Reportéři bez hranic strana 2 z 2

Evropská komise odsoudila odebrání licence na vysílací frekvenci přední maďarské nezávislé rozhlasové stanici Klubrádió. V úterý budapešťský soud zamítl žalobu, kterou se stanice snažila rozhodnutí mediální rady zvrátit. Stanice Klubrádió, která je považována za poslední rozhlas v Maďarsku kritický vůči vládě, bude moci nadále vysílat jen přes internet. Mluvčí Komise uvedl, že rozhodnutí přispívá k obavám výkonného orgánu EU o „svobodu a pluralitu médií“ v Maďarsku.

Polská média, která nepodléhají vládnoucí straně, ve středu nereportují. Jejich weby ukazují jen otevřený dopis, ve kterém kritizují plán kabinetu na novou daň z reklamy. Ministři ji hájí nutností sanovat rozpočet krvácející v pandemii. Vydavatelé za ní však vidí snahu zlikvidovat svobodnou veřejnou debatu a argumentují parametry daně, která by zřejmě méně dopadla na ty, kdo o vládě informují v dobrém světle. Znepokojení nad vývojem dala ve středu najevo Evropská komise.

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet zavražděných, nejčastěji kvůli článkům o korupci a zneužívání veřejných peněz. Téměř čtyři stovky novinářů jsou ve vězení, nejčastěji v Číně. Údaje ve své výroční zprávě zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Hromadné sledování zahraničních komunikací Spolkovou zpravodajskou službou (BND) porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva. Praxe rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.

Podle organizace Reportéři bez hranic, která každý rok sestavuje žebříček svobody tisku, se postkomunistické země v posledních letech propadají. Nejhorší je situace v Maďarsku a Bulharsku. Maďarský premiér Viktor Orbán dokázal kontrolu médií utužit tak, že jeho země skončila na 87. místě, například za Albánií a Mongolskem – a z Bulharska, které v žebříčku obsadilo 111. příčku, kritická žurnalistika prakticky vymizela. Pro pořad Reportéři ČT v Bulharsku natáčel Marek Wollner, v Maďarsku Tereza Engelová.

Kvůli své práci přišlo letos o život nejméně 49 novinářů, dalších zhruba 390 je ve vězení. Ve své výroční zprávě to uvedla mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která hájí svobodu médií. Nejnebezpečnější země pro novináře jsou podle Reportérů bez hranic Sýrie a Mexiko, kde od začátku roku zahynulo kvůli své práci po deseti novinářích. Pět jich přišlo o život v Afghánistánu, čtyři v Pákistánu a tři v Somálsku.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

Laureátem letošní Nobelovy ceny za mír se stal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Po dvaceti letech tak loni na podzim formálně skončila jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.