodů pro šíření nepůvodních druhů je více – chyby a někdy i úmysl lidí, změny klimatu nebo vliv globální dopravy.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies klamala spotřebitele reklamní kampaní, která porušila zákon o takzvaném greenwashingu. Rozhodl o tom tamní občanskoprávní soud, a to v prvním rozsudku podle daného zákona. TotalEnergies v kampani v roce 2021 zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To bylo podle soudu zavádějící.

Na nejsušší poušti světa Atacamě v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.

Potřebujeme, aby bylo vidět, že jsme se změnili, uvedla ve středu na výroční konferenci britské opoziční Konzervativní strany její šéfka Kemi Badenochová. Stranu podle ní čeká těžká práce, aby si získala zpět voliče. Badenochová také představila návrh na rozpočtové škrty a zrušení některých daní.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Extrémní výkyvy počasí ničí sklizeň na indických čajových plantážích a ohrožují budoucnost čajového průmyslu. Zároveň přetvářejí globální obchod, jehož hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů ročně. Zatímco produkce stagnuje i v dalších klíčových zemích, pokles indického vývozu, který loni tvořil 12 procent světového obchodu, by mohl vést k růstu cen. Klesající výnosy zvyšují tlak na průmysl, který se už teď potýká s klesajícími maržemi a vysokým zadlužením, což firmám ztěžuje reinvestice do plantáží, výměnu stárnoucích keřů a vývoj odrůd odolných vůči změnám klimatu.

Evropská města se potýkají s tím, jak zvládnout neustále rostoucí počet turistů. Ti sice mohou zemi přinést značný zisk, jejich přemíra ale zároveň způsobuje nárůst cen bydlení a služeb. I kvůli stále častějším protestům místních se řada oblíbených destinací snaží turismus regulovat – zavádějí poplatky, omezují krátkodobé pronájmy nebo propagují místa, která nejsou tak vytížená. Podle odborníků nejde o to turismus omezovat, ale udělat ho udržitelnějším a ohleduplnějším zejména k místním.

Evropané zažívají nejničivější lesní požáry za poslední léta, minimálně od 2006, kdy je EU začala klasifikovat. Oheň zasáhl i národní parky a zcela zpustošil rekordních deset tisíc kilometrů čtverečních. Nejvíce zasažené je Portugalsko a Španělsko, kde požáry zuří už několik týdnů. Dým zhoršil kvalitu ovzduší a vypustil rekordní množství emisí skleníkových plynů. Jen ve Španělsku úřady nařídily evakuovat přes 35 tisíc lidí.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Každé léto vyvolává spalující vedro lesní požáry v zemích jižní Evropy. Ty se vlivem klimatické změny stále zintenzivňují. V Katalánsku loni, přestože se jednalo o třetí rok nejhoršího sucha za sto let, počet požárů poklesl, přičemž regionální vláda tento pokles přisuzuje zlepšeným opatřením na prevenci požárů. Její součástí je využívání stád koz. Ty se díky svému apetitu stávají ideálním nástrojem pro odstraňování křovin a jiných hořlavých materiálů, což pomáhá vytvořit přirozené protipožární pásy.

Jihoevropské státy pokračují v boji s lesními požáry. Hoří v Řecku, Francii, Bulharsku či v Turecku. Athény se obrátily na Evropskou unii s žádostí o pomoc, uvedla agentura AFP. Připomněla, že s požáry v zemi již působí čeští hasiči jako součást evropské pomoci. Nyní Athény požádaly o šest hasičských letounů, které by mohly pomoci v boji s plameny. Očekává se přílet dvou strojů z Itálie. Vrtulník s vakem pro hašení požárů odletěl v neděli z Přerova do Bulharska, které rovněž požádalo o pomoc, oznámila mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS ČR) Klára Ochmanová.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

Požár na severním okraji Grand Canyonu v americké Arizoně již zničil desítky budov. Oheň, který vypukl 4. července po úderu blesku, se rozšířil na více než 5700 akrů a přiměl úřady uzavřít celou oblast pro návštěvníky. Guvernérka Arizony Katie Hobbsová kritizuje postup federálních hasičů, kteří podle ní nechali plameny příliš dlouho bez aktivního zásahu, a požaduje nezávislé vyšetřování. Správa národních parků se brání s tím, že rozhodovala na základě aktuálních dat a podmínek v terénu.

Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Evropské společnosti testují netradiční řešení, jak se vypořádat s rostoucími klimatickými hrozbami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od starověkých akvaduktů, které se znovu využívají pro moderní účely, až po ultraabsorpční „houbová města“. Toto je Evropská perspektiva* na přizpůsobování se klimatickým změnám za pochodu.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.