BND

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.

Německá policie zadržela bývalého šéfa rozvědky BND Augusta Hanninga pro podezření ze špionáže a pokus o vlastizradu. Informaci potvrdilo generální státní zastupitelství. Kromě Hanninga zadržela také jeho bývalého spolupracovníka.

Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem, a hrozba útoků na cíle v Německu zůstává reálná. Řekl to v pondělí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger poslancům Spolkového sněmu. Právě Rusko v současnosti představuje pro Německo největší hrozbu, přičemž akce nízké intenzity namířené proti členským státům NATO už nejsou výjimkou, upozornil Jäger.

Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.

V Berlíně probíhá soudní líčení s bývalým zaměstnancem německé tajné služby BND. Policie ho koncem roku 2022 zatkla kvůli podezření, že předával utajené informace ruským špionům. Za styk z ruskou FSB je obžalovaný z vlastizrady. Bezpečnostní experti poukazují na zvýšené aktivity agentů Moskvy napříč Německem.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Ruská armáda oznamuje postup v Doněcké oblasti. Podle analytiků ale boje provázejí velmi vysoké ztráty na obou stranách. Ukrajinské statistiky tvrdí, že nepřítel už na bojišti přišel bezmála o 125 tisíc vojáků. Přesná čísla mrtvých ale ruská veřejnost nezná a média o nich ani nespekulují. Jedním ze způsobů, jak mohou novináři i obyvatelé Ruska odhadovat ztráty, je sledování čerstvých hrobů, kterých v posledních měsících rychle přibývá.

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Hromadné sledování zahraničních komunikací Spolkovou zpravodajskou službou (BND) porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva. Praxe rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.