Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévry potrvají do úterý na území obou zemí včetně Kaliningradské oblasti a také v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ se koná každé čtyři roky, to poslední využila Moskva jako přípravu k plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu.
Letošní manévry začaly v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony. Podle Varšavy i NATO šlo o ruské stroje. Moskva to nepopřela, i když tvrdí, že neplánovala zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Bělorusko začátkem roku uvádělo, že cvičení Západ 2025 se zúčastní přibližně třináct tisíc vojáků, v květnu tvrdilo, že půjde o sedm až osm tisíc vojáků. Jak ale upozorňuje Německá rada pro zahraniční vztahy (DGAP), Rusko tyto údaje běžně podhodnocuje.
Lotyšský generál Andis Dilāns v červnu odhadoval, že by mohlo jít o sto až sto padesát tisíc vojáků, litevské tajné služby v srpnu tento údaj korigovaly na zhruba třicet tisíc, přičemž v Bělorusku by mělo jít o osm tisíc vojáků, z toho dva tisíce ruských.
Jak ale píše DGAP či třeba také Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), Rusko paralelně pořádá další tři cvičení se zeměmi vojenské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), která zahrnuje Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán, což by mohlo skutečný rozsah cvičení Západ 2025 zkreslit.
Cvičení Západ 2021: Krytí pro invazi na Ukrajinu
Očekává se však, že letošní manévry budou menší než na podzim 2021, kdy se jich účastnilo dvě stě tisíc vojáků, dodává RFE/RL.
Moskva toto zatím poslední cvičení Západ využila k tomu, že další část jednotek nechala blízko ukrajinských hranic, kde je shromažďovala už od jara 2021. Pár dní po mimořádných společných vojenských manévrech s Minskem, které následovaly v únoru 2022 – tehdy šlo o akci s názvem Spojenecká rozhodnost, během níž Moskva rozmístila blízko Ukrajiny další jednotky – s nimi na Ukrajinu zaútočila.
Ruští představitelé uvedli, že letošní válečné hry budou simulovat odražení nepřátelského útoku a mají také procvičovat rozhodování o použití ruských jaderných zbraní a raket středního doletu schopných nést jaderné hlavice, shrnula RFE/RL.
„Toto cvičení je o něco menší (než předchozí), vzhledem k tomu, že Rusové mají mnohem větší problémy na Ukrajině a nejsou schopni alokovat na cvičení třeba sto nebo dvě stě tisíc vojáků. Ale přece jen hrozí nácviky jaderných úderů novými prostředky Orešnik,“ dodal bývalý náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý.
Také podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy bude důležité sledovat jaderný rozměr manévrů. Letos ale podle něj není nutné akci přeceňovat, protože odhadovaný počet účastníků činí nižší desítky tisíc vojáků a většina z nich zůstane ve svých posádkách. „Cvičení bude vypadat velkolepě na papíře, ale fakticky půjde spíše o štábní cvičení než o nasazení velkých operačních jednotek,“ dodal.
NATO odpovídá vlastním cvičením
Polsko nicméně uvedlo, že očekává provokace. Už před úterním narušením svého vzdušného prostoru oznámilo, že kvůli rusko-běloruským manévrům zavře i zbylé dva hraniční přechody s Běloruskem, které zůstávaly v provozu. Rusko to označilo za „eskalaci“ a „destruktivní krok“ a vyzvalo Varšavu, aby „zvážila důsledky“ a rozhodnutí uzavřít hranice přehodnotila.
Polský premiér Donald Tusk už dříve označil plánované manévry za velmi agresivní a uvedl, že jeho země je terčem rostoucího počtu provokací ze strany Ruska a Běloruska. Polsko také poslalo na hranice s Běloruskem a s ruskou Kaliningradskou oblastí čtyřicet tisíc vojáků, ostrahu hranic zpřísnila i Litva.
Polsko, Litva a jejich spojenci v NATO také v reakci na Západ 2025 připravili v regionu vlastní vojenská cvičení, která se konají souběžně s rusko-běloruskými manévry.
