Litva

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Polské stíhací letouny MiG-29 ve čtvrtek znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to píše agentura Reuters. Jde už o druhý podobný incident v jednom týdnu.

Hraniční přechody mezi Litvou a Běloruskem zůstanou pro většinu cestujících uzavřeny až do konce listopadu v reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru pašeráckými balony, oznámila ve středu vláda pobaltské země.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Litevský vzdušný prostor ve čtvrtek na 18 vteřin narušily dva ruské vojenské letouny, uvedla podle agentury Reuters litevská armáda. V reakci vzlétly španělské stroje Eurofighter Typhoon, které jsou v regionu nasazeny v rámci mise Severoatlantické aliance pro ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska NATO Baltic Air Police. Tito tři členové aliance bojová letadla nevlastní. Rusko podle Reuters přelet svých strojů nad Litvou popřelo.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Letiště v litevském Vilniusu ve středu brzy ráno obnovilo provoz poté, co bylo v úterý večer uzavřeno, když se v jeho vzdušném prostoru vyskytly desítky malých balonů pašeráků z Běloruska. S odvoláním na tiskovou zprávu letiště to píše agentura Reuters. Letiště se kvůli stejnému incidentu uzavřelo i před dvěma týdny.

Prezidenti Polska a Litvy Karol Nawrocki a Gitanas Nauséda v pondělí otevřeli zrekonstruovaný úsek dálnice Via Baltica na polsko-litevském pomezí v takzvaném Suwalském koridoru, což je území mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Oba prezidenti podle agentury AP označili novou dálnici za důležitou dopravní tepnu, která je významná i pro bezpečnost Pobaltí.

Polsko prodlouží kontroly na hranicích s Německem a Litvou do 4. dubna 2026, oznámilo ve středu tamní ministerstvo vnitra podle agentury Reuters. Varšava kontroly poprvé zavedla v létě. Podobný krok dříve přijalo i Německo, jehož cílem bylo omezit nelegální migraci.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévry potrvají do úterý na území obou zemí včetně Kaliningradské oblasti a také v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ se koná každé čtyři roky, to poslední využila Moskva jako přípravu k plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

Na předměstí litevského hlavního města Vilniusu byly slyšet silné exploze poté, co začaly hořet železniční vagony se zkapalněným zemním plynem (LNG). S odkazem na místní policii o tom píše agentura AP. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle litevského ministra vnitra Vladislavase Kondratovičiuse bylo příčinou požáru zřejmě porušení pracovních postupů.

USA sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píší Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.

Moskva a Minsk se podle některých zpráv mohou pokusit obnovit migrační krizi na bělorusko-unijních hranicích. Opakovala by se tak situace z roku 2021, kdy režim vůdce Alexandra Lukašenka cíleně posílal tisíce běženců k hranicím EU, což v menší míře pokračuje i nadále. Minsk popřel, že by krizi způsobil. Výpovědi bývalého běloruského pohraničníka i íránského běžence pro exilový ruský web The Insider ale ukazují opak.

Většina ministrů obrany Evropské unie (EU) podpořila rozšíření vojenské podpory Ukrajině, aby v případě příměří mohla EU Kyjevu nadále poskytovat vojenský výcvik a bezpečnostní poradenství, uvedla po setkání v Dánsku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Prodloužení podpory by podle diplomatů vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států EU, píše Reuters. Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy.

Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Provoz na polské hranici s Německem už tři týdny komplikují zavedené policejní kontroly. Ty mají bránit ilegální migraci, zdržují však i řidiče a dopadají na podnikatele. Vlády v Berlíně i Varšavě přitom daly najevo, že kontroly prodlouží o další měsíc.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.