Změna klimatu strana 3 z 5

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Ten určuje parametry dosažení nového závazku, podle něhož Unie omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek. Dohodu musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Devět unijních zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilními palivy. Ty poškozují zdraví obyvatel a přispívají ke změně klimatu. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s klimatickou politikou, napsala agentura Reuters. Loni činily elektrické a hybridní vozy desetinu všech prodaných v EU.

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.

Už víc než rok platí takřka úplný zákaz výlovu tresky v Baltském moři. K omezení dovedl evropské úřady katastrofální úbytek této ryby v tamních vodách. Podle některých vědců nemusí ani zákaz pomoci. Regulace tvrdě dopadá i na polské rybáře, kteří se právě na tento druh často specializovali.

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard korun) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Republikánská strana na svém nominačním sjezdu oficiálně jmenovala prezidenta Donalda Trumpa kandidátem pro listopadové volby. Ten ve funkci poutal pozornost médií nejčastěji neobvyklými výroky. Daleko větší dopad však měla reálná politika jeho administrativy a ta se držela obvyklých pravicových přesvědčení. Rychle a masivně rušila regulaci zavedenou nejen za éry Baracka Obamy, hlavně v oblastech ekologie, sociálních věcí či ochrany menšin. Snižovala daně především bohatým. A na dlouhá léta dopředu posunula federální justici konzervativním směrem.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

V průběhu 21. století způsobí zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vzrůst hladin tohoto plynu jak v ulicích měst, tak i ve vnitřních prostorách. Podle nového výzkumu vědců z Kalifornské univerzity v Boulderu to bude mít negativní dopad na základní rozhodovací schopnosti a složitější strategické myšlení lidí.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

Státy a země selhávají v ochraně zdraví dětí, jejich životního prostředí a jejich budoucnosti, uvedla ve zprávě pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) komise více než čtyřiceti odborníků. Na jedné straně jsou regiony, kde panuje hlad a podvýživa, na druhé zase obezita a cukrovka. Hrozbou pro budoucnost dětí jsou i sucho, nebo naopak katastrofální záplavy v důsledku klimatických změn. Podle zprávy mladí lidé po celém světě dospívají do budoucnosti, ve které budou jen obtížně vést zdravý a spokojený život.

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a podpořil úsilí o rychlejší reakci na klimatické změny. Prohlásil to podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a současný přístup ke klimatické změně považuje za hrozby pro přežití civilizace. Jmenovitě kritizoval Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.