„Smích je hlavní nepřítel diktátorů,“ říká šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo

6 minut
Newsroom: Rozhovor se šéfredaktorem časopisu Charlie Hebdo Gérardem Biardem
Zdroj: ČT24

Deset let po krvavém útoku je redakce Charlie Hebdo pod ochranou a pracuje na utajené adrese. Přesto její šéfredaktor Gérard Biard říká, že autocenzuru v sobě necítí. Do Prahy přijel v rámci festivalu FALL a Česká televize s ním natočila exkluzivní rozhovor. Proč je důležité se umět smát – i smrti? Co se podle něj děje se svobodou slova ve světě? A proč by nikdy nezveřejnil rasistickou karikaturu? O tom mluvil v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Existuje něco, o čem byste nežertoval?

Ne. Víte, zakladatel Charlie Hebdo Francois Cavann chtěl mít časopis, který by nic netajil. Ale tomu, co píšete nebo kreslíte, musíte dát nějaký smysl. Pokaždé někoho šokujete, když si děláte legraci z nejvážnějších věcí – třeba ze smrti. Pokud se ale smrti nedokážete zasmát, je to smutné, protože to je vaše jediná moc, kterou nad smrtí máte.

Smích je mocná zbraň. A není náhoda, že americký prezident Donald Trump míří na humoristy a moderátory večerních show, které chce zrušit. Protože se smějí. Smějí se jemu, smějí se jeho moci. Smích je hlavní nepřítel diktátorů.

Zmiňoval jste Spojené státy, kde jsme mohli vidět, že show Jimmyho Kimmela byla na několik dní pozastavena, příští rok skončí se svou show Stephen Colbert. Myslíte si, že i svoboda projevu má své hranice, které by se neměly překračovat?

V Americe mají první dodatek Ústavy, který vám dovoluje říct téměř vše. Můžete si obléct nacistickou uniformu a je to v pořádku. To ve Francii udělat nemůžete a nemůžete to udělat v mnoha dalších zemích Evropy. To je zákon. Donald Trump říká, že Charlie Kirk měl právo mluvit, ale Jimmy Kimmel má být zticha. Trump se ho snažil umlčet. A já říkám, že tohle není svoboda projevu, je to dokonce proti onomu prvnímu dodatku americké ústavy.

Cítili jste někdy to, čemu se říká autocenzura? Nějaká chvíle, kdy jste přemýšleli a říkali si, ne, to už je moc, mohlo by to způsobit problém, hrozbu, neměli bychom to vydávat...

Ne, něco takového jsme nikdy necítili. Dodržujeme naše zákony. Takže netvoříme třeba rasistické karikatury, netvoříme karikatury, které podněcují nenávist. Každou karikaturu, kterou zveřejníme, dokážeme obhájit. Umíme vysvětlit proč vznikla, co znamená a v jakém kontextu jsme ji vytvořili.

Časopis Charlie Hebdo bývá označován jako kontroverzní. Jak byste oponoval kritikům, kteří říkají, že jste necitliví k minoritám nebo k lidem různých vyznání? Co byste jim řekl?

Je to jednoduché. My nenapadáme věřící, napadáme církevní moc. Je třeba to rozlišovat – je rozdíl mezi vírou, kultem a církví. Víra je to, čemu věříte. To je vaše osobní věc. A nikoho jiného to nemá co zajímat. Kult je způsob, jakým svou víru projevujete. Co je podle víry správné, s jakými lidmi se setkáváte, modlíte. Tohle se musí kontrolovat, protože způsob, jakým víru projevujete, musí odpovídat zákonům. A církev je instituce, která chce společnost nějak ovládat. To znamená, že je naprosto politická. My tedy nenapadáme víru, ale církev.

Od toho hrozivého teroristického útoku na Charlie Hebdo uplynulo více než deset let. Změnila nebo posílila tato tragická událost váš názor na svobodu slova? Podpořila možná ještě víc váš boj za svobodu projevu?

Ano, něco se změnilo. Najednou jsme si uvědomili, že Charlie Hebdo je ztělesněním určitých hodnot. Ale víte, tyto hodnoty, za kterými stojíme, nejsou jen naše hodnoty. Jsou to hodnoty všech a každý za těmito vzácnými hodnotami musí stát.

Vy a vaši kolegové pracujete pod velmi přísnými bezpečnostními opatřeními. Například adresa vaší redakce je tajná. Můžete o tom současném chodu redakce říct něco víc?

Když na našem časopisu pracujeme, nesmíme se bát toho, co máme za sebou. Zvlášť u tak specifického časopisu, je to satirický časopis. Musíme být uvolnění. Nikoliv veselí, ale musíme si udržovat dostatečný nadhled, abychom byli vtipní. Abychom zůstali vtipní.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jste v roce 2022 řekl, že cituji „třetí světová válka už začala. Je to válka mezi zeměmi s demokratickými hodnotami, systémy a institucemi na jedné straně a těmi, kteří je nemají, na straně druhé“. Která strana teď podle vás vyhrává?

Obávám se, že v mnoha zemích je tahle touha po demokracii slabší a slabší. Je to velmi smutné. Vidíme to v mnoha zemích a bohužel i v těch demokratických, že lidé jsou z demokracie zkrátka unavení. Je to nebezpečné, protože demokracie je velmi křehký systém, totalita křehká není. Jsem pesimista. Doufám, že jsem až moc pesimistický... Alespoň doufám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V havarovaném tureckém letounu bylo dvacet vojáků

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.
14:03Aktualizovánopřed 24 mminutami

Na narušování vzdušného prostoru NATO je třeba reagovat silou, zdůraznil Pavel

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.
12:43Aktualizovánopřed 52 mminutami

Sebevražedný útočník odpálil bombu v Islámábádu, zabil dvanáct lidí

Sebevražedný útočník odpálil v úterý bombu před branami soudu v pákistánském hlavním městě Islámábád. Zabil dvanáct lidí a dalších 27 zranil, oznámil ministr vnitra Muhsín Nakví. K činu se přihlásili členové zakázané pákistánské militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří v zemi chtějí zavést islámské právo šaría.
11:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turecká prokuratura žádá pro istanbulského starostu přes dva tisíce let vězení

Možný trest odnětí svobody na více než dva tisíce let požaduje hlavní istanbulský prokurátor pro istanbulského starostu Ekrema Imamoglua, který byl v březnu zadržen a je od té doby ve vazbě. Obžaloba podle agentury Reuters viní Imamoglua a 401 dalších osob z účasti na korupční síti, která údajně způsobila státu v průběhu deseti let škodu ve výši 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun).
před 1 hhodinou

V Pokrovsku je asi tři sta ruských vojáků, uvedla ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
před 2 hhodinami

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer).
před 3 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 5 hhodinami

„Lidské safari.“ Rusové sídlící za řekou zabíjejí v Chersonu i tři roky po osvobození

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.
před 5 hhodinami
Načítání...