Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.
MIVD odhaduje, že Rusko od začátku své plnohodnotné pozemní invaze v únoru 2022 utrpělo trvalé ztráty přibližně 1,2 milionu vojáků, z toho více než půl milionu mrtvých. Ukrajina podle ní zaznamenala zhruba půl milionu trvalých ztrát mezi vojáky.
Podobná čísla uvádělo v lednu také americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které odhadlo ruské ztráty na 1,2 milionu zabitých, zraněných či nezvěstných vojáků, z toho 325 tisíc mrtvých. Na ukrajinské straně se počet mrtvých, zraněných či pohřešovaných vojáků blíží podle CSIS šesti stům tisícům.
MIVD uvádí, že válka proti Ukrajině je součástí dlouhodobého ruského úsilí o zásadní změnu bezpečnostní architektury Evropy a mezinárodního právního řádu. Rusku nejde jen o území, ale především o jeho postavení ve světě, přičemž liberálně-demokratický hodnotový systém je Moskvou vnímán jako ohrožující pro mocenské vedení.
Rusko by mohlo zaútočit na NATO do roka po konci války s Ukrajinou
Pokud by ruská válka na Ukrajině skončila, byla by Moskva za příznivých okolností schopná zahájit regionální konflikt s NATO do jednoho roku, píše dále MIVD ve své výroční zprávě.
Zatímco Rusko nadále bojuje na Ukrajině, konvenční válka proti NATO je „prakticky vyloučena,“ zároveň však „Rusko již podniká konkrétní přípravné kroky k možnému konfliktu s NATO,“ uvádí MIVD.
Cílem takového konfliktu by nebyla vojenská porážka Aliance, ale Moskva by se snažila využít omezené územní zisky k jejímu politickému rozložení, „v případě potřeby i za pohrůžky použití jaderných zbraní,“ dodávají nizozemští zpravodajci.
Podobná varování evropských tajných služeb
Web Euromaidan Press připomíná, že hodnocení MIVD odráží konsenzus evropských zpravodajských služeb.
Německá BND a bundeswehr uvedly, že se Moskva připravuje na potenciální „rozsáhlou konvenční válku“ s NATO do konce desetiletí, přičemž ministr obrany Boris Pistorius uvedl jako možný časový rámec roky 2028–2029.
Dánská zpravodajská služba FE varovala, že Rusko by mohlo být připraveno na regionální válku proti pobaltským státům do dvou let od konce bojů na Ukrajině a na rozsáhlou válku v Evropě do pěti let.
Estonská zahraniční zpravodajská služba odhaduje, že Moskva v roce 2026 neplánuje žádný útok, ale upozorňuje na dlouhodobé obnovování ruských sil, masové zavádění dronů a rozsáhlé nasazování jednotek podél hranic východního křídla NATO.
