Časopis

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverky, jenž dostal peněžitý trest za šíření toxikomanie. ÚS v nálezu zdůraznil ochranu svobody projevu. Znovu musí rozhodnout odvolací Krajský soud v Ostravě. Veverka, který je v Praze 2 zastupitelem za Piráty, už dříve uvedl, že své stíhání kvůli magazínu o konopí považuje za projev cenzury.

Čtvrtletník Raketa je sice primárně určen pro děti od šesti do dvanácti let, skrze originálně zpracovaná témata i neotřelé pestrobarevné ilustrace se ale snaží zaujmout i rodiče nebo učitele. Posláním časopisu je podle jeho zakladatele Joachima Dvořáka snaha „pozitivně ovlivňovat nejmenší generaci“. „Je to obrovská svoboda a návrat do dětství, musíme se inspirovat tím, že děti neznají hranice a svět jejich fantazie může vypadat jakkoliv. Do té pomyslné rakety chceme pozvat jako pasažéry i rodiče, aby se vydali na planety, které ještě neznají,“ dodal nakladatel.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.

Jako na jednoho z nejvýraznějších hudebních publicistů posledních dekád vzpomínají na Vojtěcha Lindaura kolegové z branže ve výpravné publikaci Manitou Sin Desi. Podílelo se na ní přes šest desítek lidí: jeho příbuzní, přátelé i někdejší spolupracovníci z hudebních časopisů.

Přesunutí denního tisku do vyšší sazby DPH je chyba, postrádá to obsahovou i ekonomickou logiku, řekla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, která zároveň stojí v čele správní rady Unie vydavatelů. Podle ní je také ohrožena role deníků jakožto hráze proti dezinformacím. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale upozornil na to, že klíčovou roli hrají veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. Důležitými zdroji jsou podle něj také časopisy, které jsou v nižší sazbě DPH.

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Vedení bulvárního časopisu Die Aktuelle propustilo šéfredaktorku Anne Hoffmannovou kvůli fiktivnímu rozhovoru se šampionem formule 1 Michaelem Schumacherem, který vygeneroval nástroj umělé inteligence. To časopis přiznal až na jeho konci. Schumacher se na veřejnosti neobjevil od prosince 2013, kdy měl ve francouzských Alpách nehodu na lyžích a byl dlouho v kómatu.

První obálka české a slovenské verze časopisu Vogue obsahovala jediný kousek oblečení. Byl jím obnošený kabát. „Podařilo se nám ukázat, že i takhle velký módní časopis může jít jiným směrem,“ vzpomíná šéfredaktorka Andrea Běhounková. V redakci v centru Prahy, kam se Vogue přestěhoval po vypuknutí pandemie koronaviru, pro pověstný šatník nabitý kousky od těch nejvěhlasnějších návrhářů není místo. „Řekli jsme si, že je pro nás důležitá kvalita obsahu, a přestěhovali jsme se do menších prostor,“ říká v podcastu Background ČT24 žena, která začínala jako politická reportérka.

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

V čele nejprestižnějšího žebříčku nejlepších filmů historie, který každých deset let vyhlašuje časopis Sight & Sound, se objevil veřejnosti neznámý belgický snímek s názvem Jeanne Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel od režisérky a scenáristky Chantal Akermanové. Podle některých jde o zbrklé rozhodnutí vedené touhou po narovnávání reprezentace jiných než mužských autorů, jiní naopak politizaci odmítají a mluví o přirozeném otevírání žebříčku díky současné dostupnosti dříve zapadlých děl. Vítězný snímek je z roku 1975.

Jako osobnost roku 2022 označil časopis Time ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který stojí v čele země napadené Ruskem. Ačkoliv to byl i Zelenskyj, který před únorem riziko plnohodnotné invaze zlehčoval, v roli válečného lídra se osvědčil, píše časopis. Vedení bojů přenechal generálům a sám se angažuje hlavně v informační válce – přesvědčuje spojence a Ukrajincům dodává odvahu v odporu pokračovat.

Den poté, co ruský soud zneplatnil licenci opozičnímu listu Novaja gazeta, přišel o registraci i jeho sesterský časopis Novaja rasskaz-gazeta, který začal vycházet teprve před dvěma měsíci. Soud podle agentury Reuters vyhověl žádosti cenzurního úřadu Roskomnadzor a rozhodl, že licence časopisu je neplatná. Důvodem je podle něj to, že vydavatelé jej začali tisknout až nyní, i když povolení k vydávání získali už v roce 2009.

Na konci srpna rozhodla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o změně, která se dotkne financování vědy. Podle nového rozhodnutí se k výzkumu placenému americkou vládou už dostane každý – odborné časopisy nebudou moci vyžadovat, aby za tento obsah lidé platili.

Ve věku 89 let zemřel francouzský výtvarník, kreslíř a karikaturista Jean-Jacques Sempé. Proslavil se zejména svými ilustracemi k sérii dětských knih o Malém Mikulášovi. Výrazný odkaz zanechal také díky svým humorným kresbám pro tisk.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Případ údajného šíření toxikomanie v časopisu Legalizace míří ke Krajskému soudu v Ostravě. Odvolal se k němu šéfredaktor časopisu Robert Veverka i státní zástupce Jan Žalman. Česká televize to zjistila z justiční databáze, šéfredaktor i státní zástupce zjištění potvrdili.

Šéfredaktor časopisu Legalizace Robert Veverka dostal ve středu u Okresního soudu v Bruntále podmínku za šíření toxikomanie. Časopisu, který vede, soud uložil peněžitý trest, propaguje podle něj drogy. ČTK o výši trestu informoval soudce Marek Stach. Veverka obvinění odmítá, své trestní stíhání považuje za přehnané a zbytečné.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura uspěl u Ústavního soudu (ÚS) se žalobou kvůli přezdívce „Pitomio“ použitou redakcí Reflexu. Případ tak musí znovu řešit Městský soud v Praze. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl jakýkoliv člověk, včetně veřejně činných lidí, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňován, stojí v nálezu zpřístupněném na webu soudu.

Časopis za 70 korun v roce 1990? Televizní program na celý měsíc, to byl Telexy. Od dubna v něm měl být, kromě německých a rakouských kanálů, i program Československé televize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.