Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.
Gruzínská vláda cenzurou, vyhošťováním a vyhazovy upevňuje moc
Dvěma francouzským novinářům informujících o protivládních protestech v Gruzii byl v posledních měsících bezdůvodně odepřen vstup do země tamními úřady, uvedla nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Konkrétně se jedná o fotožurnalistu Jérôma Chobeauxe a Clémenta Girardota, který spolupracuje s médii jako je list Le Monde či stanice al-Džazíra.
„Zákazy vstupu do země uvalené na tyto dva francouzské novináře, oba známé svým zpravodajstvím přímo z místa o demonstracích proti sporným volbám z 26. října, jsou součástí záměrné strategie zastrašování reportérů,“ prohlásila Jeanne Cavelierová, vedoucí oddělení RSF věnující se východní Evropě a Střední Asii.
Vládnoucí stranu Gruzínský sen Cavelierová vyzvala, aby dodržovala závazky v oblasti svobody slova, a vyzvala Evropskou unii a Francii, aby v této souvislosti vyvinuly na Tbilisi tlak.
EU společně se Spojenými státy už po říjnových parlamentních volbách vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Podle Evropského parlamentu volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi. Gruzínský sen obvinění z volebních podvodů odmítá.
Pokuta a vyhoštění do Athén
Jérôme Chobeaux, který spolupracuje s italskou agenturou NurPhoto, pokrýval povolební protivládní protesty v Gruzii a po krátké cestě do Francie se na konci března pokusil do kavkazské země vrátit. Úředníci ho však na letišti v Tbilisi zadrželi na několik hodin bez přístupu k telefonu či zavazadlům a poté ho vyhostili do Athén, popsala situaci RSF.
Hraniční úředníci měli požadovat okamžité zaplacení dvou pokut po pěti tisících lari (asi 40 tisíc korun), aniž by poskytli jakékoli vysvětlení. Jeden z úředníků fotožurnalistovi později řekl, že ho do země nepustí, „i kdyby zaplatil“, a to kvůli příkazu „z vyšších pozic“. Chobeaux odmítl podepsat jakýkoli dokument potvrzující vyhoštění a neobdržel žádné oficiální oznámení o údajných pokutách, píše RSF.
Organizace také informovala, že francouzský novinář kvůli incidentu podal stížnost.
Případem Girardota se bude zabývat soud
Reportéři bez hranic poznamenali, že se daná situace podobá případu Clémenta Girardota který v zemi působil přes deset let a informoval o gruzínském protestním hnutí včetně jeho potlačování úřady. Ty mu vstup do země odepřely 12. února, když se vracel z cesty do Francie.
Tehdy byl podle RSF zastaven při pasové kontrole a po dlouhém čekání předvolán policistou a bez vysvětlení poslán zpět. Jediný dokument, který obdržel, uváděl „jiné důvody“, což podle Girardotova právníka nemá žádnou právní váhu.
Přestože se novinář snažil získat více informací prostřednictvím francouzského velvyslanectví a místního právníka, gruzínské úřady o skutečném důvodu jeho vyhoštění mlčí, uvádí RSF. Také Girardot podal ve věci stížnost, tamní ministerstvo vnitra ho však zamítlo a kauzou se má 23. června zabývat soud.
Reportéři bez hranic připomněli také českého novináře Raye Baseleyho a švýcarského fotografa Stephana Gosse, které úřady nepustily do země těsně před parlamentními volbami.
Tlak na místní novináře
Tlaku v Gruzii čelí také místní novináři. Server OC Media informoval o tom, že takzvané Gruzínské veřejnoprávní vysílání (Georgian Public Broadcaster), provozované vládou, propustilo dva své zaměstnance poté, co otevřeně kritizovali její redakční politiku.
Propuštění Nino Zautašviliová a Vasil Ivanov-Čikovani byli o rozhodnutí informováni v pátek, což vyvolalo odpor kritiků, kteří dlouhodobě obviňují vysílání z provládní zaujatosti ve zpravodajství. Další dva zaměstnanci kanálu podali na protest výpověď.
V pátečním prohlášení gruzínské vysílání uvedlo, že novináři odhalili „skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami smluv, pracovními předpisy a předpisy místních samospráv“, citoval OC Media.
V rozhovoru pro Svobodnou Evropu (RFE/RL) připsal Ivanov-Čikovani své odvolání redakční politice a politickým vlivům předsedy správní rady Vasila Maghlaperidzeho. Ten dříve působil jako generální ředitel vysílání a předtím, než se vrátil do nové funkce, byl místopředsedou vládnoucí strany Gruzínský sen.
Podle místních médií se oba novináři hodlají proti rozhodnutí televizní stanice odvolat k soudu, píše OC Media.
Zpráva mluví o „vážné institucionální krizi“
V úterý byla také zveřejněna monitorovací zpráva Koalice na podporu médií (Media Advocacy Coalition), ve které stojí, že Gruzínské veřejnoprávní vysílání čelí „vážné institucionální krizi“, která se projevuje politickou zaujatostí, cenzurou opozičních a prozápadních názorů a systematickým nátlakem na nesouhlasící zaměstnance.
Podle zprávy dochází k systémovým zásahům do redakční nezávislosti, dále k politizování ve prospěch Gruzínského snu a zpráva mluví i o tom, že stanice nesplňují mezinárodní standardy veřejnoprávního vysílání.
Koalice tvrdí, že nejvyšší vedení vysílání, včetně Maghlaperidzeho a současného generálního ředitele Tinatina Berdzenišviliho, slouží zájmům vládnoucí strany a „otevřeně pronásleduje“ zaměstnance, kteří veřejně kritizují a protestují proti redakční politice televize.
Vyhazov novinářů následoval po interním vyšetřování, které vysílání zahájilo v souvislosti s probíhajícími proevropskými protesty v Gruzii.
Propouštění a pokračující protesty
K propouštění v souvislosti s účastí na proevropských protestech dochází napříč gruzínskými státními institucemi. Agentura Reuters v úterý informovala, že podle místní pobočky protikorupční organizace Transparency International (TI) jich bylo od prosince propuštěno přibližně sedm set.
Zpráva zveřejněná v pondělí zdůrazňuje, že nejvíce zaměstnanců bylo propuštěno například z ministerstva obrany či Ústřední volební komise. Kromě toho byly uzavřeny také dvě instituce – Parlamentní výzkumné centrum a Úřad pro veřejnou službu, napsal OC Media.
Podle gruzínské TI zaměstnanci, kteří byli propuštěni nebo odvoláni ze svých pozic, podepsali protestní prohlášení proti pozastavení evropské integrace nebo otevřeně vyjádřili svůj kritický postoj k vládní politice, dodal kavkazský server.
Od oznámení premiéra Irakliho Kobachidzeho, že vláda v listopadu 2024 zastaví žádost země o vstup do EU, se v celé zemi denně konají protesty. Aktivisté za lidská práva v Gruzii naznačují, že jen během listopadu a prosince mohlo být zadrženo více než čtyři sta demonstrantů – velká část z nich tvrdí, že byli vystaveni fyzickému nebo psychickému týrání ze strany bezpečnostních složek.
Demonstranti se sešli v centru hlavního města také 9. dubna, kdy si připomínali výročí brutálního zásahu sovětských vojsk proti demonstrantům za nezávislost v Tbilisi v roce 1989.