Například Varšava jako protiváhu k manévrům do konce měsíce pořádá alianční manévry Železný obránce (Iron Defender), kterých se účastní kolem třiceti tisíc vojáků, z nichž zhruba pět tisíc je u hranic s Běloruskem. „Zkouší tam nejen pozemní jednotky, ale i letectvo či zabezpečení kyberprostoru,“ komentoval cvičení zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek.
Hned deset zemí ze severovýchodního cípu Aliance se účastní cvičení Tarassis 25 a Litva uspořádá vlastní manévry Thunder Strike. Vlastní cvičení s názvem Quadriga 2025 pořádá během několika zářijových týdnů rovněž Německo.
Šedivý: Rusko-běloruské cvičení vždy simuluje útok na NATO
Kreml ústy svého mluvčího tvrdí, že cvičení Západ 2025 není namířeno proti žádné třetí zemi, a Minsk zase uvedl, že se všechny části cvičení uskuteční v „podstatné“ vzdálenosti od hranic se členskými státy NATO a Ukrajinou.
Šedivý ale upozornil, že manévry Západ jsou čím dál agresivnější. „Víme, jak vypadalo cvičení v roce 2017, kdy bylo zcela zřejmé, že tam Rusové již simulovali některé operace ve směru na západ, tedy na Pobaltí a Polsko,“ připomněl. „Zkušenosti, které máme, (ukazují), že to cvičení, jakkoliv je prováděné a jakkoliv je deklarované, vždycky vede k simulaci útoků vůči některým státům Severoatlantické aliance.“
Výroční zpráva generálního tajemníka NATO z roku 2015 zase uvádí, že během vojenského cvičení v březnu 2013 Rusko simulovalo útok na Švédsko a v únoru 2014 využila Moskva jiné manévry k zamaskování pohybu vojsk, která se pak zapojila do obsazení ukrajinského Krymu.
Analytici: Manévry by mohly ukázat, jak chce Rusko v budoucnu zaútočit
Analytici se nedomnívají, že by během nynějších manévrů hrozil vojenský útok na NATO. „Dnes už Rusko není schopno vést dvě plnoformátové ozbrojené operace současně, a proto není důvod se obávat, že by letošní cvičení Západ bylo předzvěstí něčeho podobného,“ naráží bezpečnostní analytik Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů na Západ 2021, který posloužil jako krytí pro otevřený útok na Ukrajinu.
Jak ale píše třeba DGAP, manévry se konají v místech, která by Rusko mohlo v budoucnu k takovému kroku využít. „Letošní cvičení proto s největší pravděpodobností naznačí, jak Moskva očekává, že se bude válka proti NATO odehrávat. I když neexistuje akutní nebezpečí eskalace, cvičení poskytne NATO důležité ponaučení o ruské koncepci budoucí války,“ píší analytici DGAP.
Opakovaně bývá v této souvislosti označován za potenciální slabé místo takzvaný Suwalský koridor, tedy úzký pruh území spojující Polsko s Litvou a nacházející se mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí, kde se Západ 2025 rovněž koná.
„Panuje obava, že jednou v budoucnosti by se mohli Rusové pokusit prorazit Suwalský průsmyk směrem na Kaliningrad,“ souhlasí Šedivý.
Obsazení koridoru by přerušilo pozemní spojení pobaltských zemí s jejich spojenci v NATO. Rusko a Bělorusko nacvičovali tento krok a následnou okupaci pobaltských zemí už během manévrů Západ 2017.
„Rozhodující bude, co se stane na Ukrajině a zda se nám podaří ruskou agresi zatlačit, nebo alespoň Rusy zastavit,“ podotkl Šedivý. „Rusové jsou dnes vojensky poměrně hodně vyčerpáni, takže v nejbližší budoucnosti nelze očekávat, že by se odhodlali k masovému použití ozbrojených sil k proražení (Suwalského) koridoru. Ale v rámci několikaletého procesu obnovování ruských ozbrojených sil se s tím musí počítat,“ uzavřel expert.
