Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.
Po chemické jednotce z Liberce zastupují nyní Česko na spojenecké misi v Litvě příslušníci 13. dělostřeleckého pluku. Ve výbavě má i houfnice Dana československé výroby – samohybná děla s dostřelem až dvacet kilometrů. V boji proti ruské agresi se osvědčila už dvakrát – v roce 2008 v Gruzii a teď i na ukrajinském bojišti.
„Secvičená osádka dokáže přijet a řádově vypálit do dvou minut,“ popsal velitel děla K. Kupka. Čas potřebný k akci je podle vojenských expertů klíčový, zkušenosti z Ukrajiny navíc ukazují, že ruské invazní jednotky umějí palbu na místo děla opětovat v řádu desítek vteřin. Jak potvrdil velitel českého úkolového uskupení v Rukle Jaromír Evan, na všechny tyto poznatky se vojáci snaží reagovat a zahrnout je jak do výcviku, tak do přípravy.
Rusko-ukrajinská válka zuří nedaleko Rukly, ta je zároveň jednou z předsunutých základen východního křídla NATO. Na třech z nich slouží v současné době i Češi, v Litvě pomáhají střežit jen šedesát kilometrů široký Suwalský koridor mezi Ruskem a Běloruskem. To je podle analytiků jedno z nejzranitelnějších míst Severoatlantické aliance.
Vilnius z obavy před ruskou agresí požádal německé velení o ztrojnásobení kapacit na šest tisíc vojáků. Německý velitel mise NATO eFP Mark Krüger přiblížil, že je na řadě ještě hodně rozhodnutí. „Jsme v těsném kontaktu s litevskou vládou (…). Na začátku dubna přijdou první povolané jednotky,“ potvrdil.
Premiéra a derniéra na zahraniční misi
Společně s posílením armádních stavů usilují spojenecké jednotky také o modernizaci vybavení. Houfnice Dany jsou proto nejspíš za českými hranicemi naposledy, od příštího roku je mají nahrazovat modernější francouzská děla Caesar.
Vůbec poprvé na zahraniční misi pak nasadila česká armáda víceúčelové obrněné vozidlo Titus, u nějž obsluhující vojáci oceňují velmi dobrou manévrovatelnost. Vozidlo na podvozku z kopřivnické Tatry patří v rámci spojeneckých misí mezi alianční špičku.
Celkem sto padesát českých vojáků slouží na základně v rámci rotace po boku Němců, Norů a Nizozemců. Na předsunuté vojenské přítomnosti NATO se Česko podílí od roku 2017.
