„Smích je hlavní nepřítel diktátorů,“ říká šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo

6 minut
Newsroom: Rozhovor se šéfredaktorem časopisu Charlie Hebdo Gérardem Biardem
Zdroj: ČT24

Deset let po krvavém útoku je redakce Charlie Hebdo pod ochranou a pracuje na utajené adrese. Přesto její šéfredaktor Gérard Biard říká, že autocenzuru v sobě necítí. Do Prahy přijel v rámci festivalu FALL a Česká televize s ním natočila exkluzivní rozhovor. Proč je důležité se umět smát – i smrti? Co se podle něj děje se svobodou slova ve světě? A proč by nikdy nezveřejnil rasistickou karikaturu? O tom mluvil v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Existuje něco, o čem byste nežertoval?

Ne. Víte, zakladatel Charlie Hebdo Francois Cavann chtěl mít časopis, který by nic netajil. Ale tomu, co píšete nebo kreslíte, musíte dát nějaký smysl. Pokaždé někoho šokujete, když si děláte legraci z nejvážnějších věcí – třeba ze smrti. Pokud se ale smrti nedokážete zasmát, je to smutné, protože to je vaše jediná moc, kterou nad smrtí máte.

Smích je mocná zbraň. A není náhoda, že americký prezident Donald Trump míří na humoristy a moderátory večerních show, které chce zrušit. Protože se smějí. Smějí se jemu, smějí se jeho moci. Smích je hlavní nepřítel diktátorů.

Zmiňoval jste Spojené státy, kde jsme mohli vidět, že show Jimmyho Kimmela byla na několik dní pozastavena, příští rok skončí se svou show Stephen Colbert. Myslíte si, že i svoboda projevu má své hranice, které by se neměly překračovat?

V Americe mají první dodatek Ústavy, který vám dovoluje říct téměř vše. Můžete si obléct nacistickou uniformu a je to v pořádku. To ve Francii udělat nemůžete a nemůžete to udělat v mnoha dalších zemích Evropy. To je zákon. Donald Trump říká, že Charlie Kirk měl právo mluvit, ale Jimmy Kimmel má být zticha. Trump se ho snažil umlčet. A já říkám, že tohle není svoboda projevu, je to dokonce proti onomu prvnímu dodatku americké ústavy.

Cítili jste někdy to, čemu se říká autocenzura? Nějaká chvíle, kdy jste přemýšleli a říkali si, ne, to už je moc, mohlo by to způsobit problém, hrozbu, neměli bychom to vydávat...

Ne, něco takového jsme nikdy necítili. Dodržujeme naše zákony. Takže netvoříme třeba rasistické karikatury, netvoříme karikatury, které podněcují nenávist. Každou karikaturu, kterou zveřejníme, dokážeme obhájit. Umíme vysvětlit proč vznikla, co znamená a v jakém kontextu jsme ji vytvořili.

Časopis Charlie Hebdo bývá označován jako kontroverzní. Jak byste oponoval kritikům, kteří říkají, že jste necitliví k minoritám nebo k lidem různých vyznání? Co byste jim řekl?

Je to jednoduché. My nenapadáme věřící, napadáme církevní moc. Je třeba to rozlišovat – je rozdíl mezi vírou, kultem a církví. Víra je to, čemu věříte. To je vaše osobní věc. A nikoho jiného to nemá co zajímat. Kult je způsob, jakým svou víru projevujete. Co je podle víry správné, s jakými lidmi se setkáváte, modlíte. Tohle se musí kontrolovat, protože způsob, jakým víru projevujete, musí odpovídat zákonům. A církev je instituce, která chce společnost nějak ovládat. To znamená, že je naprosto politická. My tedy nenapadáme víru, ale církev.

Od toho hrozivého teroristického útoku na Charlie Hebdo uplynulo více než deset let. Změnila nebo posílila tato tragická událost váš názor na svobodu slova? Podpořila možná ještě víc váš boj za svobodu projevu?

Ano, něco se změnilo. Najednou jsme si uvědomili, že Charlie Hebdo je ztělesněním určitých hodnot. Ale víte, tyto hodnoty, za kterými stojíme, nejsou jen naše hodnoty. Jsou to hodnoty všech a každý za těmito vzácnými hodnotami musí stát.

Vy a vaši kolegové pracujete pod velmi přísnými bezpečnostními opatřeními. Například adresa vaší redakce je tajná. Můžete o tom současném chodu redakce říct něco víc?

Když na našem časopisu pracujeme, nesmíme se bát toho, co máme za sebou. Zvlášť u tak specifického časopisu, je to satirický časopis. Musíme být uvolnění. Nikoliv veselí, ale musíme si udržovat dostatečný nadhled, abychom byli vtipní. Abychom zůstali vtipní.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jste v roce 2022 řekl, že cituji „třetí světová válka už začala. Je to válka mezi zeměmi s demokratickými hodnotami, systémy a institucemi na jedné straně a těmi, kteří je nemají, na straně druhé“. Která strana teď podle vás vyhrává?

Obávám se, že v mnoha zemích je tahle touha po demokracii slabší a slabší. Je to velmi smutné. Vidíme to v mnoha zemích a bohužel i v těch demokratických, že lidé jsou z demokracie zkrátka unavení. Je to nebezpečné, protože demokracie je velmi křehký systém, totalita křehká není. Jsem pesimista. Doufám, že jsem až moc pesimistický... Alespoň doufám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Ta byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu, po únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA se však Trumpovi daří přesměrovat dodávky venezuelské ropy do Spojených států.
před 55 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dvě stě obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly přes dvě stě mrtvých a více než 2600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 3 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS), píše agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit. Na úderech se v rámci mezinárodní koalice podílelo také sousední Jordánsko, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 11 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 13 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 18 hhodinami
Načítání...