Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.
„Vynechal jsem plnou pravdu, abych mohl vydat svůj článek o klimatických změnách,“ oznámil Patrick T. Brown v článku na zpravodajském webu The Free Press na začátku září. Ve své studii cíleně a silně zdůraznil vliv klimatických změn, ignoroval přitom stejně úmyslně další vlivy, jako je například nevhodné hospodaření s půdou.
Brown tím nejen naštval redakci prestižního odborného žurnálu Nature, který jeho studii vydal, ale vyvolal také rozsáhlou diskusi mezi vědeckou obcí. „V časopise Nature mi článek vyšel jenom díky tomu, že jsem se držel příběhu, o kterém jsem věděl, že se bude redaktorům líbit,“ tvrdí Brown. „Takhle by ale věda fungovat neměla.“
Prohlásil, že tím chtěl ukázat, jak moderní věda ztrácí některé své vlastnosti, které by měla mít. „Abych to napsal na rovinu: klimatologie přestala být zaměřena na pochopení složitosti světa a začala sloužit jako jakási věštkyně Kassandra, která naléhavě varuje veřejnost před nebezpečím klimatických změn. Jakkoli je tento instinkt pochopitelný, zkresluje velkou část klimatologického výzkumu, dezinformuje veřejnost, a především ztěžuje dosažení praktických řešení,“ uvedl v článku.
Nejasná zpráva o stavu vědy
Brown nebyl jediným autorem výše uvedené studie, pracoval na ní také například Steven J. Davis z Kalifornské univerzity v Irvine. Ten v rozhovoru se zpravodajskou agenturou AFP uvedl, že ho Brownovy komentáře překvapily. „Patrick možná udělal nějaká rozhodnutí, o kterých si myslel, že pomohou k publikování článku. Ale my nevíme, jestli by byl jiný článek odmítnut,“ uvedl.
„Nemyslím si, že pro podporu svých silných tvrzení o tom, jak jsou redaktoři a recenzenti zaujatí, má mnoho důkazů,“ doplnil Davis.
Brown je členem klimaticko-energetického týmu soukromé neziskové organizace Breakthrough Institute, která se zabývá výzkumem technologických řešení environmentálních problémů, a to včetně posílení role jaderné energie. O svém postoji se rozepsal v sérii příspěvků na síti X.
Spor o etiku
Řada diskutujících Browna a jeho postoj ocenila za jeho „odvahu“, „otevřenost“ a „transparentnost“. Podle řady expertů ale jeho krok vyvolává mnoho etických otázek. Jeho prezentace výzkumu ve studii „je jeho volba, ale chlubit se tím veřejně je něco úplně jiného“, napsal na X klimatolog David Ho z Havajské univerzity v Manoa.
Ivan Oransky, spoluzakladatel blogu Retraction Watch, který sleduje případy stažení akademických prací, zase uvedl, že Brownův krok „ve výsledku působí jako provokace s využitím pochybné etiky“. „Očistí si někdy vědci svůj příběh, aby byl silnější? Určitě ano. Potřebují vědci publikovat studie, aby si udrželi práci? Rozhodně ano,“ řekl Oransky agentuře AFP. Problém podle něj spočívá v tom, že Brown svým pokusem zobecňuje a přesvědčuje lidi, kteří jsou již přesvědčeni, že vědci nejsou zejména v otázce změny klimatu důslední a poctiví.
Šéfredaktorka časopisu Nature Magdalena Skipperová odmítla Brownovo jednání jako „nezodpovědné“ s tím, že je ukázkou špatných vědeckých postupů. A doplnila, že klíčové otázce dalších klimatických proměnných se recenzenti věnovali. Poukázala přitom na tři nedávné studie v časopise, které zkoumaly jiné faktory než změnu klimatu, pokud jde o mořské vlny veder, emise z Amazonie a lesní požáry. „Pokud jde o vědu, Nature nemá preferovaný narativ,“ uvedla v prohlášení.
Brown na to reagoval na Twitteru: „Jako člověk, který čte časopisy Nature, přispívá do nich, recenzuje pro ně a publikuje v nich, si myslím, že je to nesmysl.“
Publikuj, nebo zhyň
Podle Browna je takové chování časté, a to proto, že se hlavně mladí vědci snaží maximalizovat pravděpodobnost, že jim nějaký vyhlášený odborný časopis vydá jejich článek. Řídí se heslem „Publish or perish“ neboli „Publikuj, nebo zhyň“. Právě na výsledku článků totiž pak závisí to, jak vysoké budou jejich granty a jak se posune jejich akademická kariéra.
„Prozíraví výzkumníci přizpůsobují své studie tak, aby maximalizovali pravděpodobnost, že jejich práce bude přijata,“ napsal Brown. „Vím to, protože jsem jedním z nich,“ dodal. Jinak další důkazy o rozšířenosti tohoto fenoménu nepřinesl.
Při publikování vědeckých studií je podle psychologa Briana Noseka ve hře mnoho různých faktorů. „Dá se pochopit, že recenzenti a editoři časopisů mohou mít obavy, jak bude složité téma přijato veřejností – zejména, jedná-li se o téma, které má nějaké politické konotace,“ vysvětluje spoluzakladatel Centra pro otevřenou vědu, amerického orgánu, který prosazuje transparentnost ve vědě. „Věda je ale nejlepší, když se opírá o tuto složitost a nedovolí, aby se shromažďování a podávání důkazů řídilo příliš zjednodušenými ideologickými příběhy,“ dodal.
„Je nešťastné, ale nikoli překvapivé, že Patrick měl pocit, že se musí ochotně podílet na zjednodušování své práce, aby mohl dělat vědeckou kariéru. Z dlouhodobého hlediska to není služba ani jemu, ani oboru, ani lidstvu.“
