Litva

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl v neděli lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.

Všechny tři baltské republiky v souladu s plánem provedly v sobotu odpojení od ruské elektrické sítě, oznámilo podle agentury Reuters litevské ministerstvo energetiky. Tento krok je součástí plánu baltských zemí, jak zvýšit svou bezpečnost a propojenost s Evropskou unií, píše agentura Reuters.

Pobaltské státy zvyšují svou energetickou nezávislost na Rusku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu v osm hodin ráno našeho času odpojí od regionální sítě známé jako BRELL a znemožní Kremlu dál rozhodovat o toku elektřiny. Proces urychlila válka na Ukrajině a synchronizace s unijní sítí si vyžádala investice za desítky miliard korun. Pobaltí se nyní chystá na možné kyberútoky během citlivého přechodného období.

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö. Nedávno pak švédské úřady zabavily loď Vezhen a vyšetřují ji také kvůli poškození podmořského kabelu.

Švédské úřady zabavily podezřelé plavidlo v souvislosti s dalším poškozením podmořského kabelu v Baltském moři, oznámila podle agentur Reuters a AFP prokuratura. Incident vyšetřuje jako možnou sabotáž. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM předtím s odvoláním na provozovatele optického kabelu uvedla, že za poškozením mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.

V podzemní kryptě Katedrály svatého Stanislava a svatého Vladislava v litevském Vilniusu byla objevena skrýš s hrobovými insigniemi polsko-litevských panovníků z počátku 16. století. Tyto artefakty byly v katedrále ukryty během druhé světové války v roce 1939, pátrání po nich začalo již před několika desetiletími. Objev byl učiněn 16. prosince loňského roku.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

Estonsko začalo více chránit podmořskou infrastrukturu. Reaguje tím na přerušení kabelu Estlink 2, který tuto pobaltskou zemi propojuje s Finskem. Vyšetřovatelé z obou států se kloní k verzi, že šlo o úmyslný útok ze strany ruského námořnictva. Úřady v Helsinkách už zahájily stíhání posádky zadrženého tankeru s ruskou ropou.

Ministři zahraničí členských států NATO se na jednání v Bruselu zabývali stále rostoucími hrozbami ze strany Ruska a Číny. I když se Aliance společně angažuje v ochraně svých členů, jednotný postup při odpovědi na rostoucí počet hybridních útoků a politického vměšování se ukazuje jako složitý, především kvůli obavám z eskalace konfliktu s Moskvou. Připravenost chránit členy Aliance demonstruje v Baltském moři třicet lodí a čtyři tisíce námořníků.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Příčinou zřícení nákladního letadla DHL nedaleko Vilniusu nebyla podle litevského ministra obrany sabotáž. Vyšetřování podle Laurynase Kasčiunase ukazuje na technickou chybu, napsala agentura Reuters. Litva se přiklání spíše k technické příčině pádu nákladního letounu, který se zřítil na cestě z Lipska do Vilniusu v pondělí brzy ráno v blízkosti cílového letiště, uvedlo také tamní národní centrum pro zvládání krizí.

Nákladní letoun společnosti DHL, který startoval v německém Lipsku, se v pondělí brzy ráno při pokusu o přistání zřítil nedaleko letiště litevského hlavního města Vilniusu. Podle tamní agentury Delfi dopadl stroj u obytného domu, jehož obyvatelům se nic nestalo. Budovu však následně zachvátil požár. Jeden člověk v letadle přišel o život, další tři byli zraněni, informovali litevští záchranáři. Šéf litevské tajné služby uvedl, že zatím nic nenasvědčuje terorismu, vyloučit tuto možnost ale nelze.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Ustavování nové vlády v Litvě budí kontroverzi. Ve volbách vítězní sociální demokraté totiž do nové koalice pozvali i populistickou stranu Úsvit Němenu, jejíž lídr Remigijus Žemaitaitis je souzen za podněcování nenávisti vůči Židům a popírání rozsahu holocaustu. Proti účasti strany ve vládě protestovalo tento týden ve Vilniusu přes pět tisíc lidí.

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Švédská armáda se musela rychle naučit hodně poznatků o ochraně mořského dna a kritické infrastruktury v Baltském moři, přiblížil švédský ministr obrany Pål Jonson pro web ČT24. Zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru má Stockholm o Baltském moři přehled jako žádná jiná země, a poukázal na švédské námořní, letecké i zpravodajské kapacity. V rozhovoru přiblížil působení švédských vojáků v Lotyšsku v rámci NATO i švédskou pomoc Ukrajině, která se déle než dva roky brání plnohodnotné ruské invazi.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.