Východní křídlo NATO

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Němečtí vojáci se poprvé od konce druhé světové války chystají na stálé nasazení v zahraničí. Tento týden byla zahájena výstavba rozsáhlé základny v Litvě, která má do tří let pojmout až čtyři tisícovky příslušníků Bundeswehru. V Berlíně se zároveň vedou stále živější debaty, zda bude Německo i nadále poskytovat pomoc bojující Ukrajině ze spolkového rozpočtu, nebo použije jiné zdroje.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Bezpečnost pobaltské země pomáhají v rámci stálé mise Severoatlantické aliance zajišťovat spojenci včetně Česka. Vojáci české armády tentokrát poprvé nacvičovali střelbu na plovoucí cíle v moři, což vnímají jako pozitivní zkušenost. Ještě větším přínosem ale podle nich bude modernější dělostřelecká technika, kterou by měli dostat během dvou let. Na její používání už se zaškolují. Působení české armády si Litva váží.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem také o americké přítomnosti v České republice, řekla Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech uvedl, že je to záležitost, kterou by musely schválit sněmovna i Senát.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

Americký prezident Joe Biden vyloučil možnost, že by USA vyslaly svoje vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. Dodal, že v úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese a že věří, že Putin jeho zprávu pochopil. Biden rovněž očekává brzké jednání zástupců Ruska a zemí NATO o situaci na ukrajinských hranicích. Jednat o Ukrajině bude rovněž s bukurešťskou devítkou, kam patří i Česko.