Svoboda slova

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v pondělí podepsal kontroverzní zákon o zahraničním vlivu, informovala agentura TASS. Podle ní tak zákon, proti němuž v uplynulých týdnech protestovaly desetitisíce lidí, začal platit.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.

Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Hongkongský soud zamítl žádost tamní vlády o zákaz protestní písně, která se stala neoficiální hymnou hongkongského prodemokratického hnutí. Soudce podle BBC uvedl, že zákaz by mohl mít „hrozivé účinky“ na svobodu slova. Pročínské autority zaujaly v posledních letech vůči demonstrantům v Hongkongu tvrdší postoj.

Desítky Iráčanů vtrhly ve čtvrtek krátce na švédské velvyslanectví v Bagdádu na protest proti spálení koránu před mešitou ve Stockholmu. Irácký bezpečnostní představitel podle agentury AP uvedl, že ambasáda byla po průniku demonstrantů do budovy evakuována. Středeční spálení koránu kritizovala řada muslimských zemí a znepokojení vyjádřily i Spojené státy. Washington ale zároveň uvedl, že povolení demonstrace ze strany švédských úřadů podporuje svobodu slova a neznamená souhlas s tímto činem.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Rodinný dům, ve kterém byli v roce 2018 zastřeleni novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová, bude zbourán. Demolice začne v úterý a na místě v budoucnu vyroste památník svobody slova. Informoval o tom úřad Trnavského kraje, který projekt připravil a financuje.

Patrik Tušl a Tomáš Čermák se brání proti trestům za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Proti říjnovému rozsudku podali odvolání. ČT to řekl mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Soud oba muže nepravomocně poslal do vězení – Tušla na deset měsíců, Čermáka na šest měsíců. Důvodem je video, ve kterém podle obžaloby dehonestovali Ukrajince. Oba muži vinu odmítli, připustili ale nevhodnost projevu.

Elon Musk si rozmyslel koupi sociální sítě Twitter. Názor ale může změnit – jako už několikrát. Od plánu měl jeden z nejbohatších lidí světa ustoupit kvůli velkému počtu falešných účtů. Může jít ale také o taktiku, jak srazit cenu transakce. Celou věc teď řeší právníci. Podnikatel a vizionář chtěl z platformy udělat ráj svobody slova. Dřív kritizoval třeba to, že firma zablokovala účet tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Vláda v Hongkongu chystá další roubíkový zákon. Týká se ochrany práv duševního vlastnictví, ale dotkne se i toho, co lidé sdílejí na internetu. Podle kritiků ještě víc omezí svobodu slova.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval internetový server projektu OVD-Info, který sleduje v Rusku zásahy policie. Informovala o tom ruská média, podle nichž úřad jednal na základě rozhodnutí soudu, jenž dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. Podle kritiků je to další krok Kremlu k umlčení jemu nepohodlných médií.

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.

Svět ji uznává, jenže vedení její domovské země ji zatracuje. Novinářka Maria Ressaová má přesně za tři týdny převzít Nobelovu cenu míru. Stále přitom netuší, jestli bude moci do Norska vyjet, případně zda ji Filipíny pak pustí zpět domů. Čelí několika žalobám kvůli investigativní práci a kritice režimu.

Francie si v sobotu 16. října připomíná přesně rok od vraždy středoškolského učitele Samuela Patyho na pařížském předměstí. Osmnáctiletý Čečenec tehdy zabil pedagoga za to, že studentům vysvětloval princip svobody slova. Policie ho krátce poté zastřelila.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Polský Senát zamítl spornou novelu mediálního zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet zpravodajskou televizi vlastněnou Američany a kritizující současnou národně-konzervativní vládu. Podle zákona by vysílací společnosti působící v Polsku směly vlastnit jen firmy z Evropského hospodářského prostoru. V Senátu má většinu opozice.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal výnos, kterým chce ztížit mazání příspěvků a účtů ze strany provozovatelů sociálních sítí. Před jejich smazáním by měli uživateli řádně vysvětlit, proč chtějí k tomuto opatření přistoupit. Podle serveru BBC News ale není příliš jasné, jak bude nová norma v praxi fungovat. Na úterý jsou v brazilském hlavním městě hlášená shromáždění příznivců i odpůrců prezidenta.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Ruský úřad pro ochranu práv spotřebitelů zablokoval ruskou webovou stránku Českého rozhlasu (ČRo) s článkem o Janu Palachovi z roku 2001. Podle něj propaguje sebevraždy. Upozornil na to server iRozhlas.cz. Podle ČRo není v Rusku dostupný celý web jeho ruského vysílání.