Svoboda slova

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Patřil mezi ně i nominant ANO na ministra spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten po jednání s prezidentem označil za priority například svobodu slova či boj proti násilné trestné činnosti. Debata s hlavou státu podle něho byla velmi otevřená a přátelská „Neřekl bych, že jsme v nějakém zásadním rozporu,“ dodal.

Diplomaté Spojených států amerických se mají řídit novými pravidly. Lidská práva podle nich porušují země, které prosazují politiku diverzity nebo zavádějí zákony proti šíření nenávisti na sociálních sítích – tedy třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Podporu naopak mohou čekat státy sdílející stejný pohled na svět jako administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Deset let po krvavém útoku je redakce Charlie Hebdo pod ochranou a pracuje na utajené adrese. Přesto její šéfredaktor Gérard Biard říká, že autocenzuru v sobě necítí. Do Prahy přijel v rámci festivalu FALL a Česká televize s ním natočila exkluzivní rozhovor. Proč je důležité se umět smát – i smrti? Co se podle něj děje se svobodou slova ve světě? A proč by nikdy nezveřejnil rasistickou karikaturu? O tom mluvil v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Pentagon zrušil akreditace a odebral průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která v minulých dnech odmítla přistoupit na nová pravidla amerického ministerstva obrany pro tisk. Pravidla jim podle nich brání vykonávat práci nezávisle. Žurnalisté specializující se na pokrývání ministerstva obrany a armády tak rovněž museli vyklidit své kanceláře uvnitř Pentagonu. Nová pravila by mohla omezit práva novinářů zjišťovat či zveřejňovat informace, jejichž publikování ministerstvo oficiálně neschválilo, uvádí agentury.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) by v případě vstupu do vlády usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška. Po úterním zasedání poslaneckého klubu to uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Zdůvodnil to mimo jiné vlastním stíháním v případu loňských předvolebních plakátů hnutí. Podle Okamury nelze stíhat za názory a hrozit za ně vězením. Vondrášek upozornil, že kompetenci k zahájení trestního stíhání má příslušný policejní orgán a dozorový státní zástupce, ne policejní prezident. Policie má zůstat apolitická, zdůraznil v reakci končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Šéf hnutí ANO Andrej Babiš následně Okamurův výrok označil za velice nevhodný.

Vražda aktivisty Charlieho Kirka a reakce na ni, především ta od populárního moderátora Jimmyho Kimmela, rozvířila v USA debaty o svobodě slova. Po nedávném ohlášení konce pořadu Stephena Colberta a aktuálním stažení Kimmelovy show z obrazovek jsou kritici administrativy prezidenta Donalda Trumpa přesvědčeni, že jeho lidé tlačí na vysílatele a ti jim kvůli záchraně vlastních zisků ustupují. Trumpovi spojenci odmítají, že by byl jeho postup nestandardní.

V USA se rozhořela ostrá debata o tom, do jaké míry se lze vyjadřovat k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Stanice ABC například pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře ke Kirkově smrti vyvolaly kritiku. Podle publicisty Romana Jocha je takový krok neadekvátní, nicméně ho nevnímá jako porušení svobody slova. Politolog Jakub Dopieralla míní, že se prezident USA Donald Trump snaží neformálně tlačit na média.

Americká stanice ABC pozastavila „na neurčito“ vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Později dodal, že byl vyhozen pro „nedostatek talentu“.

Kalifornská univerzita v Berkeley poskytla administrativě prezidenta USA Donalda Trumpa informace o 160 členech fakulty a studentech v rámci federálního vyšetřování údajných antisemitských incidentů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření univerzity.

Spolek Obránci zvířat (Obraz) se musí obchodnímu řetězci Albert omluvit za některé výroky z kampaně, ve které upozorňoval na údajně špatné podmínky chovu kuřat. V pondělí o tom nepravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Spolek se musí omluvit například za tvrzení, že jsou kuřata znetvořená, popálená, dusí se a jsou nemocná a že Albert vydělává na obrovském utrpení. Musí je také odstranit z videí kampaně, letáků a plakátů a také ze svého webu. Na spolek podala s Albertem žalobu i společnost Rabbit Trhový Štěpánov, v její části soud žalobu zamítl.

Bílý dům vyřadil list The Wall Street Journal (WSJ) z doprovodu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro jeho nadcházející cestu do Skotska. S odvoláním na mluvčí hlavy státu Karoline Leavittovou to píší server Politico nebo stanice CNN, které krok dávají do souvislosti s článkem WSJ o vazbách Trumpa na finančníka Jeffreyho Epsteina, jenž zemřel v roce 2019 ve vězení, kde čekal na proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek.

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska tvrdí, že se ve Francii stala terčem politicky motivovaného vyšetřování, které ohrožuje svobodu projevu uživatelů. Odmítla veškerá vznesená obvinění a uvedla, že při vyšetřování nebude spolupracovat. Francouzská prokuratura se letos začala sítí X zabývat kvůli podezřením na ovlivňování algoritmu platformy za účelem zahraničního vměšování a na podvodné shromažďování údajů o uživatelích.

Gruzínský parlament hlasy poslanců vládnoucí strany Gruzínský sen schválil novelu zákona o svobodě slova, která rozšiřuje definici pomluvy, přenáší důkazní břemeno na obžalovaného a má zpětnou platnost. Novela rozšiřuje možnosti postihu za kritická vyjádření ve veřejném i soukromém prostoru, napsal portál Kavkazskij uzel.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.

Policie bude moci vést trestní řízení vůči předsedovi SPD Tomiu Okamurovi za dvojici plakátů opozičního hnutí z loňské volební kampaně. Sněmovna ho ve středu vydala ke stíhání po více než čtyřhodinovém jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Okamura po rozhodnutí o vydání řekl, že bude dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova.

Nejvyšší soud (NS) v prosinci zrušil zprošťující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou. Teď zveřejnil obsáhlé odůvodnění, v němž uvádí, v čem podle něj soudy nižší instance chybovaly, když pedagožku pravomocně osvobodily. „Lež není názorem, byť ji pachatel subjektivně vnímá jako pravdu,“ stojí mimo jiné v usnesení NS. Žena podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu mimo jiné uváděla, že ruská agrese na Ukrajině je omluvitelný způsob řešení situace.

Na jedné straně svoboda slova, na straně druhé hrozba šíření nenávisti. Vymezit hranici, kde jedno už převažuje nad druhým, je obtížné a většinou se posuzuje případ od případu, zaznělo v Devadesátce ČT24. Debata ožila kvůli požadavku policie na vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání za údajné podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.

Francouzský soud v pátek uložil tresty 16 let vězení dvěma lidem za spoluúčast na vraždě učitele dějepisu Samuela Patyho v roce 2020. Jednalo se o přátele radikalizovaného islamisty čečenského původu Abdulaka Anzorova, který Patyho sťal. Dva strůjce nenávistné kampaně proti Patymu soud poslal do vězení na 13 a 15 let za teroristické zločinecké spolčení, informovala agentura AFP.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v pondělí podepsal kontroverzní zákon o zahraničním vlivu, informovala agentura TASS. Podle ní tak zákon, proti němuž v uplynulých týdnech protestovaly desetitisíce lidí, začal platit.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.