„Smích je hlavní nepřítel diktátorů,“ říká šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo

Nahrávám video
Newsroom: Rozhovor se šéfredaktorem časopisu Charlie Hebdo Gérardem Biardem
Zdroj: ČT24

Deset let po krvavém útoku je redakce Charlie Hebdo pod ochranou a pracuje na utajené adrese. Přesto její šéfredaktor Gérard Biard říká, že autocenzuru v sobě necítí. Do Prahy přijel v rámci festivalu FALL a Česká televize s ním natočila exkluzivní rozhovor. Proč je důležité se umět smát – i smrti? Co se podle něj děje se svobodou slova ve světě? A proč by nikdy nezveřejnil rasistickou karikaturu? O tom mluvil v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Existuje něco, o čem byste nežertoval?

Ne. Víte, zakladatel Charlie Hebdo Francois Cavann chtěl mít časopis, který by nic netajil. Ale tomu, co píšete nebo kreslíte, musíte dát nějaký smysl. Pokaždé někoho šokujete, když si děláte legraci z nejvážnějších věcí – třeba ze smrti. Pokud se ale smrti nedokážete zasmát, je to smutné, protože to je vaše jediná moc, kterou nad smrtí máte.

Smích je mocná zbraň. A není náhoda, že americký prezident Donald Trump míří na humoristy a moderátory večerních show, které chce zrušit. Protože se smějí. Smějí se jemu, smějí se jeho moci. Smích je hlavní nepřítel diktátorů.

Zmiňoval jste Spojené státy, kde jsme mohli vidět, že show Jimmyho Kimmela byla na několik dní pozastavena, příští rok skončí se svou show Stephen Colbert. Myslíte si, že i svoboda projevu má své hranice, které by se neměly překračovat?

V Americe mají první dodatek Ústavy, který vám dovoluje říct téměř vše. Můžete si obléct nacistickou uniformu a je to v pořádku. To ve Francii udělat nemůžete a nemůžete to udělat v mnoha dalších zemích Evropy. To je zákon. Donald Trump říká, že Charlie Kirk měl právo mluvit, ale Jimmy Kimmel má být zticha. Trump se ho snažil umlčet. A já říkám, že tohle není svoboda projevu, je to dokonce proti onomu prvnímu dodatku americké ústavy.

Cítili jste někdy to, čemu se říká autocenzura? Nějaká chvíle, kdy jste přemýšleli a říkali si, ne, to už je moc, mohlo by to způsobit problém, hrozbu, neměli bychom to vydávat...

Ne, něco takového jsme nikdy necítili. Dodržujeme naše zákony. Takže netvoříme třeba rasistické karikatury, netvoříme karikatury, které podněcují nenávist. Každou karikaturu, kterou zveřejníme, dokážeme obhájit. Umíme vysvětlit proč vznikla, co znamená a v jakém kontextu jsme ji vytvořili.

Časopis Charlie Hebdo bývá označován jako kontroverzní. Jak byste oponoval kritikům, kteří říkají, že jste necitliví k minoritám nebo k lidem různých vyznání? Co byste jim řekl?

Je to jednoduché. My nenapadáme věřící, napadáme církevní moc. Je třeba to rozlišovat – je rozdíl mezi vírou, kultem a církví. Víra je to, čemu věříte. To je vaše osobní věc. A nikoho jiného to nemá co zajímat. Kult je způsob, jakým svou víru projevujete. Co je podle víry správné, s jakými lidmi se setkáváte, modlíte. Tohle se musí kontrolovat, protože způsob, jakým víru projevujete, musí odpovídat zákonům. A církev je instituce, která chce společnost nějak ovládat. To znamená, že je naprosto politická. My tedy nenapadáme víru, ale církev.

Od toho hrozivého teroristického útoku na Charlie Hebdo uplynulo více než deset let. Změnila nebo posílila tato tragická událost váš názor na svobodu slova? Podpořila možná ještě víc váš boj za svobodu projevu?

Ano, něco se změnilo. Najednou jsme si uvědomili, že Charlie Hebdo je ztělesněním určitých hodnot. Ale víte, tyto hodnoty, za kterými stojíme, nejsou jen naše hodnoty. Jsou to hodnoty všech a každý za těmito vzácnými hodnotami musí stát.

Vy a vaši kolegové pracujete pod velmi přísnými bezpečnostními opatřeními. Například adresa vaší redakce je tajná. Můžete o tom současném chodu redakce říct něco víc?

Když na našem časopisu pracujeme, nesmíme se bát toho, co máme za sebou. Zvlášť u tak specifického časopisu, je to satirický časopis. Musíme být uvolnění. Nikoliv veselí, ale musíme si udržovat dostatečný nadhled, abychom byli vtipní. Abychom zůstali vtipní.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jste v roce 2022 řekl, že cituji „třetí světová válka už začala. Je to válka mezi zeměmi s demokratickými hodnotami, systémy a institucemi na jedné straně a těmi, kteří je nemají, na straně druhé“. Která strana teď podle vás vyhrává?

Obávám se, že v mnoha zemích je tahle touha po demokracii slabší a slabší. Je to velmi smutné. Vidíme to v mnoha zemích a bohužel i v těch demokratických, že lidé jsou z demokracie zkrátka unavení. Je to nebezpečné, protože demokracie je velmi křehký systém, totalita křehká není. Jsem pesimista. Doufám, že jsem až moc pesimistický... Alespoň doufám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyvrácený strom na severu Německa zabil tři lidi

Tři lidi včetně kojence zabil ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko třicet metrů vysoký strom, jenž se v silném větru vyvrátil a spadl na skupinu lidí, kteří v lese hledali velikonoční vajíčka. Podle agentury DPA o tom informovala policie. Podle ní další osoby utrpěly zranění.
před 3 hhodinami

Trump vulgárně pohrozil Teheránu, pokud neuvolní Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.
před 3 hhodinami

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Americkým silám se podařilo vyzvednout z íránského území druhého člena posádky sestřeleného bojového letounu F-15E. Informaci potvrdil prezident USA Donald Trump, podle kterého byl letec vážně zraněn. Íránská armáda uvedla, že se jí podařilo záchrannou misi USA překazit a že zničila čtyři americké letouny. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu. Podle jejich zdrojů nebyl žádný americký voják při záchraně letce zraněn.
06:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla rafinerii Lukoilu v Nižněnovgorodské oblasti

Ukrajinci zasáhli ruský přístav Primorsk důležitý pro vývoz ropy a rafinerii v Kstově v Nižněnovgorodské oblasti, potvrdil velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. O ukrajinských útocích už dříve informovala ruská strana. Ukrajina zároveň hlásí sestřelení 76 ruských bezpilotních letounů z 93.
10:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Srbsko našlo podle Vučiče batohy s výbušninami u plynovodu vedoucího do Maďarska

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na jednání obranné rady nařídil, aby potrubí začala střežit armáda. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev, ten naopak viní Moskvu. Šéf maďarské opozice Péter Magyar vyjádřil přesvědčení, že jde o akci „pod falešnou vlajkou“, která má vyvolat paniku a zabránit volbám příští týden.
před 6 hhodinami

Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
před 6 hhodinami

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 12 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 18 hhodinami
Načítání...