Hromadné sledování zahraničních komunikací Spolkovou zpravodajskou službou (BND) porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva. Praxe rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021.
Německá rozvědka masově sleduje například internetovou komunikaci, v níž bez ohledu na to, jestli má, nebo nemá konkrétní podezření, pátrá po informacích, které by mohly být relevantní pro bezpečnostní nebo zahraničněpolitické zájmy země a jejích spojenců. Za pomoci různých vyhledávacích filtrů takto každý den pročesává obrovské množství informací.
Sledovat tímto způsobem podle německých zákonů nesmí komunikaci Němců a osob, které jsou v Německu. U ostatních to až na drobné výjimky možné je. Právě proti tomu se u ústavního soudu bránila mimo jiné nezisková organizace Reportéři bez hranic a šest zahraničních investigativních novinářů, kteří postup německé rozvědky považují za porušení listovního tajemství a svobody tisku.
I při sledování mimo hranice Německa platí německá ústava
Ústavní soudci jim dali za pravdu. I při sledování cizích zahraničních příslušníků mimo hranice spolkové republiky je podle nich totiž BND vázána základními lidskými právy obsaženými v německé ústavě. Současnou praxí přitom podle soudu rozvědka porušuje právo na listovní tajemství i svobodu tisku. To se týká jak získávání dat, tak jejich dalšího zpracování a také předávání dalším institucím.
Zároveň ale soudci konstatovali, že „přiměřené“ využití nástroje, jakým je sledování zahraniční komunikace, je slučitelné se základními lidskými právy, jak jsou stanovena v ústavě.
Předpisy se musí změnit
Poslanci tak zřejmě budou muset upravit příslušný zákon tak, aby nebylo monitorování komunikace plošné, a aby při něm byli chráněni například novináři nebo právníci. Lépe vymezená má být podle ústavního soudu také spolupráce se zahraničními rozvědkami, důslednější pak kontrola BND.
Odborníci už dopředu počítali s tím, že by soudci mohli nynější zákon přinejmenším zčásti shledat protiústavním. Vláda se toho obávala, protože by to podle ní mohlo omezit funkčnost rozvědky, která i díky dosavadní praxi získává řadu informací důležitých pro bezpečnost země.
