Reportéři bez hranic

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Lídr turecké opozice podal žalobu na tureckého prezidenta těsně před finále volby hlavy státu. Kemal Kilicdaroglu žaluje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šíření videomontáže a obvinění ze spojení s teroristy. Druhé kolo prezidentské volby, ve kterém se utkají právě dva zmínění politici, čeká zemi v neděli.

Nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve středu zveřejnila žebříček 180 zemí, u kterých hodnotila svobodu médií. Česká republika je na 14. místě, proti loňsku si o šest míst polepšila. Organizace konstatovala, že podmínky pro práci novinářů jsou špatné v sedmi z deseti zemí světa, ve zbylé třetině jsou uspokojivé. V čele žebříčku je Norsko, na jeho chvostu Severní Korea. Slovensko je 17., polepšilo si o deset míst.

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) bránící novináře zveřejnila ve středu výsledek svého vyšetřování na Ukrajině, které podle ní dokazuje, že fotoreportéra Makse Levina zabili a podle jednoho z možných scénářů pravděpodobně také mučili ruští vojáci. Stalo se tak podle vyšetřovatelů v březnu v okolí Kyjeva.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

V jihomexickém státě Oaxaca byl ve čtvrtek zabit další novinář. Je jím Heber López, který řídil internetové noviny Noticias Web. López je letos už pátý novinář zavražděný v Mexiku. Šéf serveru RCP Noticias Rodolfo Canseco Gutiérrez a Lópezův přítel uvedl, že zavražděný se zabýval zejména problematikou kriminality a policejních vyšetřování. Dva muži podezřelí z vraždy jsou ve vazbě, informovala agentura AP.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Novinářská organizace Mezinárodní tiskový institut (IPI) v prohlášení odsoudila středeční nevpuštění části žurnalistů na tiskovou konferenci českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s jeho maďarským protějškem Viktorem Orbánem v Ústí nad Labem. Za nepřijatelný označila tento postup i nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

Koronavirová pandemie se negativně podepsala na světové svobodě tisku, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích. Napsala to mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve své každoroční zprávě. Česko se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Čína, Turkmenistán, Severní Korea a nejhorší Eritrea.

Když v Bělorusku před půl rokem začaly nebývalé protesty proti neuznaným prezidentským volbám, připustil Alexandr Lukašenko, že by mohly být volby nové – ale až po přijetí změn ústavy. Opozice už tehdy varovala, že diktátor jen hraje o čas, a dosavadní vývoj jí dává za pravdu. Ve čtvrtek a v pátek zasedá takzvané Všeběloruské lidové shromáždění, které mělo podle dřívějších Lukašenkových vyjádření novou ústavu projednávat. Diktátor ale od svých předešlých slibů couvá a na shromáždění příslib změn jen zopakoval. V zemi mezitím začíná proces s opozičním politikem, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat, a opozice slibuje zesílení protestů.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Evropská komise odsoudila odebrání licence na vysílací frekvenci přední maďarské nezávislé rozhlasové stanici Klubrádió. V úterý budapešťský soud zamítl žalobu, kterou se stanice snažila rozhodnutí mediální rady zvrátit. Stanice Klubrádió, která je považována za poslední rozhlas v Maďarsku kritický vůči vládě, bude moci nadále vysílat jen přes internet. Mluvčí Komise uvedl, že rozhodnutí přispívá k obavám výkonného orgánu EU o „svobodu a pluralitu médií“ v Maďarsku.

Polská média, která nepodléhají vládnoucí straně, ve středu nereportují. Jejich weby ukazují jen otevřený dopis, ve kterém kritizují plán kabinetu na novou daň z reklamy. Ministři ji hájí nutností sanovat rozpočet krvácející v pandemii. Vydavatelé za ní však vidí snahu zlikvidovat svobodnou veřejnou debatu a argumentují parametry daně, která by zřejmě méně dopadla na ty, kdo o vládě informují v dobrém světle. Znepokojení nad vývojem dala ve středu najevo Evropská komise.

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet zavražděných, nejčastěji kvůli článkům o korupci a zneužívání veřejných peněz. Téměř čtyři stovky novinářů jsou ve vězení, nejčastěji v Číně. Údaje ve své výroční zprávě zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Hromadné sledování zahraničních komunikací Spolkovou zpravodajskou službou (BND) porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva. Praxe rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021.